Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Trump na podnikatelském fóru v Abú Zabí řekl, že Spojené státy mají zájem o dohodu s až 150 státy, ale vzhledem k omezenému času a kapacitám nebudou schopny s každou zemí osobně jednat. Pokud se dohoda nestihne dojednat, ministr financí Scott Bessent a ministr obchodu Howard Lutnick začnou zasílat jednotlivým vládám dopisy s oznámením o nově nastavených tarifech.

„Máme 150 zemí, které s námi chtějí uzavřít dohodu, ale není možné jednat s tolika státy najednou,“ prohlásil Trump. „Takže v příštích dvou až třech týdnech Scott a Howard začnou rozesílat dopisy, kde jim sdělí, co budou platit za to, že obchodují se Spojenými státy.“

Trump přitom již dříve – 2. dubna, během tzv. „Dne osvobození“ – oznámil sérii takzvaných recipročních cel, jejichž zavedení však 9. dubna na 90 dní pozastavil, aby zemím dal čas na vyjednávání. Podle amerických úřadů projevilo zájem o vyjednání nové dohody kolem 100 států, což je mimořádně náročný úkol pro americký vyjednávací tým.

Cla, která mohou být uvalena, by mohla dosahovat až 50 procent, a to i na státy, které mají vůči USA nerovnovážné obchodní bilance. Ačkoliv se o nich mluví jako o „recipročních“, v praxi budou pro mnoho menších států znamenat výrazné zatížení jejich exportu do USA.

Trump už podobný postup nastínil dříve, a to 23. dubna při setkání v Oválné pracovně. Tehdy uvedl, že pokud se některá země nedomluví, USA jí „prostě nastaví clo“.

„Věřím, že budeme mít skvělé dohody, ale pokud s nějakou zemí dohodu neuzavřeme, prostě jí nastavíme clo,“ prohlásil tehdy.

V posledních týdnech se podařilo uzavřít dvě rámcové obchodní dohody – s Velkou Británií a s Čínou. Právě čínsko-americká dohoda byla ohlášena po jednání v Ženevě, kde ji vyjednal ministr financí Bessent spolu s hlavním obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem.

Trumpův tým nyní podle dostupných informací intenzivně jedná asi s tuctem zemí. Prezident uvedl, že k dohodám se blíží i s Indií, Japonskem a Jižní Koreou, přičemž v posledně jmenované zemi výměna vlády jednání dočasně zpomalila.

V tuto chvíli USA udržují 10% univerzální clo na téměř všechny dovážené produkty. Některé komodity jsou však zatíženy vyššími sazbami. Průměrná výše cel nyní činí zhruba 13 %, ačkoliv ještě nedávno dosahovala až 23 %, než došlo ke zmírnění vůči Číně. Před Trumpovým opětovným nástupem do funkce činilo průměrné clo jen 2,3 %.

Trump již několikrát naznačil, že by si přál, aby do jednoho roku dosáhla celní zátěž dovozu až 50 %. Takový krok by měl výrazný dopad nejen na mezinárodní obchod, ale i na ceny pro americké spotřebitele a firmy. Hlavní ekonomové přitom varují, že ačkoli se riziko recese v posledních týdnech mírně snížilo, stále zůstává na úrovni „padesát na padesát“.

Trump tvrdí, že již uzavřel „200 dohod“ a že je začne oznamovat v následujících týdnech. Odhady analytiků však připomínají, že vyjednání takového množství bilaterálních dohod je velmi složitý a časově náročný proces, který často trvá roky.

Trumpův postup znovu vyvolává nejistotu na trzích i mezi podnikateli. V minulých týdnech sice americké burzy reagovaly pozitivně na vstřícnější rétoriku Bílého domu, ale rostoucí hrozba vysokých cel může trend snadno zvrátit.

Zatím není jasné, zda nové celní sazby budou trvalé, nebo jen dočasné, než dojde k uzavření bilaterálních smluv. Jedno je však jisté – Spojené státy se nacházejí na prahu nové celní ofenzívy, která může výrazně ovlivnit světový obchodní systém.