Invaze žravých slimáků: Jak s nimi na zahrádce zatočit? Rady

Největšími nepřáteli jsou slimáček polní (6 cm, šedá barva) a slimáček síťkovaný (až 5 cm, výrazný síťkovaný vzor). Tito slimáci jsou nepříjemní především tím, že se neobyčejně rychle množí. Najednou nakladou až 500 vajíček a za celý život tak mohou mít až 10 000 potomků! Protože jsou obojetníci, může každý klást vajíčka od jara až do podzimu.

Pyrenejský predátor

Vůbec nejhorším nepřítelem našich zahrad je ale plzák španělský. Tenhle velký slimák se k nám dostal už před několika desítkami let u Pyrenejského poloostrova, ale především v poslední době se čím dál víc množí. Je nebezpečný zejména svou velikostí – měří až 12 centimetrů, takže toho zpustoší mnohem víc než menší druhy.

Slimáci žerou skoro všechno. Najdou se na většině druhů zeleniny, na obilninách, okrasných květinách, ale žerou i jahody. Mají rádi vlhké prostředí, takže letošní léto jim mimořádně prospívá. K duhu jim jde i hodně organických látek v půdě a zvýšená kyselost půdy. Lidová pranostika říká, že podzim s mlhami přináší na jaře slimáky – a je to naprostá pravda.

Nejhumánnější je nůž

Slimáků se nezbavíte. Je to smutné, ale je to pravda. Můžete jim jen zamezit, aby vám ničili úrodu, a omezovat jejich počet. Klasický způsob, jak se plžů zbavit, je vysbírat je.

Známý český malakolog (neboli odborník na slimáky) Libor Dvořák doporučuje klasický podvečerní lov: „Večer obejděte zahradu a všechny slimáky, které uvidíte, vysbírejte." A co pak s nimi? Libor Dvořák doporučuje: „Asi nejhumánnější metoda je nůž. Chyceného plzáka rozkrojte nějakým starým nožem na půlku, pak ho hoďte do PETky s vodou, kde se rozloží. Solení je dost drastické a polévání horkou vodou zbytečně drahé."

Další možností je lov na návnadu. Slimáci, stejně jako Češi, milují pivo. Dá se připravit past, kdy se plž v pivu utopí: vyrobíte ji z obyčejného jogurtového kelímku, který zapustíte do půdy. Bohužel takhle přilákáte i slimáky ze širšího okolí, kteří by se jinak vaší zahradě vyhnuli.

Lapáky na plže

Slimáci se dají chytit i do složitějších pastí. Používají se na ně foliové nebo jutové pytle, případně dřevěné desky o velikosti asi 1m2. Ty se přikryjí černou lepenkou a zatíží v rozích. Jako lákadlo do nich můžete dát melounové, grapefruitové nebo okurkové slupky, případně aksamitníky.

Pasti na plže se dají i koupit. Například společnost Reproplast vyrábí lapadlo Antiplž. Účinnost krmítka je do 5 metrů a stojí 40 korun. Podobný výrobek dostanete i od firmy Gardiso – ten stojí 90 korun. Profesionální lapače se naplňují prostředky na lákání plžů.

Chemická válka je vyhlášena

Proti slimákům už existuje i spousta účinných chemikálií. Mezi vyhlášené přípravky patří například Feramol (200 gramů stojí 111 korun), Mesurol Schneckenkorn (50 gramů stojí 60 korun) a Vanish Slug Pellets (200 gramů za 82 korun). Všechny jsou zcela neškodné pro ostatní užitečná zvířata. Mají velmi silný účinek, jediný problém je jejich cena.

Malakolog Dvořák před chemií varuje: „Je to jako s každou jinou chemií – vždycky se vám může dostat do půdy a pak se vám už zaručeně dostane do úrody. Není nad přirozené způsoby odstraňování slimáků..."

Neprojdou

Pokud myslíte boj se slimáky a plzáky vážně, měli byste jim zamezit, aby se k vám dostali. Libor Dvořák vysvětluje: „Plži se plazí po vlhké noze, takže jim cokoliv suchého znesnadňuje pohyb." Prostory kolem zahrady se proto dají vysypat čímkoli, co pohlcuje vlhko, například popelem nebo vápnem. Záhonky se také dají ohradit asi 10 centimetrů širokým pruhem pilin, které se pak polijí kávou s logrem.

Výzkumníci zjistili, že roztok s 1 až 2% koncentrací kofeinu je pro plže smrtelným nervovým jedem a rovněž je odpuzuje. A rostlinám přitom vůbec nevadí!

Nechte to na matce přírodě

Nejpřirozeněji plže odstraníte, když jen pomůžete přírodě, aby se o ně postarala sama. Slimáci mají hromadu nepřátel, bohužel jich dnes ubývá. Takoví ježci už z našich zahrad téměř zmizeli. Aby proti slimákům mohli zasáhnout ptáci, udržujte své trávníky nízké. Slimáci se také vyhýbají některým rostlinám, čehož se dá s úspěchem využít. Patří mezi ně například kerblík, petržel, šalvěj, tymián nebo brutnák.