Restituce přinesly 3950 soudních sporů

Ze státních institucí nejvíce sporů připadá na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), počet sporů, kterých byl či je účastníkem, je 1388. Státní pozemkový úřad byl či je účastníkem 1221 soudních sporů. Z 3950 sporů, které s církevními institucemi vedla či vede dvacítka státních, krajských či obecních institucí, jich bylo ke konci loňského roku ukončeno 2534. Z tisíců podaných žádostí o vydání majetku, které ale mnohdy obsahovaly mnoho položek, jich zbývá státním úřadům projednat přibližně 60.

Zpráva ale upozorňuje na to, že údaje v ní uvedené nejsou zcela přesné. V některých případech mohou být soudní spory evidovány duplicitně, třeba když žalovaní jsou jak Lesy ČR, tak Státní pozemkový úřad, případně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. V některých statistikách nejsou další účastníci jednotlivých řízení vždy označeni.

Podle materiálů připravených pro vládu v případě ÚZSVM z jeho 1388 případů asi 900 skončilo. V nich žalobce, tedy většinou církevní subjekt, vyhrál ve dvou stovkách případů.

Lesy ČR vedly či vedou 448 sporů, Asociace krajů vedla či vede 117 sporů, za obce pak 145 sporů, Svaz měst a obcí 234 spory. Ministerstvo zemědělství figuruje ve 152 sporech. V řádu desítek sporů připadá na ministerstva kultury, životního prostředí, dopravy a obrany.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vstoupil v platnost počátkem roku 2013. Církve měly rok na podávání žádostí o vydání majetku. Celkem podaly v dané lhůtě přes 5000 výzev k vrácení majetku, které se týkaly více než 110.000 pozemků a 1835 staveb, ale i movitých věcí, včetně například vzácných obrazů.

Nejvíce žádostí obdržely Státní památkový ústav (SPÚ) a ÚZSVM. Podle zprávy shrnující údaje ke konci loňského roku zbývá z tisíců žádostí projednat asi šedesátka, z toho 45 se týká ÚZSVM a deset ministerstva kultury.

Kromě vydání nemovitých a movitých věcí mají církve nárok na finanční vyrovnání za majetek, který stát nemůže vydat. Během 30 let získá 16 církví po započtení inflace kolem 80 až 90 miliard korun, přičemž Bratrská jednota baptistů se rozhodla, že finanční náhradu nechce. Zároveň se postupně snižuje státní příspěvek na financování církví, které by v roce 2030 měly fungovat už zcela nezávisle na státu.