Tisíce Ukrajinců zmizely v pekelném souostroví ruských věznic. Jsou týráni, znásilňováni a umírají bez soudu

Mezi mnoha hrůzami ruské invaze na Ukrajinu je osud tisíců unesených civilistů jednou z nejtemnějších a zároveň nejvíce přehlížených kapitol. Podle ukrajinských úřadů zmizelo téměř 16 000 civilistů, kteří jsou rozptýleni v síti 180 věznic na okupovaném území Ukrajiny i hluboko v Rusku – až na Sibiři.

Tato čísla představují děsivý obraz systému, který experti přirovnávají ke gulagu. A přesto se o těchto lidech prakticky nemluví – nejsou zmíněni ani v mírovém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je aktuálně předmětem složitých jednání, píše Sky News.

Podle mezinárodního práva je zadržování civilistů během války válečným zločinem. Nicméně režim Vladimira Putina se tím zjevně neřídí. Existuje množství důkazů o tom, že tito lidé jsou v zajetí mučeni, znásilňováni a mnohdy i zabíjeni.

Ukrajinská právnička a laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková popsala hrůzy, které zaznamenala během stovek rozhovorů s lidmi, kteří přežili ruské zajetí: „Bili je, znásilňovali, zavírali do dřevěných beden. Trhali jim nehty, vrtali jim je, prováděli elektrošoky do genitálií. Jedné ženě podle jejích slov vydloubli oko lžící.“

Jedním z těch, kteří zmizeli, je ukrajinský novinář Dmytro Chyljuk, unesený Rusy už v březnu 2022 při obsazení území severně od Kyjeva. Kromě krátkého dopisu, který dorazil o několik měsíců později, o něm jeho rodiče, Halyna a Vasyl, nemají žádné informace. Jeho matka, která po mrtvici zůstala upoutána na lůžko, zoufale pláče: „Už to nemůžu dál vydržet. Jsme staří, nemocní. Čtyři roky jsme bez našeho jediného dítěte. Každý den žiju ve strachu, že umřu, aniž bych ho ještě někdy spatřila.“

Před rokem byl z vězení propuštěn jiný vězeň, který s Chyljukem sdílel celu. Podle jeho výpovědi ztratil Dmytro polovinu své hmotnosti a většinu zubů. Jeho kolega a přítel, novinář Stas Kozluk, se obává o jeho duševní zdraví: „Nedokážeme si představit, co s lidskou myslí udělají tři roky takového zajetí. A to je na tom nejděsivější – nevíme, jak mu pomoci.“

Ruské úřady zcela ignorují jakékoli požadavky na informace o těchto zadržených. Ukrajinské úřady se snaží rekonstruovat informace skrze výpovědi propuštěných vězňů. Ti si často v zajetí memorují telefonní čísla a jména příbuzných svých spoluvězňů, aby je po propuštění mohli předat dál. V oficiálních dokumentech nebo prohlášeních Kremlu však civilní oběti nejsou vůbec zmíněny.

Podle Matvijčukové svět stále plně nechápe rozsah této hrůzy: „Nechápou, v jak nehumánních podmínkách jsou tito lidé drženi. A co hůř – nerozumí tomu, že se nejedná o vojáky, ale o civilisty, kteří by podle Ženevských konvencí měli být okamžitě propuštěni. Bez podmínek. Bez výměny.“

Navzdory pokračujícím diplomatickým jednáním není patrný žádný mezinárodní tlak na Rusko, aby s těmito praktikami přestalo. Tisíce lidí zůstávají zavřené, beze jména, beze stopy, mimo dohled veřejnosti – v systému, který by měl v moderním světě už dávno patřit minulosti.

Zatímco svět se stále více zaměřuje na vyjednávání o míru, tisíce ukrajinských rodin čekají na zprávu o svých blízkých – ve strachu, že se jí už nikdy nedočkají. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Věznice

Aktuálně se děje

před 41 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy