Covid byl loni nejčastější příčinou úmrtí, připadá na něj 18 procent

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25.500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139.981, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí dnes na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

V roce 2020, kdy epidemie koronaviru v ČR začala, přibylo podle ředitele ČSÚ Marka Rojíčka 15 procent zemřelých proti předchozímu roku. Loni se počet zemřelých zvýšil meziročně ještě o dalších osm procent.

"Základní příčinou smrti byl covid-19 určen u 14.700 zemřelých mužů a u 10.800 zemřelých žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Podle Rojíčka je to změna proti roku 2020, kdy na covid-19 umírali zejména zranitelnější vyšší věkové skupiny.

Naprostá většina lidí, u kterých byl covid-19 příčnou úmrtí, zemřela v nemocnicích. V roce 2020 jich bylo 89 procent, loni 92 procent. Naopak výrazně se snížil ze sedmi na dvě procenta podíl lidí, kteří zemřeli na covid-19 v sociálním zařízení. "Určitě to můžeme přiřadit důslednějším režimovým opatřením a proočkovanosti klientů a zaměstnanců," uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Právě očkování podle něj způsobilo, že takzvaných nadúmrtí nebylo loni ještě víc. Seniorů nad 65 let je očkováno dvěma dávkami přes 90 procent. V době nejvyššího vzedmutí covidové vlny loni v listopadu podle něj očkování chránilo proti úmrtí u 86 procent osob nad 65 let lidi se dvěma dávkami a u téměř 99 procent s posilující dávkou. "Drtivá většina úmrtí se týkala osob, které byly neočkovány nebo měly nedokončené očkování. Naopak posilující dávka výrazně stáhla riziko dolů," dodal. Časem se ale snižuje ochrana vakcín proti nákaze.

Nejčastější příčinou úmrtí byl covid u lidí už od 40 let věku. Častěji umírali na covid-19 lidé ve věku 60 až 79 let, kdy byl příčinou úmrtí u více než pětiny. Ale i u mladých ve věku 25 až 29 let tvořil sedm procent úmrtí, byť absolutně se jednalo asi o 20 případů.

Příčiny úmrtí statistici analyzují podle listu o prohlídce zemřelého, které vyplňují lékaři. Do něj zapisují jak chorobu, která podle nich smrt způsobila, i nemoci, které k úmrtí podle jejich soudu přispěly. "Hypertenze přímo souvisela či ke smrti přispívala ve čtvrtině úmrtí na covid-19, diabetes téměř v pětině případů a ischemická choroba srdeční u 15 procent," uvedli statistici v prezentaci.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí byla ischemická choroba srdeční (13 procent), třetí cévní onemocnění mozku (pět procent). Jejich podíl v covidových letech se snížil, naopak více je příčin souvisejících s onemocněními jater.

Nemoci srdce a rakovina patří podle statistiků mezi nejčastější příčiny úmrtí od doby, kdy se podařilo díky očkování vymýtit smrtelná infekční onemocnění. Dušek očekává, že snížení jejich podílu, které bylo na úkor covidu, nebude dlouho trvat.

"Během covidových let velmi výrazně propadla návštěvnost preventivních prohlídek a v řadě regionů určitě došlo ke snížení dostupnosti péče. Už teď začínají lékaři pozorovat nárůst pacientů ve významně horším stavu nebo s onemocněními v pokročilejším stadiu," dodal.

Související

Ilustrační foto

Suchý zápal plic už i v Evropě. Měli bychom se obávat této epidemie z Číny?

Zprávy o výrazném nárůstu onemocnění podobnému zápalu plic, které se především vyskytují u dětí v severní Číně, upoutaly pozornost světových médií. Naposledy jsme byli svědky záhadného respiračního vzplanutí na počátku pandemie COVID, což vedlo k přetížení nemocnic, a není tedy úplně překvapivé, že tyto zprávy vyvolávají určitý poplach. Píše server The Conversation.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) úmrtí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Gripen

Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila eDoklady. Lidem usnadní život už od ledna

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila vládní novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se zavedením eDokladů. Od poloviny ledna 2024 tak bude možné používat občanku v mobilu z dílny Digitální a informační agentury (DIA). Půjde o dobrovolnou alternativu k plastové kartičce.

před 11 hodinami

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

před 12 hodinami

Válka v Izraeli

Izrael a Hamás zvažují prodloužení příměří v Pásmu Gazy do neděle

Izrael a palestinské hnutí Hamás stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. V případě neshody by měl klid zbraní skončit ve čtvrtek nad ránem. Spekuluje se ale o prodloužení o další čtyři dny.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Vlak narazil na Srí Lance do autobusu, který vezl české turisty

Dnes ráno došlo na Srí Lance k nehodě autobusu s českými turisty, který se na železničním přejezdu střetl s vlakem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy