Mezi mnoha hrůzami ruské invaze na Ukrajinu je osud tisíců unesených civilistů jednou z nejtemnějších a zároveň nejvíce přehlížených kapitol. Podle ukrajinských úřadů zmizelo téměř 16 000 civilistů, kteří jsou rozptýleni v síti 180 věznic na okupovaném území Ukrajiny i hluboko v Rusku – až na Sibiři.
Tato čísla představují děsivý obraz systému, který experti přirovnávají ke gulagu. A přesto se o těchto lidech prakticky nemluví – nejsou zmíněni ani v mírovém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je aktuálně předmětem složitých jednání, píše Sky News.
Podle mezinárodního práva je zadržování civilistů během války válečným zločinem. Nicméně režim Vladimira Putina se tím zjevně neřídí. Existuje množství důkazů o tom, že tito lidé jsou v zajetí mučeni, znásilňováni a mnohdy i zabíjeni.
Ukrajinská právnička a laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková popsala hrůzy, které zaznamenala během stovek rozhovorů s lidmi, kteří přežili ruské zajetí: „Bili je, znásilňovali, zavírali do dřevěných beden. Trhali jim nehty, vrtali jim je, prováděli elektrošoky do genitálií. Jedné ženě podle jejích slov vydloubli oko lžící.“
Jedním z těch, kteří zmizeli, je ukrajinský novinář Dmytro Chyljuk, unesený Rusy už v březnu 2022 při obsazení území severně od Kyjeva. Kromě krátkého dopisu, který dorazil o několik měsíců později, o něm jeho rodiče, Halyna a Vasyl, nemají žádné informace. Jeho matka, která po mrtvici zůstala upoutána na lůžko, zoufale pláče: „Už to nemůžu dál vydržet. Jsme staří, nemocní. Čtyři roky jsme bez našeho jediného dítěte. Každý den žiju ve strachu, že umřu, aniž bych ho ještě někdy spatřila.“
Před rokem byl z vězení propuštěn jiný vězeň, který s Chyljukem sdílel celu. Podle jeho výpovědi ztratil Dmytro polovinu své hmotnosti a většinu zubů. Jeho kolega a přítel, novinář Stas Kozluk, se obává o jeho duševní zdraví: „Nedokážeme si představit, co s lidskou myslí udělají tři roky takového zajetí. A to je na tom nejděsivější – nevíme, jak mu pomoci.“
Ruské úřady zcela ignorují jakékoli požadavky na informace o těchto zadržených. Ukrajinské úřady se snaží rekonstruovat informace skrze výpovědi propuštěných vězňů. Ti si často v zajetí memorují telefonní čísla a jména příbuzných svých spoluvězňů, aby je po propuštění mohli předat dál. V oficiálních dokumentech nebo prohlášeních Kremlu však civilní oběti nejsou vůbec zmíněny.
Podle Matvijčukové svět stále plně nechápe rozsah této hrůzy: „Nechápou, v jak nehumánních podmínkách jsou tito lidé drženi. A co hůř – nerozumí tomu, že se nejedná o vojáky, ale o civilisty, kteří by podle Ženevských konvencí měli být okamžitě propuštěni. Bez podmínek. Bez výměny.“
Navzdory pokračujícím diplomatickým jednáním není patrný žádný mezinárodní tlak na Rusko, aby s těmito praktikami přestalo. Tisíce lidí zůstávají zavřené, beze jména, beze stopy, mimo dohled veřejnosti – v systému, který by měl v moderním světě už dávno patřit minulosti.
Zatímco svět se stále více zaměřuje na vyjednávání o míru, tisíce ukrajinských rodin čekají na zprávu o svých blízkých – ve strachu, že se jí už nikdy nedočkají.
Související
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
válka na Ukrajině , Ukrajina , Věznice
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák