Rusko označilo nedělní prezidentské volby v Moldavsku za nespravedlivé a nedemokratické. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebylo umožněno hlasovat statisícům Moldavanů žijících v Rusku, zatímco moldavští občané žijící v západních zemích svůj hlas odevzdat mohli.
Tato situace podle Peskova zpochybňuje demokratickou legitimitu voleb a vítězství současné prezidentky Maie Sanduové.
„Tyto volby nebyly ani demokratické, ani spravedlivé,“ prohlásil Peskov s tím, že výsledek mohl být jiný, pokud by moldavští občané v Rusku měli stejnou možnost hlasovat jako ti na Západě. V Moldavsku samotném přitom údajně většina voličů hlasovala proti znovuzvolení Sanduové, a její vítězství tak zajistily hlasy moldavské diaspory v zahraničí.
Podle ruského ministerstva zahraničí byly tyto volby jedny z „nejméně demokratických“ v historii Moldavska. Sanduová, která zastává proevropský postoj, porazila ve druhém kole s více než 55 % hlasů svého soupeře Alexandra Stoianogla, bývalého generálního prokurátora podporovaného proruskými silami. Podle analytiků byl výsledek voleb silně ovlivněn právě hlasy moldavských voličů žijících v evropských zemích, kteří dlouhodobě podporují proevropskou orientaci země.
Tento vývoj podtrhuje rostoucí napětí mezi Ruskem a Moldavskem, které pod vedením Sanduové posiluje své vazby na Evropskou unii a distancuje se od Ruska. Kreml opakovaně kritizuje proevropské směřování Moldavska a upozorňuje na možné negativní důsledky pro bilaterální vztahy, pokud bude tento kurz pokračovat.
Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.
Socialistická strana Moldavské republiky (PSRM) prohlásila, že Sanduová je „nelegitimní prezidentka“, kterou podporují pouze její příznivci doma a v zahraničí. Socialisty také pobouřily údajné nesrovnalosti během hlasování, včetně „blokování přístupu voličů“. Přestože Stoianoglo vedl během prvních fází sčítání hlasů, konečné výsledky po započítání hlasů z diaspory přinesly vítězství Sanduové.
Vítězství Sanduové bylo potvrzeno krátce po půlnoci, kdy bylo sečteno přes 98 % hlasů. Podle analytiků se Sanduová dostala do vedení hlavně díky podpoře voličů v zahraničí, kteří jí odevzdali drtivou většinu hlasů. K jejímu znovuzvolení jí mezitím pogratulovala řada významných světových osobností, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, německého kancléře Olafa Scholze a českého premiéra Petra Fialy.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová ve svém příspěvku na sociální síti X označila Sanduové vítězství za „vítězství i pro Gruzii“. Ocenila zejména mobilizaci moldavské diaspory, která mohla hrát zásadní roli v ovlivnění výsledků voleb. Zurabišviliová zdůraznila, že na rozdíl od Gruzie, kde počet zahraničních volebních místností zůstává omezený, moldavská diaspora dokázala přinést výrazný hlas pro demokratické změny.
Moldavské vládní úřady obvinily Moskvu z pokusů o ovlivňování voleb v den druhého kola, přičemž Kreml tato obvinění odmítl. Ostatně i v Gruzii byly nedávné parlamentní volby poznamenány obdobnými obviněními z ruských zásahů. Gruzínská prezidentka i tamní opozice výsledky voleb, v nichž vyhrála proruská strana Gruzínský sen, odmítly.
Výsledek moldavských voleb tak symbolizuje další krok Moldavska směrem k Evropě, což je cíl, který Sanduová dlouhodobě prosazuje. I přes kritiku a obvinění z manipulací zůstává Maia Sanduová moldavskou prezidentkou, podporovanou jak doma, tak i širším mezinárodním společenstvím.
Související
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
Moldavsko , Dmitrij Peskov , Rusko
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 57 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák