Češi zbytečně umírají na infarkt. Opravdu znáte příznaky?

Počet nejzávažnějších typů infarktů je v posledních letech v Jihomoravském kraji konstantní. "Ročně je to okolo 370 pacientů. Většina z nich se však na lékaře obrátí zbytečně pozdě. Obecně je to až za dvě hodiny, u diabetiků, kteří tolik bolest nepociťují, je doba až dvojnásobná," informoval Sitar. Každá půlhodina zpoždění léčby přitom zvyšuje úmrtnost o půl procenta.

Pozor: Bolest zad je jiná

Problém je podle odborníků v tom, že veřejnost často příznaky nepozná nebo je podceňuje. "Typickým příznakem je bolest hrudi, která může přecházet až do krku, ramen a rukou. Lidé si mnohdy můžou myslet, že mají obvyklou nemoc nebo je něco bolí z jiného důvodu," řekl Sitar. "Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. U části nemocných proběhne infarkt myokardu jako klinicky němá příhoda bez jakýchkoliv příznaků," dodává ikem.cz.

U mnoha lidí, kteří mají problémy se zády, se mohou objevovat podobné příznaky jako při akutním infarktu myokardu. Lze je však snadno odlišit od skutečného infarktu. Bolesti zad, které způsobuje například blokáda v oblasti hrudní páteře, často vyzařují do středu hrudníku, zpravidla však do jednoho konkrétního místa a mají charakter „bodavé" bolesti, píše Vitalia.cz.

Lékaři u těchto lidí označují tento stav jako Vertebrogenní algický syndrom. Tedy bolestivý syndrom způsobný vlivem páteře. U skutečného infarktu myokardu se však bolest projevuje spíše po celém úseku hrudi, je tupého rázu a navíc se současně objevují i ostatní příznaky, které jsou způsobené drážděním „bloudivého nervu".

Problémy se čím dál častěji objevují u mladší generace. "Věková hranice se posunuje níž, jenže mladí lidé si to nechtějí připustit. Všeobecně přecházejí nemoci a může pod to spadat i infarkt. Bolest z hrudi odezní, člověk to nemusí hned poznat, ale postupem času se projeví problémy," uvedla přednostka I. Interní kardiologické kliniky nemocnice u svaté Anny Lenka Špinarová.

Infarkt myokardu (IM) je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o ischemické ložiskové odumření části srdečního svalu, které vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení v povodí levé nebo pravé věnčité tepny. Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou právě v místě zúžené věnčité tepny. Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny, vmetkem (embolem) nebo spasmem. Infarkt myokardu může postihovat levou i pravou komoru srdeční. Velikost odumřelé srdeční svaloviny je různá podle místa a velikosti uzavřené věnčité tepny.

Důsledkem infarktu myokardu může být vznik srdeční nedostatečnosti při velkém odumřelém ložisku nebo při akutním vzniku nedomykavosti mitrální chlopně, krajním případem je rozvoj kardiogenního šoku. Další komplikací může být prasknutí srdeční stěny vedoucí zpravidla k úmrtí a poruchy srdečního rytmu, které rovněž mohou být příčinou náhlé smrti nemocného. Pozdním následkem proběhlého infarktu někdy bývá zánět osrdečníku.

Jak se infarkt léčí?

Cílem léčby infarktu myokardu je co nejrychlejší (v řádu hodin) obnovení normálního průtoku v postižené věnčité tepně čili transport nemocného do specializovaného kardiocentra, které provádí katetrizaci srdce s následným provedením tzv. angioplastiky. Ta se provádí přístupem (vpichem) přes stehenní tepnu a pomocí srdečních cévek a dalšího speciálního instrumentaria je možné zprůchodnění uzavřené nebo zúžené tepny, její rozšíření a ve většině případů zavedení koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny, informuje IKEM.cz.

Při včasném zákroku pak je možná záchrana nebo zmenšení infarktového ložiska srdečního svalu. U některých nemocných je pak odloženě na základě znalosti postižení dalších tepen indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu. Někdy srdeční operaci indikujeme jako první metodu léčby při závažném nálezu a nemožnosti provedení angioplastiky. Nedílnou součástí léčby je samozřejmě léčba medikamentosní, která je zpravidla doživotní.