Rusko označilo nedělní prezidentské volby v Moldavsku za nespravedlivé a nedemokratické. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebylo umožněno hlasovat statisícům Moldavanů žijících v Rusku, zatímco moldavští občané žijící v západních zemích svůj hlas odevzdat mohli.
Tato situace podle Peskova zpochybňuje demokratickou legitimitu voleb a vítězství současné prezidentky Maie Sanduové.
„Tyto volby nebyly ani demokratické, ani spravedlivé,“ prohlásil Peskov s tím, že výsledek mohl být jiný, pokud by moldavští občané v Rusku měli stejnou možnost hlasovat jako ti na Západě. V Moldavsku samotném přitom údajně většina voličů hlasovala proti znovuzvolení Sanduové, a její vítězství tak zajistily hlasy moldavské diaspory v zahraničí.
Podle ruského ministerstva zahraničí byly tyto volby jedny z „nejméně demokratických“ v historii Moldavska. Sanduová, která zastává proevropský postoj, porazila ve druhém kole s více než 55 % hlasů svého soupeře Alexandra Stoianogla, bývalého generálního prokurátora podporovaného proruskými silami. Podle analytiků byl výsledek voleb silně ovlivněn právě hlasy moldavských voličů žijících v evropských zemích, kteří dlouhodobě podporují proevropskou orientaci země.
Tento vývoj podtrhuje rostoucí napětí mezi Ruskem a Moldavskem, které pod vedením Sanduové posiluje své vazby na Evropskou unii a distancuje se od Ruska. Kreml opakovaně kritizuje proevropské směřování Moldavska a upozorňuje na možné negativní důsledky pro bilaterální vztahy, pokud bude tento kurz pokračovat.
Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.
Socialistická strana Moldavské republiky (PSRM) prohlásila, že Sanduová je „nelegitimní prezidentka“, kterou podporují pouze její příznivci doma a v zahraničí. Socialisty také pobouřily údajné nesrovnalosti během hlasování, včetně „blokování přístupu voličů“. Přestože Stoianoglo vedl během prvních fází sčítání hlasů, konečné výsledky po započítání hlasů z diaspory přinesly vítězství Sanduové.
Vítězství Sanduové bylo potvrzeno krátce po půlnoci, kdy bylo sečteno přes 98 % hlasů. Podle analytiků se Sanduová dostala do vedení hlavně díky podpoře voličů v zahraničí, kteří jí odevzdali drtivou většinu hlasů. K jejímu znovuzvolení jí mezitím pogratulovala řada významných světových osobností, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, německého kancléře Olafa Scholze a českého premiéra Petra Fialy.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová ve svém příspěvku na sociální síti X označila Sanduové vítězství za „vítězství i pro Gruzii“. Ocenila zejména mobilizaci moldavské diaspory, která mohla hrát zásadní roli v ovlivnění výsledků voleb. Zurabišviliová zdůraznila, že na rozdíl od Gruzie, kde počet zahraničních volebních místností zůstává omezený, moldavská diaspora dokázala přinést výrazný hlas pro demokratické změny.
Moldavské vládní úřady obvinily Moskvu z pokusů o ovlivňování voleb v den druhého kola, přičemž Kreml tato obvinění odmítl. Ostatně i v Gruzii byly nedávné parlamentní volby poznamenány obdobnými obviněními z ruských zásahů. Gruzínská prezidentka i tamní opozice výsledky voleb, v nichž vyhrála proruská strana Gruzínský sen, odmítly.
Výsledek moldavských voleb tak symbolizuje další krok Moldavska směrem k Evropě, což je cíl, který Sanduová dlouhodobě prosazuje. I přes kritiku a obvinění z manipulací zůstává Maia Sanduová moldavskou prezidentkou, podporovanou jak doma, tak i širším mezinárodním společenstvím.
Související
Proruské vlivy nepomohly: Ostře sledované volby v Moldavsku vyhrála proevropská strana
Klíčová zkouška pro Evropu: Rusko utrácí obrovské částky za ovlivnění voleb v Moldavsku
Moldavsko , Dmitrij Peskov , Rusko
Aktuálně se děje
před 36 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák