Fiala slíbil další pomoc i podporu členství Ukrajiny v NATO. S českým hlasem můžete počítat, řekl Zelenskému

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou páteční jednání s českými politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česko poskytne zemi napadené Ruskem další vojenskou pomoc, například helikoptéry či munici. Podporuje také její ambice stát se členem NATO a EU. Poté se Zelenskyj setkal s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Po poledni z Prahy odletěl, podle dostupných informací má dnes navštívit Turecko.

Těsně před 8:15 dorazil Zelenskyj do Strakovy akademie, kde sídlí česká vláda a premiér. Následně se oba politici po společné fotce a výměně několika slov zmizeli za zavřenými dveřmi. Po půl desáté dopoledne jednání předsedy vlády a prezidenta skončilo a lídři předstoupili před novináře na tiskové konferenci. 

Úvodní slovo si vzal Petr Fiala, který uvedl, že je rád za Zelenského přítomnost v Praze. „Jde o podporu země, která se statečně brání agresorovi. Česká republika pomáhá ve všech oblastech. Budeme v tom dále pokračovat a jsem přesvědčen, že velmi intenzivně,“ nastínil s tím, že se ČR bude aktivně podílet na obnově Ukrajiny, což je příležitost pro české firmy.

„Je obdivuhodné, jak se Ukrajina brání barbarskému útoku Ruska. Poslali jsme za tu dobu Ukrajině 670 kusů těžké techniky. V pomoci musíme pokračovat. Musí to dělat celý demokratický svět,“ pokračoval. Česko plánuje darovat Ukrajině další bojové helikoptéry a velkorážní munici. Pomůže s výcvikem pilotů letounů na americké stíhačky F-16. Ve spolupráci s Nizozemskem bude pokračovat projekt modernizace tanků T-72. 

„Škody, které Rusko Ukrajině způsobilo, jsou ohromné, a stále v tom pokračuje. Ukrajina se může spolehnout na podporu Evropské unie a jejích členských států,“ podotkl. Zdůraznil, že je důležitá evropská perspektiva pro Ukrajinu. Fiala je přesvědčen, že je pro Ukrajinu místo v NATO i EU. „Snažíme se přesvědčovat i další státy.“

Premiér věří, že se Zelenskyj bude moci zúčastnit summitu ve Vilniusu osobně. „S hlasem České republiky může pan prezident počítat,“ uvedl k podpoře ukrajinského členství v NATO. „Síla a statečnost ukrajinského lidu nakonec ruského agresora porazí,“ podotkl.

„Jsem velice vděčný panu předsedovi vlády, že toto setkání bylo tak úspěšné. Jak se pan předseda zmínil, velice brzy uvítáme v Kyjevě třicetičlennou delegaci zástupců energetických a zdravotnických odvětví,“ započal ukrajinský lídr své prohlášení. 

Česká republika podle něj v pomoci Ukrajině nijak nezaostává za jinými zeměmi. „Děkuji vám i české vládě za balíček pomoci, který poskytujete vždy včas. Děkujeme za to, že chápete naše potřeby, které se týkají munice a systémů protivzdušné obrany. Česká republika neposkytuje nikterak menší pomoc než jiné a větší evropské státy,“ vylíčil Zelenskyj.

Poděkoval také za poskytnutí ochrany pro ukrajinské válečné uprchlíky a podílení se na obnově Ukrajiny. „Děkuji i za připravenost zúčastnit se poválečné obnovy naší země, která začíná už teď, a také za podporu vstupu Ukrajiny do NATO a evropských struktur. Je potřeba zahájit přístupová jednání Ukrajiny do EU,“ sdělil. 

„Ukrajina vede spravedlivou válku o svou územní integritu,“ zdůraznil Fiala při odpovědi na otázku, jak bude vypadat konec války. „Máme hodně lidí, kteří ztratili svá obydlí. Nepřejeme si, aby vítězství nastalo jen pro někoho, ale přejeme si, aby byla obnovena územní integrita celé Ukrajiny. Chceme, aby Rusové vrátili všechny unesené děti,“ navázal na českého premiéra Zelenskyj. 

Podle ukrajinského prezidenta je důležité mít k dispozici rakety dlouhého doletu jak pro útok, tak pro obranu. „Jednáme o tom především se Spojenými státy. Hovoříme také o dělostřelecké munici dlouhého doletu,“ pokračoval.

Fiala uvedl, že je v plánu využít zmrazená ruská aktiva k poválečné obnově Ukrajiny. Řeší se však správná právní cesta. Ministerstvo obrany a ministerstvo pro strategická odvětví Ukrajiny také podepsaly memorandum o porozumění. „Jde o zcela konkrétní projekty o spolupráci v bezpečnosti,“ popsal Zelenskyj. 

Vystrčil dal prezidentovi klíč od Senátu, dar si připravila i Pekarová Adamová

Po tiskové konferenci se ukrajinský lídr vydal do Valdštejnského paláce, kde sídlí Senát. Tam policejní kolona dorazila zhruba v 10:20. Zelenskyj se podepsal do pamětní knihy a spolu s Vystrčilem zamířil na soukromé jednání za zavřenými dveřmi. Vystrčil loni vycestoval na Ukrajinu, oba muži tedy už vztahy navázali.

Vystrčil posléze Zelenskému předal dar ve formě klíče od českého Senátu s tím, že ho horní komora parlamentu předává přátelům. „Dveře Senátu jsou vám vždy otevřené. Beru to jako oboustranný závazek,“ řekl předseda Senátu. Počítá s budoucí spoluprací s Ukrajinou.

Zelenskyj dar od Senátu ocenil. „Chci využít této příležitosti a poděkovat České republice, že přijala tisíce ukrajinských uprchlíků,“ poznamenal. „Jsem hrdý, že naše země může pomáhat Ukrajině a jsem hrdý na české lidi, kteří odjeli pomáhat,“ dodal senátor Jiří Růžička. 

Vystrčil při následné tiskové konferenci připomněl, že v dubnu se podařilo přesvědčit lídry evropských národních parlamentů k podpoře směřování Ukrajiny do NATO. Za problematický označil přístup Rakouska a Maďarska vůči podpoře ukrajinského válečného úsilí, ocenil naopak posun Německa. 

Po Senátu Zelenskyj zamířil do Poslanecké sněmovny. Od její předsedkyně dostal triko s nápisem „Rusko je teroristický stát“ v angličtině. „Řekla bych, že je to symbol Volodymyra Zelenského, který se často vyskytuje v neformálním oblečení. Což je vzhledem k tomu, že je jeho země ve válce, pochopitelné,“ zmínila Pekarová Adamová. 

Tiskové konference se po tomto jednání Zelenskyj nezúčastnil. Pekarová Adamová ujistila, že Česká republika bude Ukrajinu podporovat do konečného vítězství. Podle ní hovořili nejen o současné situaci, nýbrž i o jednání parlamentů Krymské platformy, které se bude konat v říjnu. „Jedná se o ukrajinské území a ve spolupráci s ukrajinskou stranou máme tu čest organizovat tuto platformu,“ uvedla s tím, že je zvaná jeho manželka Olena Zelenská. Je ale nepravděpodobné, že se zúčastní. 

„Česko-ukrajinské vztahy vnímám jako velmi dobré a vylepšila je ruská agrese. To, že je tady bezpečí, je hlavně jejich zásluhou. S okupací se nesmíme smířit, včetně okupace Krymu. Rozloha okupovaného území je bezmála tak velká jako Československo a probíhá zde otevřený konflikt, který ohrožuje civilisty,“ shrnula předsedkyně PS k setkání Krymské platformy. 

Zdůraznila, že neakceptuje ruské unášení dětí z Ukrajiny. Pekarová i Zelenskyj se shodli na nutném tlaku na Rusko k navrácení dětí. „Vzhledem k tomu, že je válka ve své živé fázi, dochází zejména ke sběru důkazů. Jedná se o činy, které jsou na úrovni válečných zločinů a činů proti lidskosti,“ zdůraznila s tím, že stojí za založením mezinárodního tribunálu, který potrestá viníky válečných zločinů. 

Přijel „jen“ za nejvyššími ústavními činiteli

EuroZprávy.cz se obrátily například na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) s tím, jestli se s ukrajinským prezidentem bude mít možnost setkat. „Já se s panem prezidentem nesetkám. Bude to jen velmi úzký formát,“ napsal redakci v textové zprávě. 

Je tedy zřejmé, že dopolední setkání skutečně proběhnou pouze za účasti vrcholných českých ústavních činitelů. 

Včerejší schůze se ale zúčastnil například zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. „V souvislosti s mou agendou je to zásadní krok – jednání s nejvyššími ústavními činiteli naplní jak politická, tak symbolická a konkrétní obchodní témata,“ uvedl pro EuroZprávy.cz. Po úvodní schůzi a tiskové konferenci účastníky čekala ještě večeře. 

Pavel na výše zmíněné tiskové konferenci řekl, že ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Znovu také zopakoval, že obnova Ukrajiny je příležitost i pro Českou republiku a české firmy.

Pavel uvedl, že je obdivuhodné, s jakým nasazením a vůlí se Ukrajina brání. Podle něj se síly přinejmenším vyrovnávají, protože Ukrajina zahájila protiofenzivu a ukázala, že Rusko zdaleka není tak silné.

Dodal, že Česko přispělo během války Ukrajině pomocí v celkové hodnotě 45 miliard korun. Na summitu NATO se prý bude jednat o střednědobém plánu, který zafixuje podporu Ukrajiny na další roky, a to ve výši 500 milionů eur. Česko je připraveno podílet se na něm částkou 120 milionů korun.

Odezva lídrů na sociálních sítích

Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině a prohlásil, že ji ukrajinský lid cítí. Ocenil vojenskou podporu i to, že Česko přijalo statisíce uprchlíků. „Petře Pavle, děkuji vám za jednání! Česká podpora je opravdu znatelná v obraně, v politice, ve všem, co společně děláme pro svobodu naší Evropy,“ uvedl Zelenskyj na telegramu

Obrátil se také na běžné české obyvatele. „Děkuji za to, že zbraněmi pro Ukrajinu, sankcemi proti Rusku, podporou našeho členství v Evropské unii a podporou našeho členství v Alianci Česká republika skutečně pomáhá přiblížit vítězství,“ pokračoval. 

Prezident Pavel se na twitteru loučil se Zelenským pozdě v noci. „Loučíme se s ukrajinskými přáteli. Nad Prahou je noc, program na Hradě skončil. Prezident Zelenskyj si odváží ujištění, že za Ukrajinou budeme stát, dokud bude potřeba. Naše historická zkušenost ukázala, že jednota je nejlepší zbraň proti agresorovi,“ napsal. 

Dále uvedl, že je v zájmu České republiky, aby Ukrajina vstoupila do EU a NATO. „Je v zájmu ČR, aby Ukrajina, jakmile válka skončí, zahájila jednání o přistoupení do NATO. Je to dobré pro naši bezpečnost, regionální stabilitu a ekonomickou prosperitu. Budeme také usilovat o to, aby jednání o vstupu Ukrajiny do EU začala do konce tohoto roku,“ podotkl.

Ocenil odvahu ukrajinského prezidenta. „Chtěl bych ocenit nejen odvahu ukrajinského národa při obraně proti ruské agresi, ale i osobní odvahu prezidenta Zelenského. Shánět podporu mezi partnery a spojenci v situaci přímého ohrožení jeho života ze strany Ruska je obdivuhodné.“

Dva dny cestuje po Evropě

Po návštěvě České republiky zamíří Zelenskyj do Turecka, kde bude jednat se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o možném prodloužení černomořské obilné dohody a vývoji konfliktu na Ukrajině. 

Informoval o tom britský deník Guardian s odkazem na tureckou zpravodajskou agenturu Anadolu. Zelenskyj a Erdogan se mají setkat mezi čtyřma očima, zároveň proběhnou jednání delegací obou zemí. 

Zpráva přichází dva dny poté, co ruské ministerstvo zahraničí vzkázalo, že nevidí důvod k pokračování obilné dohody po 17. červenci kvůli dalšímu zpřísňování protiruských sankcí a údajné neochotě Západu vyjít vstříc požadavkům Moskvy ohledně ruského zemědělského exportu a importu.

Zelenskyj ve čtvrtek navštívil také Bulharsko. Setkal se s tamním premiérem Nikolajem Denkovem. „Hlavním tématem našich rozhovorů je bezpečnost našich zemí a celé Evropy, obranná pomoc a spolupráce. Základní prioritou jsou energie a zesílení naší jednoty v Evropě,“ napsal na twitteru.

Bulharsko se přiblížilo dohodě o prodeji dvou jaderných reaktorů ruské výroby a dalšího klíčového vybavení ukrajinské státní firmě Enerhoatom, která se zabývá jadernou energetikou. 

Bulharská státní společnost NEK by Enerhoatomu měla prodat vybavení z nedokončené jaderné elektrárny Belene za nejméně 600 milionů eur. Podle deníku by poprvé od začátku konfliktu posloužila Ruskem vyrobená infrastruktura ke zlepšení energetického výkonu Ukrajiny. 

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Petr Fiala (ODS) Miloš Vystrčil (ODS) Markéta Pekarová Adamová Marian Jurečka (KDU-ČSL) Tomáš Kopečný Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

včera

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

včera

Aktualizováno 18. května 2026 23:02

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy