Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.
Trump během posledního shromáždění v Severní Karolině vyzval příznivce, aby ho zvolili „v drtivé většině, která je příliš velká na to, aby byla zfalšována“. Během proslovu podle americké stanice CNN opět zasel půdu pro to, aby mohl zpochybnit výsledky voleb v případě prohry – stejně jako tak učinil na přelomu let 2020-2021, když ho porazil demokrat Joe Biden.
Opět tak vůbec nezklamal – jeho rétorika byla extrémní a „pobuřující“. Má potenciál nalákat ty nerozhodnuté voliče, jimž nejsou sympatické výkony společné administrativy Bidena a Harrisové. Harrisová totiž do velké míry slouží jako „pozůstatek“ dosavadní prezidentské administrativy.
„Nebudeme napadeni, nebudeme okupováni, nebudeme převálcováni, nebudeme dobýváni. Budeme opět svobodných a hrdým národem. Každý bude prosperovat, každá rodina bude vzkvétat a každý den bude naplněn příležitostmi a nadějí a samotným americkým snem,“ pokračoval republikánský exprezident. Příznivce vyzval k tomu, aby Harrisovou „vyhodili“.
„Svým hlasem v těchto volbách jim můžete jednou provždy ukázat, že tento národ nepatří jim, tento národ patří vám. Jsou to právě tvrdě pracující vlastenci, jako jste vy, kteří naši zemi zachrání. Společně budeme bojovat, bojovat, bojovat a vyhrávat, vyhrávat, vyhrávat,“ pokračoval.
Začíná být zřejmé, že pokud Trump volby prohraje, nastane dramatická bezpečnostní krize. Výsledky voleb z roku 2020 dodnes zpochybňuje; po minulé porážce dokonce vyburcoval davy, aby vzaly Kapitol útokem – což vyústilo ve smrt několika lidí a (ještě více) pošramocenou pověst Trumpových příznivců.
Oba se ve svých proslovech na úplný závěr kampaně výrazně odlišují. Trump v Pensylvánii tvrdil, že demokraté „bojují tak tvrdě, aby to zatraceně ukradli“, načež obvinil Demokratickou stranu z manipulování s hlasovacími lístky a dodal, že v roce 2021 „neměl opustit Bílý dům“.
Naopak Harrisová v michiganském Detroitu v černošském kostele odsoudila ty, kteří „rozsévají nenávist, šíří strach a chaos“. „V těchto dvou dnech budeme podrobeni zkoušce. Narodili jsme se pro takovou dobu, jako je tato,“ uvedla.
Americká média si dokonce povšimla toho, že Harrisová Trumpa koncem víkendu zmiňovala minimálně – a snažila se apelovat na svůj skutečný program. Faktem zůstává, že jakmile kampaň skončí a bude jasné, kdo se stane příštím šéfem Bílého domu – jeho protikandidát z těchto voleb už nebude středem neutuchajícího zájmu.
Harrisová podle serveru Politico kritizovala Trumpa za jeho výroky o tom, že je nutné „prostřílet“ média. V Michiganu se na její stranu postavili i někteří další demokratičtí politici. „Sázky se právě stále více vyjasňují pro všechny voliče, a to i mladé voliče. Trumpovy nedávné výroky pronikly k mladším voličům, protože jsou zákonitě tak šokující,“ popsal michiganský poslanec Noah Arbit.
Demokraté věří tomu, že Trumpovy nevybíravé výroky o Portoriku z minulého týdne pomohou Harrisové zmenšit náskok voličů, kteří se rozhodují později. „Trumpův mítink v Madison Square Garden prořízl hluk tak, jako nic jiného, a barevným voličům připomněl, jak rasističtí Trump a jeho příznivci ve skutečnosti jsou,“ vylíčil michiganský senátor Darrin Camilleri.
Trump sice dokázal svými pompézními a extrémními výroky dostat na svou stranu některé voliče, rozhodně však ne ty latinskoamerické či černošské. Obě menšiny tvoří podstatnou část americké populace – a po sérii republikánových výroků o deportacích aj. se mohou cítit existenčně ohroženy.
O všem nevyhnutelně rozhodne úterý – brzy budeme znát jméno nového šéfa Bílého domu a buď se jím stane demokratka Harrisová s příslibem kontinuity a stability (což už pro EuroZprávy.cz potvrdila celá řada expertů) nebo samolibý (sotva) republikánský exprezident Trump s nezdravým obdivem k autoritářům.
Související
Měli jsme Bidena k odstoupení přesvědčit dřív, svěřila se Harrisová
Trump se vrací k volebnímu boji s Harrisovou. Kvůli celebritám
prezidentské volby USA 2024 , Kamala Harrisová , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 4 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 5 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 9 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 10 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 12 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák