Květná zahrada v Kroměříži zůstane státu, potvrdil Nejvyšší soud

Podle ředitele Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Šubíka z rozhodnutí soudu vyplývá, že památkáři dodrželi zákon o církevních restitucích. "Podle něj jsme správně zahradu neměli vydat. Národní památkový ústav tedy postupoval v souladu s legislativou a potvrdilo se to i tímto rozhodnutím," řekl dnes ČTK Šubík.

Mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka v pondělí ČTK řekl, že současný stav kauzy ani případné další kroky nebude komentovat s ohledem na to, že arcibiskup Jan Graubner i pomocný biskup a generální vikář Josef Nuzík se léčí z koronavirové nákazy.

Arcibiskupství v žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí netýkalo.

Cisterciácké opatství Osek prohrálo. Na vrácení majetku nemá nárok, potvrdil ÚS

Číst článek

Kroměřížský zámek a obě zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.

Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle Národního památkového ústavu je nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích je tedy nelze ani vydat.

V zahradě, která patří k turistickým lákadlům Kroměříže, v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Ze čtveřice památek ve Zlínském kraji spravovaných Národním památkovým ústavem přilákala v letošním roce nejvíce návštěvníků právě kroměřížská Květná zahrada. Bylo jich 79.614, o rok dříve 112.022.