Fiala slíbil další pomoc i podporu členství Ukrajiny v NATO. S českým hlasem můžete počítat, řekl Zelenskému

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou páteční jednání s českými politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česko poskytne zemi napadené Ruskem další vojenskou pomoc, například helikoptéry či munici. Podporuje také její ambice stát se členem NATO a EU. Poté se Zelenskyj setkal s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Po poledni z Prahy odletěl, podle dostupných informací má dnes navštívit Turecko.

Těsně před 8:15 dorazil Zelenskyj do Strakovy akademie, kde sídlí česká vláda a premiér. Následně se oba politici po společné fotce a výměně několika slov zmizeli za zavřenými dveřmi. Po půl desáté dopoledne jednání předsedy vlády a prezidenta skončilo a lídři předstoupili před novináře na tiskové konferenci. 

Úvodní slovo si vzal Petr Fiala, který uvedl, že je rád za Zelenského přítomnost v Praze. „Jde o podporu země, která se statečně brání agresorovi. Česká republika pomáhá ve všech oblastech. Budeme v tom dále pokračovat a jsem přesvědčen, že velmi intenzivně,“ nastínil s tím, že se ČR bude aktivně podílet na obnově Ukrajiny, což je příležitost pro české firmy.

„Je obdivuhodné, jak se Ukrajina brání barbarskému útoku Ruska. Poslali jsme za tu dobu Ukrajině 670 kusů těžké techniky. V pomoci musíme pokračovat. Musí to dělat celý demokratický svět,“ pokračoval. Česko plánuje darovat Ukrajině další bojové helikoptéry a velkorážní munici. Pomůže s výcvikem pilotů letounů na americké stíhačky F-16. Ve spolupráci s Nizozemskem bude pokračovat projekt modernizace tanků T-72. 

„Škody, které Rusko Ukrajině způsobilo, jsou ohromné, a stále v tom pokračuje. Ukrajina se může spolehnout na podporu Evropské unie a jejích členských států,“ podotkl. Zdůraznil, že je důležitá evropská perspektiva pro Ukrajinu. Fiala je přesvědčen, že je pro Ukrajinu místo v NATO i EU. „Snažíme se přesvědčovat i další státy.“

Premiér věří, že se Zelenskyj bude moci zúčastnit summitu ve Vilniusu osobně. „S hlasem České republiky může pan prezident počítat,“ uvedl k podpoře ukrajinského členství v NATO. „Síla a statečnost ukrajinského lidu nakonec ruského agresora porazí,“ podotkl.

„Jsem velice vděčný panu předsedovi vlády, že toto setkání bylo tak úspěšné. Jak se pan předseda zmínil, velice brzy uvítáme v Kyjevě třicetičlennou delegaci zástupců energetických a zdravotnických odvětví,“ započal ukrajinský lídr své prohlášení. 

Česká republika podle něj v pomoci Ukrajině nijak nezaostává za jinými zeměmi. „Děkuji vám i české vládě za balíček pomoci, který poskytujete vždy včas. Děkujeme za to, že chápete naše potřeby, které se týkají munice a systémů protivzdušné obrany. Česká republika neposkytuje nikterak menší pomoc než jiné a větší evropské státy,“ vylíčil Zelenskyj.

Poděkoval také za poskytnutí ochrany pro ukrajinské válečné uprchlíky a podílení se na obnově Ukrajiny. „Děkuji i za připravenost zúčastnit se poválečné obnovy naší země, která začíná už teď, a také za podporu vstupu Ukrajiny do NATO a evropských struktur. Je potřeba zahájit přístupová jednání Ukrajiny do EU,“ sdělil. 

„Ukrajina vede spravedlivou válku o svou územní integritu,“ zdůraznil Fiala při odpovědi na otázku, jak bude vypadat konec války. „Máme hodně lidí, kteří ztratili svá obydlí. Nepřejeme si, aby vítězství nastalo jen pro někoho, ale přejeme si, aby byla obnovena územní integrita celé Ukrajiny. Chceme, aby Rusové vrátili všechny unesené děti,“ navázal na českého premiéra Zelenskyj. 

Podle ukrajinského prezidenta je důležité mít k dispozici rakety dlouhého doletu jak pro útok, tak pro obranu. „Jednáme o tom především se Spojenými státy. Hovoříme také o dělostřelecké munici dlouhého doletu,“ pokračoval.

Fiala uvedl, že je v plánu využít zmrazená ruská aktiva k poválečné obnově Ukrajiny. Řeší se však správná právní cesta. Ministerstvo obrany a ministerstvo pro strategická odvětví Ukrajiny také podepsaly memorandum o porozumění. „Jde o zcela konkrétní projekty o spolupráci v bezpečnosti,“ popsal Zelenskyj. 

Vystrčil dal prezidentovi klíč od Senátu, dar si připravila i Pekarová Adamová

Po tiskové konferenci se ukrajinský lídr vydal do Valdštejnského paláce, kde sídlí Senát. Tam policejní kolona dorazila zhruba v 10:20. Zelenskyj se podepsal do pamětní knihy a spolu s Vystrčilem zamířil na soukromé jednání za zavřenými dveřmi. Vystrčil loni vycestoval na Ukrajinu, oba muži tedy už vztahy navázali.

Vystrčil posléze Zelenskému předal dar ve formě klíče od českého Senátu s tím, že ho horní komora parlamentu předává přátelům. „Dveře Senátu jsou vám vždy otevřené. Beru to jako oboustranný závazek,“ řekl předseda Senátu. Počítá s budoucí spoluprací s Ukrajinou.

Zelenskyj dar od Senátu ocenil. „Chci využít této příležitosti a poděkovat České republice, že přijala tisíce ukrajinských uprchlíků,“ poznamenal. „Jsem hrdý, že naše země může pomáhat Ukrajině a jsem hrdý na české lidi, kteří odjeli pomáhat,“ dodal senátor Jiří Růžička. 

Vystrčil při následné tiskové konferenci připomněl, že v dubnu se podařilo přesvědčit lídry evropských národních parlamentů k podpoře směřování Ukrajiny do NATO. Za problematický označil přístup Rakouska a Maďarska vůči podpoře ukrajinského válečného úsilí, ocenil naopak posun Německa. 

Po Senátu Zelenskyj zamířil do Poslanecké sněmovny. Od její předsedkyně dostal triko s nápisem „Rusko je teroristický stát“ v angličtině. „Řekla bych, že je to symbol Volodymyra Zelenského, který se často vyskytuje v neformálním oblečení. Což je vzhledem k tomu, že je jeho země ve válce, pochopitelné,“ zmínila Pekarová Adamová. 

Tiskové konference se po tomto jednání Zelenskyj nezúčastnil. Pekarová Adamová ujistila, že Česká republika bude Ukrajinu podporovat do konečného vítězství. Podle ní hovořili nejen o současné situaci, nýbrž i o jednání parlamentů Krymské platformy, které se bude konat v říjnu. „Jedná se o ukrajinské území a ve spolupráci s ukrajinskou stranou máme tu čest organizovat tuto platformu,“ uvedla s tím, že je zvaná jeho manželka Olena Zelenská. Je ale nepravděpodobné, že se zúčastní. 

„Česko-ukrajinské vztahy vnímám jako velmi dobré a vylepšila je ruská agrese. To, že je tady bezpečí, je hlavně jejich zásluhou. S okupací se nesmíme smířit, včetně okupace Krymu. Rozloha okupovaného území je bezmála tak velká jako Československo a probíhá zde otevřený konflikt, který ohrožuje civilisty,“ shrnula předsedkyně PS k setkání Krymské platformy. 

Zdůraznila, že neakceptuje ruské unášení dětí z Ukrajiny. Pekarová i Zelenskyj se shodli na nutném tlaku na Rusko k navrácení dětí. „Vzhledem k tomu, že je válka ve své živé fázi, dochází zejména ke sběru důkazů. Jedná se o činy, které jsou na úrovni válečných zločinů a činů proti lidskosti,“ zdůraznila s tím, že stojí za založením mezinárodního tribunálu, který potrestá viníky válečných zločinů. 

Přijel „jen“ za nejvyššími ústavními činiteli

EuroZprávy.cz se obrátily například na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) s tím, jestli se s ukrajinským prezidentem bude mít možnost setkat. „Já se s panem prezidentem nesetkám. Bude to jen velmi úzký formát,“ napsal redakci v textové zprávě. 

Je tedy zřejmé, že dopolední setkání skutečně proběhnou pouze za účasti vrcholných českých ústavních činitelů. 

Včerejší schůze se ale zúčastnil například zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. „V souvislosti s mou agendou je to zásadní krok – jednání s nejvyššími ústavními činiteli naplní jak politická, tak symbolická a konkrétní obchodní témata,“ uvedl pro EuroZprávy.cz. Po úvodní schůzi a tiskové konferenci účastníky čekala ještě večeře. 

Pavel na výše zmíněné tiskové konferenci řekl, že ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Znovu také zopakoval, že obnova Ukrajiny je příležitost i pro Českou republiku a české firmy.

Pavel uvedl, že je obdivuhodné, s jakým nasazením a vůlí se Ukrajina brání. Podle něj se síly přinejmenším vyrovnávají, protože Ukrajina zahájila protiofenzivu a ukázala, že Rusko zdaleka není tak silné.

Dodal, že Česko přispělo během války Ukrajině pomocí v celkové hodnotě 45 miliard korun. Na summitu NATO se prý bude jednat o střednědobém plánu, který zafixuje podporu Ukrajiny na další roky, a to ve výši 500 milionů eur. Česko je připraveno podílet se na něm částkou 120 milionů korun.

Odezva lídrů na sociálních sítích

Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině a prohlásil, že ji ukrajinský lid cítí. Ocenil vojenskou podporu i to, že Česko přijalo statisíce uprchlíků. „Petře Pavle, děkuji vám za jednání! Česká podpora je opravdu znatelná v obraně, v politice, ve všem, co společně děláme pro svobodu naší Evropy,“ uvedl Zelenskyj na telegramu

Obrátil se také na běžné české obyvatele. „Děkuji za to, že zbraněmi pro Ukrajinu, sankcemi proti Rusku, podporou našeho členství v Evropské unii a podporou našeho členství v Alianci Česká republika skutečně pomáhá přiblížit vítězství,“ pokračoval. 

Prezident Pavel se na twitteru loučil se Zelenským pozdě v noci. „Loučíme se s ukrajinskými přáteli. Nad Prahou je noc, program na Hradě skončil. Prezident Zelenskyj si odváží ujištění, že za Ukrajinou budeme stát, dokud bude potřeba. Naše historická zkušenost ukázala, že jednota je nejlepší zbraň proti agresorovi,“ napsal. 

Dále uvedl, že je v zájmu České republiky, aby Ukrajina vstoupila do EU a NATO. „Je v zájmu ČR, aby Ukrajina, jakmile válka skončí, zahájila jednání o přistoupení do NATO. Je to dobré pro naši bezpečnost, regionální stabilitu a ekonomickou prosperitu. Budeme také usilovat o to, aby jednání o vstupu Ukrajiny do EU začala do konce tohoto roku,“ podotkl.

Ocenil odvahu ukrajinského prezidenta. „Chtěl bych ocenit nejen odvahu ukrajinského národa při obraně proti ruské agresi, ale i osobní odvahu prezidenta Zelenského. Shánět podporu mezi partnery a spojenci v situaci přímého ohrožení jeho života ze strany Ruska je obdivuhodné.“

Dva dny cestuje po Evropě

Po návštěvě České republiky zamíří Zelenskyj do Turecka, kde bude jednat se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o možném prodloužení černomořské obilné dohody a vývoji konfliktu na Ukrajině. 

Informoval o tom britský deník Guardian s odkazem na tureckou zpravodajskou agenturu Anadolu. Zelenskyj a Erdogan se mají setkat mezi čtyřma očima, zároveň proběhnou jednání delegací obou zemí. 

Zpráva přichází dva dny poté, co ruské ministerstvo zahraničí vzkázalo, že nevidí důvod k pokračování obilné dohody po 17. červenci kvůli dalšímu zpřísňování protiruských sankcí a údajné neochotě Západu vyjít vstříc požadavkům Moskvy ohledně ruského zemědělského exportu a importu.

Zelenskyj ve čtvrtek navštívil také Bulharsko. Setkal se s tamním premiérem Nikolajem Denkovem. „Hlavním tématem našich rozhovorů je bezpečnost našich zemí a celé Evropy, obranná pomoc a spolupráce. Základní prioritou jsou energie a zesílení naší jednoty v Evropě,“ napsal na twitteru.

Bulharsko se přiblížilo dohodě o prodeji dvou jaderných reaktorů ruské výroby a dalšího klíčového vybavení ukrajinské státní firmě Enerhoatom, která se zabývá jadernou energetikou. 

Bulharská státní společnost NEK by Enerhoatomu měla prodat vybavení z nedokončené jaderné elektrárny Belene za nejméně 600 milionů eur. Podle deníku by poprvé od začátku konfliktu posloužila Ruskem vyrobená infrastruktura ke zlepšení energetického výkonu Ukrajiny. 

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Petr Fiala (ODS) Miloš Vystrčil (ODS) Markéta Pekarová Adamová Marian Jurečka (KDU-ČSL) Tomáš Kopečný Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 1 hodinou

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 2 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 4 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 6 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy