Počet hrozivých nehod v Česku klesá, smrt si přesto vybírá vysokou daň

Snižování nehodovosti na silnicích v České republice pozitivně ovlivňovaly postupná modernizace vozového parku, rozvoj dopravní infrastruktury, dopravní výchova i zesílená mediální osvěta, včetně některých preventivně-represivních opatření. „Tento příznivý trend se však během letošních prvních devíti měsíců zastavil a usmrcených bylo proti stejnému období 2013 o desetinu více, zejména kvůli vysokému počtu obětí v červnu a září," říká analytik ČSÚ Jiří Kamenický. „Mírně vyšší byl i počet lehkých zranění, naopak případů těžkých zranění bylo nejméně za posledních zhruba čtyřicet let," dodává.

Dlouhodobé tendence ukazují zlepšování bezpečnosti silničního provozu, a to zejména v letech 2007–2013. Snížil se počet obětí nehod o téměř polovinu, těžkých zranění o téměř třetinu a počet lehkých zranění o osminu. Redukuje se i tzv. následná úmrtnost – zatímco v roce 1995 bylo z celkového počtu obětí silničních nehod zaznamenáno 13 % zemřelých v rozmezí jednoho až třiceti dnů po nehodě, v roce 2010 byl tento ukazatel jen poloviční.

To však nestačí na vyrovnání nepříznivé relace k nehodovosti v zemích EU. V roce 2013 bylo v ČR, hned po Polsku, zaznamenáno nejvíce úmrtí při silničních nehodách v přepočtu na obyvatele ve střední Evropě, úroveň Německa převyšovalo o více než polovinu. „Na milion obyvatel připadalo v České republice 62 úmrtí při silniční nehodě, což bylo o pětinu více než obdobný poměr v zemích Evropské unie," vysvětluje Kamenický.

V železniční dopravě počty zraněných či usmrcených osob, v úhrnu na všech typech drah, mezi roky 2007 a 2013 pouze stagnovaly (232 obětí a 635 zraněných v roce 2013), s mírným růstem u trolejbusové či tramvajové dopravy. Desetinu obětí si vyžádaly střety na železničních přejezdech.

Regionálně zaznamenal v letech 2010–2013 nejvíce nehod s následky na zdraví v přepočtu na obyvatele Jihočeský kraj, a to o čtvrtinu více než činil republikový průměr. Nadprůměrná nehodovost byla i v Libereckém (o pětinu), Plzeňském (o šestinu) a Pardubickém (o sedminu) kraji. V Praze byly počty nehod s následky na zdraví proti relativní úrovni za ČR naopak o pětinu nižší. Vyšší závažností nehod podle podílu usmrcených a těžce zraněných osob se vyznačují příhraniční okresy na jihu a jihovýchodě ČR a také Kraj Vysočina.

Závažnost nehod podle počtu úmrtí, které zavinili řidiči osobních aut, se zvyšuje u řidičů do 25 let a nad 65 let; jejich počet plynule roste také se stářím vozidla. V posledních letech se zvyšují počty nehod s následky na zdraví v důsledku střetu se zvěří (za roky 2008–2013 o čtvrtinu). Z hlediska typu komunikace přetrvává nejvyšší závažnost nehod na silnicích 1. třídy (soustřeďují přitom méně než šestinu veškerých nehod), a to vlivem velmi vysokého podílu usmrcených. Vztáhneme-li počty nehod k intenzitě dopravy, pak na silnicích 3. třídy byla 2,2krát vyšší četnost nehod s újmou na zdraví než na silnicích 1. třídy, a desetkrát vyšší než na dálnicích, informuje czso.cz.

Velmi závažné jsou nehody s účastí chodců. V letech 2009–2012 při nich zemřel nebo utrpěl těžké zranění každý pátý chodec. Při nehodách větších motocyklů zemřela rovněž celá pětina motorkářů, cyklisté nepřežili nehody ve 13,5 % případů.