V úterý přibylo v Česku 8915 potvrzených případů nákazy koronavirem

V úterý přibylo v Česku 8915 potvrzených případů nákazy koronavirem, což bylo znovu o 15 procent méně než před týdnem. Dále také ubývalo hospitalizovaných s nemocí covid-19. Oproti předchozímu úterý klesl jejich počet o pětinu na 1839, z nichž 94 bylo ve vážném stavu.

Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V úterý se znovu snížil i počet testovaných. Podíl pozitivně testovaných na počtu provedených testů na koronavirus však přesto oproti předchozímu týdnu klesl.

Denní počty nově potvrzených případů nákazy postupně klesají přibližně od začátku února. Tehdy přibylo 1. února přes 57.000 případů nákazy koronavirem, což bylo nejvíce za den od začátku epidemie v Česku v březnu 2020. Tento týden se zatím drží nárůsty počtu případů za všední den pod 9000.

Vytrvale klesá i tzv. incidenční číslo, tedy počet nových případů nákazy koronavirem za posledních sedm dní na každých 100.000 obyvatel. K dnešku se snížilo v Česku z úterních 450 případů na 436. Nejvyšší je číslo nadále v Praze s 571 případy a nejnižší je nově v Libereckém kraji s 318 případy.

Kromě počtů nově nakažených se od začátku února stále snižují i počty testovaných na koronavirus. V úterý bylo provedeno přes 25.500 PCR testů a zhruba 6400 antigenních, zatímco před týdnem bylo PCR testů skoro 28.300 a antigenních asi 6700. Celkově tak bylo v úterý otestováno zhruba o devět procent lidí méně než před týdnem.

Navzdory poklesu množství testovaných se ale ve všech kategoriích testů snížil oproti předchozímu týdnu podíl odhalených případů nákazy. V kategorii preventivního a plošného testování, která je nejpočetnější, podíl pozitivních testů klesl z 26,75 procenta za předchozí úterý na 25,53 procenta. Také u druhé nejpočetnější indikace - diagnostické - pro testování lidí vykazujících příznaky nemoci klesl podíl pozitivních z 37 na 34,5 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, se podíl pozitivních snížil z 25,05 na 22,64 procenta.

Lidí, kteří skončí s covidem-19 v nemocnicích, ubývá přibližně od poloviny února. Tehdy bylo hospitalizovaných až přes 4000, z toho skoro 300 ve vážném stavu. V posledních dnech se už počet hospitalizovaných dostal pod 2000 a množství těžkých případů pod stovku. Zároveň klesají i počty úmrtí lidí s covidem-19. Ještě na přelomu února a března bylo úmrtí kolem čtyř až pěti desítek za den, kdežto v posledních dnech dvě až tři desítky denně.

Od 1. března 2020, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo v zemi zaznamenáno asi 3,8 milionu potvrzených případů nákazy. Zemřelo celkem 39.640 lidí s covidem-19. Podáno bylo asi 17,5 milionu dávek vakcín proti covidu-19. Plně naočkováno bylo 6,9 milionu lidí a další posilující dávku vakcíny dostalo 4,1 milionu očkovaných. V úterý bylo očkováno 2700 lidí, tedy o 159 méně než před týdnem.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 2 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 3 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 4 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

před 5 hodinami

Gaza

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli

Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.

před 6 hodinami

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025)

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem

Slíbený „mírový průlom“ zůstal pouze rétorikou. Pondělní telefonát mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky a podle mnohých spíše podtrhl, jak daleko se svět nachází od skutečného ukončení války na Ukrajině.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael

Izrael čelí narůstajícímu mezinárodnímu tlaku kvůli nové ofenzivě v Pásmu Gazy, která si jen za posledních několik dní vyžádala stovky obětí. Lídři Velké Británie, Francie a Kanady varovali, že pokud izraelská armáda neukončí útoky a neumožní vstup humanitární pomoci, přistoupí jejich země ke „konkrétním opatřením“, včetně cílených sankcí.

před 7 hodinami

AC Sparta Praha

Konce sezóny se Lars Friis nedočkal. Kouč byl z pozice trenéra Sparty po prohře ve finále MOL Cupu odvolán

Po předešlých dvou sezónách, ve kterých se pražská Sparta po letech dočkali doublu, tedy dvou ligových titulů v řadě za sebou, se Pražané opět ocitli v téměř až bezvýchodné situaci. Po sezóně plné klopýtání přišel ještě větší kolaps v samotném závěru sezóny, tedy v té její nejdůležitější fázi, v nadstavbě. Doposud v ní Sparta pokaždé prohrála a to s Plzní, Jabloncem a Slavií. Když se k tomu přidala středeční prohra ve finále MOL Cupu s Olomoucí (1:3), nebylo už pro klubové vedení jiné východisko z čím dál zoufalejší situace než se rozloučit s trenérem Larsem Friisem.

před 7 hodinami

Češi

Bude součástí týmu pro čtvrtfinále i Kämpf? Realizační tým o něj zájem má doufá, že to klapne

Poté, co nevyšel příjezd útočníka Tomáše Hertla kvůli jeho zranění ramene, otočil realizační tým národního mužstva v čele s Radimem Rulíkem své zraky na poslední možnou posilu z NHL, útočníka Davida Kämpfa, jehož Toronto už v bojích o Stanley Cup skončilo. Měl by tak popřípadě od čtvrtfinále nahradit zraněného Jáchyma Kondelíka, který se zlomeninou ruky už odcestoval domů. 

před 7 hodinami

Francie slaví

Francie po prohře v klíčovém duelu sestupuje. Kanada poprvé prohrála a Maďarsko trápilo Nory

V rámci letošního hokejového světového šampionátu byl načat druhý týden, na jehož začátku se rozhodlo o prvním sestupujícím do nižší divize. Stala se jím Francie, která mohla všechno odvrátit v přímém duelu o záchranu se Slovinskem, které ale bylo motivované vidinou záchrany natolik, že země galského kohouta nenacházela potřebný adekvátní recept na soupeře a nepředvedl tak dostatečný výkon k tomu, aby si zasloužila účast na MS i pro příští rok. O to, nepřiblížit se tomuto sestupu, bojovalo v pondělí večer i Maďarsko ve skupině B. Muselo však bodovat s Norskem také se nacházejícím nad propastí. Přestože Maďaři předvedli další sympatický výkon, kterým trápili svého soupeře, jenž se tentokrát zmohl za jediný, avšak nakonec vítězný, o který se už v první třetině postaral Steen. Maďaři budou čekat, jak dopadne duel Kazachstánu se Švýcarskem. Bonbonkem večera se odehrál ve Stockholmu, kde se utkali Kanada s Finskem. K překvapení všech dokázalo Finsko držet s Kanadou krok a to až do samostatných nájezdů, v němž se Seveřané stali prvním týmem na tomto MS, který nad Kanadou vyhrál.

před 7 hodinami

MS v hokeji

USA jsou ve čtvrtfinále, Rakousko se k němu přiblížilo. Slováci na MS končí, Švýcaři dali 10 branek

V neděli pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa, hned tři z nich však měla jasný průběh, ve kterém favorit potvrzoval roli favorita a outsider zase roli outsidera. Odpoledne se role favoritů týkala Američanů proti Kazachstánu, večer pak Lotyšů proti Slovensku a Švýcarů proti Maďarsku. Nejvyrovnanějším duelem tak byl zápas skupiny A mezi Slovinskem a Rakouskem, kde našim jižním sousedům šlo o přiblížení se ke čtvrtfinále. I díky tomu, že duel vyhráli 3:2 až na samostatné nájezdy, stále ještě u nich existuje naděje na jejich první účast ve čtvrtfinále na MS vůbec.

před 8 hodinami

včera

EU

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Aktualizováno včera

Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy