Tisíce Ukrajinců zmizely v pekelném souostroví ruských věznic. Jsou týráni, znásilňováni a umírají bez soudu

Mezi mnoha hrůzami ruské invaze na Ukrajinu je osud tisíců unesených civilistů jednou z nejtemnějších a zároveň nejvíce přehlížených kapitol. Podle ukrajinských úřadů zmizelo téměř 16 000 civilistů, kteří jsou rozptýleni v síti 180 věznic na okupovaném území Ukrajiny i hluboko v Rusku – až na Sibiři.

Tato čísla představují děsivý obraz systému, který experti přirovnávají ke gulagu. A přesto se o těchto lidech prakticky nemluví – nejsou zmíněni ani v mírovém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je aktuálně předmětem složitých jednání, píše Sky News.

Podle mezinárodního práva je zadržování civilistů během války válečným zločinem. Nicméně režim Vladimira Putina se tím zjevně neřídí. Existuje množství důkazů o tom, že tito lidé jsou v zajetí mučeni, znásilňováni a mnohdy i zabíjeni.

Ukrajinská právnička a laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková popsala hrůzy, které zaznamenala během stovek rozhovorů s lidmi, kteří přežili ruské zajetí: „Bili je, znásilňovali, zavírali do dřevěných beden. Trhali jim nehty, vrtali jim je, prováděli elektrošoky do genitálií. Jedné ženě podle jejích slov vydloubli oko lžící.“

Jedním z těch, kteří zmizeli, je ukrajinský novinář Dmytro Chyljuk, unesený Rusy už v březnu 2022 při obsazení území severně od Kyjeva. Kromě krátkého dopisu, který dorazil o několik měsíců později, o něm jeho rodiče, Halyna a Vasyl, nemají žádné informace. Jeho matka, která po mrtvici zůstala upoutána na lůžko, zoufale pláče: „Už to nemůžu dál vydržet. Jsme staří, nemocní. Čtyři roky jsme bez našeho jediného dítěte. Každý den žiju ve strachu, že umřu, aniž bych ho ještě někdy spatřila.“

Před rokem byl z vězení propuštěn jiný vězeň, který s Chyljukem sdílel celu. Podle jeho výpovědi ztratil Dmytro polovinu své hmotnosti a většinu zubů. Jeho kolega a přítel, novinář Stas Kozluk, se obává o jeho duševní zdraví: „Nedokážeme si představit, co s lidskou myslí udělají tři roky takového zajetí. A to je na tom nejděsivější – nevíme, jak mu pomoci.“

Ruské úřady zcela ignorují jakékoli požadavky na informace o těchto zadržených. Ukrajinské úřady se snaží rekonstruovat informace skrze výpovědi propuštěných vězňů. Ti si často v zajetí memorují telefonní čísla a jména příbuzných svých spoluvězňů, aby je po propuštění mohli předat dál. V oficiálních dokumentech nebo prohlášeních Kremlu však civilní oběti nejsou vůbec zmíněny.

Podle Matvijčukové svět stále plně nechápe rozsah této hrůzy: „Nechápou, v jak nehumánních podmínkách jsou tito lidé drženi. A co hůř – nerozumí tomu, že se nejedná o vojáky, ale o civilisty, kteří by podle Ženevských konvencí měli být okamžitě propuštěni. Bez podmínek. Bez výměny.“

Navzdory pokračujícím diplomatickým jednáním není patrný žádný mezinárodní tlak na Rusko, aby s těmito praktikami přestalo. Tisíce lidí zůstávají zavřené, beze jména, beze stopy, mimo dohled veřejnosti – v systému, který by měl v moderním světě už dávno patřit minulosti.

Zatímco svět se stále více zaměřuje na vyjednávání o míru, tisíce ukrajinských rodin čekají na zprávu o svých blízkých – ve strachu, že se jí už nikdy nedočkají. 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.
Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Věznice

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Trump na zápase NBA

Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul

Donald Trump byl hlasitě vypískán a zahrnut bučením, když se jeho tvář v pondělí večer objevila na velkoplošných obrazovkách v Madison Square Garden. K incidentu došlo těsně před zahájením třetího zápasu finále NBA mezi týmy San Antonio Spurs a New York Knicks. Prezident se na jumbotronu objevil ve chvíli, kdy v hale zněla americká státní hymna, což v celé aréně okamžitě vyvolalo vlnu nevole. Trump byl na záběrech o něco déle než osm sekund, během nichž se usmíval a salutoval, přičemž o několik okamžiků později kamera ukázala nastoupené hráče domácích Knicks a negativní reakce publika se rázem změnily v jásot.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

před 6 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit

Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy