Restituce přinesly 3950 soudních sporů

Více než polovina z téměř 4000 soudních sporů zahájených při majetkovém vyrovnávání státu s církvemi už skončila. Vyplývá to ze zprávy o průběhu vydávání majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kterou v pondělí předloží pro informaci vládě ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Ze státních institucí nejvíce sporů připadá na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), počet sporů, kterých byl či je účastníkem, je 1388. Státní pozemkový úřad byl či je účastníkem 1221 soudních sporů. Z 3950 sporů, které s církevními institucemi vedla či vede dvacítka státních, krajských či obecních institucí, jich bylo ke konci loňského roku ukončeno 2534. Z tisíců podaných žádostí o vydání majetku, které ale mnohdy obsahovaly mnoho položek, jich zbývá státním úřadům projednat přibližně 60.

Zpráva ale upozorňuje na to, že údaje v ní uvedené nejsou zcela přesné. V některých případech mohou být soudní spory evidovány duplicitně, třeba když žalovaní jsou jak Lesy ČR, tak Státní pozemkový úřad, případně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. V některých statistikách nejsou další účastníci jednotlivých řízení vždy označeni.

Podle materiálů připravených pro vládu v případě ÚZSVM z jeho 1388 případů asi 900 skončilo. V nich žalobce, tedy většinou církevní subjekt, vyhrál ve dvou stovkách případů.

Lesy ČR vedly či vedou 448 sporů, Asociace krajů vedla či vede 117 sporů, za obce pak 145 sporů, Svaz měst a obcí 234 spory. Ministerstvo zemědělství figuruje ve 152 sporech. V řádu desítek sporů připadá na ministerstva kultury, životního prostředí, dopravy a obrany.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vstoupil v platnost počátkem roku 2013. Církve měly rok na podávání žádostí o vydání majetku. Celkem podaly v dané lhůtě přes 5000 výzev k vrácení majetku, které se týkaly více než 110.000 pozemků a 1835 staveb, ale i movitých věcí, včetně například vzácných obrazů.

Nejvíce žádostí obdržely Státní památkový ústav (SPÚ) a ÚZSVM. Podle zprávy shrnující údaje ke konci loňského roku zbývá z tisíců žádostí projednat asi šedesátka, z toho 45 se týká ÚZSVM a deset ministerstva kultury.

Kromě vydání nemovitých a movitých věcí mají církve nárok na finanční vyrovnání za majetek, který stát nemůže vydat. Během 30 let získá 16 církví po započtení inflace kolem 80 až 90 miliard korun, přičemž Bratrská jednota baptistů se rozhodla, že finanční náhradu nechce. Zároveň se postupně snižuje státní příspěvek na financování církví, které by v roce 2030 měly fungovat už zcela nezávisle na státu.

Související

Kroměříž

Květná zahrada v Kroměříži zůstane státu, potvrdil Nejvyšší soud

Nejvyšší soud potvrdil verdikt, podle kterého Květná zahrada v Kroměříži, památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zůstane ve vlastnictví státu. Rozhodnutí Okresního soudu v Kroměříži a zlínského krajského soudu zůstávají v platnosti, sdělila ČTK bez dalších podrobností kroměřížská soudkyně Jana Ivánková. Dovolání proti verdiktu podávalo olomoucké arcibiskupství.
Ústavní soud ČR

Cisterciácké opatství Osek prohrálo. Na vrácení majetku nemá nárok, potvrdil ÚS

Ústavní soud zamítl stížnost Cisterciáckého opatství Osek a potvrdil rozsudky nižších soudů, podle kterých opatství nemá nárok na vrácení majetku konfiskovaného v roce 1945. Opatství se dožadovalo vrácení majetku podle pravidel pro restituce církevního majetku zabaveného komunisty po roce 1948. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

Více souvisejících

církevní restituce soudy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy