Povinné očkování proti koronaviru by se nemělo nařizovat jen podle věku. Takové opatření by mohlo být diskriminační. Shodl se na tom vládní výbor pro práva starších lidí. Podpořil dobrovolné očkování a doporučil k němu pozitivně motivovat. Souhlasila s tím i vládní rada pro seniory a stárnutí. ČTK o tom informovala Olga Jeřábková z úřadu vlády z odboru lidských práv.
"Výbor zdůraznil, že povinné očkování proti covid-19 by nemělo být uloženo ryze na základě příslušnosti osob k určité věkové kategorii, neboť takové opatření by mohlo být shledáno diskriminačním," uvedla Jeřábková. Výbor, který spadá pod radu vlády pro lidská práva, stanovisko připravil spolu s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO) na středečním zasedání. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace vyslovila souhlas s textem dnes.
Jeřábková sdělila, že výbor ve stanovisku podpořil dobrovolné očkování a doporučil zdravotním pojišťovnám a dalším institucím využívat všechny pozitivní motivační nástroje, které mají. Členové výboru upozornili také na to, že povinné očkování stejně jako jiná plošná opatření musí být řádně zdůvodněno. Zdůvodnění musí zohlednit rozhodující faktory, a to třeba riziko přenosu nemoci u určité profese, zdravotní stav člověka či význam očkování určité skupiny pro ochranu veřejného zdraví. Musí být také jasný cíl a to, zda je krok přiměřený a nezbytný, dodala Jeřábková.
Podle platné vyhlášky se musí proti covidu nechat naočkovat lidé nad 60 let a pracovníci vybraných profesí. Základní očkování dvěma dávkami musejí mít hotové do konce února příštího roku. Čerství šedesátníci a šedesátnice budou muset na první dávku jít nejpozději do čtyř měsíců po šedesátých narozeninách. Očkovací povinnost se pak týká i přeočkování. Očkování proti koronaviru musí mít i zdravotníci a medici, pracovníci sociálních služeb, hygienici, policisté, strážníci či hasiči, vojáci i příslušníci zpravodajských služeb.
Související

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování

Očkování proti mrtvici? Ve skutečnosti už existuje, jen o něm vědci dodnes nevěděli
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 2 hodinami

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 3 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 4 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 5 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 5 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 6 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 6 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 7 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 8 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 8 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 9 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 10 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 11 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 11 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 12 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 12 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 13 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 13 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 14 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek