Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění tzv. covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda.
Dokument podobně jako v předchozích letech zmiňuje například sněmovní hnutí SPD. Tentokrát u něj uvádí, že vsadilo na umírněnější kampaň.
Vnitro ve zprávě varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby ČR. "Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin," stojí ve zprávě.
Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. "Vlastenecky" orientované subjekty vesměs opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit hnutí bojujících proti očkování, uvádí dokument. Podle vnitra se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky. "Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel," doplňuje zpráva.
Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely "pronárodně" orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. "Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách," uvádí zpráva. Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.
V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty však nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro. "Dezinformační média trvale a intenzivně 'obohacovala' českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou," uvádí zpráva. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.
Neonacistické hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. "O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem," stojí v dokumentu.
Komunita ortodoxních komunistů podle vnitra velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu. Vypadnutí KSČM ze Sněmovny v loňském roce podle zprávy komunita přičítala zejména představitelům strany.
Obdobím stagnace pak prochází i domobranecké skupiny, mimo jiné kvůli omezeným finančním možnostem. Bezpečnostní složky nezaregistrovaly ani přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.
Trestných činů s nenávistným podtextem meziročně ubylo
Policie loni stíhala 99 lidí v souvislosti se skutky s nenávistným podtextem. Řešila 108 takových trestných činů, což bylo meziročně o 26 méně. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nejčastěji měly loni nenávistné trestné činy antisemitský podtext, vzrostl také počet nenávistných útoků na Romy.
Nejvíc nenávistně motivovaných skutků policie zaregistrovala v Praze (53), následoval Ústecký kraj (12). Podobně nejvíc stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků v roce 2021 bylo v hlavním městě (35) a v Ústeckém kraji (17). Objasněno bylo loni stejně jako předloni 61 trestných činů s nenávistným obsahem.
Antisemitský podtext mělo 37 trestných činů, oproti roku 2020 to bylo o deset víc. Trestné činy s antisemitským podtextem tak představovaly třetinu z celkového počtu. V roce 2020 se jednalo o každý pátý případ. Oproti roku 2020 narostl také počet trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, a to z 19 na 33 případů. Podílely na celkovém počtu trestných činů s extremistickým podtextem 30,6 procenta. Sedm trestných činů, o dva méně než v roce 2020, bylo motivováno nenávistí k muslimům.
Nenávistí k LGBT komunitě (lesbičky, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) bylo motivováno 11 skutků, tři mířily proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv. Policie evidovala také jeden trestný čin motivovaný nenávistí k Arabům.
Celkově bylo v roce 2021 na území České republiky registrováno 153.233 trestných činů. Na tomto čísle se činy s nenávistným podtextem podílely 0,07 procenta.
Ani jeden trestný čin s extremistickým či nenávistným podtextem loni podle zprávy neřešila ve svých řadách policie nebo armáda.
Odsouzených za trestný čin spáchaný s rasovým podtextem bylo loni celkem 67, to je o sedm méně něž předloni. Nejčastěji byli odsouzeni pro výtržnictví (33), hanobení .národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení (17) a projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (16). Sedmi lidem uložil soud nepodmíněný trest odnětí svobody. Dva pachatele soud označil za recidivisty. S podmíněným trestem odešlo od soudů 39 osob. Trest obecně prospěšných prací byl uložen v sedmi případech. Mezi odsouzenými bylo šest mladistvých a šest žen.
Související

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla

Zemanova slova o volbách neunikla pozornosti. Rakušan mluví o útoku na demokracii
Ministerstvo vnitra , Policie ČR
Aktuálně se děje
před 22 minutami

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové
před 1 hodinou

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy
před 1 hodinou

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin
před 1 hodinou

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti
před 2 hodinami

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem
před 3 hodinami

Tropické počasí po víkendu ukončí studená fronta. Přinese změnu
včera

Může se to táhnout roky. Po smrti horolezkyně Kolouchové nastal nový problém
včera

Tragédie na Chrudimsku. Srazila se čtyři auta, jeden ze řidičů nepřežil
včera

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia
včera

Španělsko zasáhlo zemětřesení. Jen štěstím se nikomu nic nestalo
včera

Léto pokračuje. Dny bez deště budou spíše výjimkou, avizují meteorologové
včera

Vyhledávaná restaurace v kempu u Máchova jezera lehla popelem
včera

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu
včera

Na Ukrajině zadrželi muže, který výhrůžkami paralyzoval české školy. Stopy vedou do Ruska
včera

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo
včera

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky
včera

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit
včera

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy
včera

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu
včera
Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.
Zdroj: Libor Novák