Většina evakuovaných Afghánců chce zůstat v Česku

Většina Afghánců evakuovaných do České republiky by si představovala svoji budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. Na dnešní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Úřady s Afghánci stále vedou pohovory.

Česko vypravilo do Afghánistánu tři záchranné letouny, celkem přivezly 195 lidí. Vedle Čechů dopravily i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí. Afghánců bylo podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) 170. Evakuované dostala na starost armáda, s ohledem na epidemii covidu-19 zamířili do karantény, která by jim měla aktuálně končit.

"Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu. Není žádným překvapením, že většina by si budoucnost představovala v České republice, protože s Českou republikou nějakou formou spolupracovali," řekl Hamáček.

Podle typu ochrany, pro kterou se evakuovaní lidé rozhodnou, bude ministerstvo vnitra postupovat standardními postupy v rámci státního integračního programu. V případě afghánských spolupracovníků, kteří se rozhodnou zůstat v Česku, vnitro začne s vyřizováním azylu. Procedura by mohla být rychlá, protože podle dřívějších slov Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Poté by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.

Podporu, doprovod a další služby zajišťovaly při integraci v minulých přesídlovacích programech neziskové organizace. Podle Hamáčka s nimi bude stát spolupracovat i teď. Integrační program trvá rok.

Česko zároveň podle ministra vnitra nemá signály, že by se blížila migrační vlna. Země má ale připraveny typové plány pro případ nutnosti uzavřít část hranice či zavést kontroly. Podle Hamáčka spolupracují všechny složky integrovaného záchranného systému, celníci, vězeňská služba i armáda.

"Situaci velmi pečlivě sledujeme, pravidelně vyhodnocujeme," řekl Hamáček. Pokud by bylo potřeba přistoupit k takovému opatření, je to podle něj možné v řádu několika hodin, v závislosti na velikosti a druhu státní hranice.

"Zatím žádný signál o masivní vlně není. Funguje nám velmi dobře spolupráce nejen v Evropské unii, ale i s dalšími partnery například na Balkáně," doplnil Hamáček. Zpřísnění kontrol na německých hranicích v případě nepříznivého vývoje nevyloučil v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag německý ministr vnitra Horst Seehofer.

Jeho prohlášení zkritizoval šéf vlivných policejních odborů GdP Andreas Rosskopf. V rozhovoru s deníkem Rheinische Post řekl, že na zpřísnění kontrol nemá policie vybavení a že na hranici s Českem a Polskem nelze kvůli afghánským běžencům natáhnout žiletkový drát.

Související

Donald Trump Komentář

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Více souvisejících

Afghanistán Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

včera

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Dnešní ráno v Jeruzalémě nezačalo obvyklým proslovem v hebrejštině. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu místo toho usedl za pultík a v angličtině se obrátil přímo na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vysekl bezprecedentní poklonu. Důvodem bylo rozhodnutí Spojených států provést letecký útok na několik klíčových jaderných zařízení Íránu – vývoj, který může dramaticky změnit průběh probíhající války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy