Česká pošta loni vykázala více než dvojnásobnou ztrátu. Překročila miliardu

Za posledních pět let klesl zájem o tradiční poštovní služby o 40 procent, pobočková síť se přitom nezměnila. Pošta za minulý rok vykázala zhruba desetinový pokles výnosů z listovních služeb na 5,84 miliardy korun.

V letošním roce podniku hrozí kvůli dalšímu úbytku listovních služeb způsobenému zákonem o elektronizaci postupů veřejné moci (DEPO) a zavedením datových schránek pro podnikatele celková ztráta okolo čtyř miliard korun. "Výnosy z listovních služeb poprvé klesnou pod úroveň výnosů z doručování balíků," podotkl Štěpán.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zdůraznil, že Českou poštu jako tradiční instituci, která má své místo, je nutné zachránit. Za problémy pošty s likviditou podle něj může to, že kompenzace za univerzální službu nebyla dostatečná. Český stát České poště za to, co si u ní objednal, neplatil dostatečně, uvedl ministr. Jen ztráta z provozu služeb pro stát činí za roky 2018 až 2023 celkem 4,3 miliardy korun.

Podle Rakušana podniku v letošním roce hrozila insolvence, a proto bylo nutné zahájit transformaci podniku. Její součástí je od poloviny letošního roku snížení počtu poboček o 300 na 2900. Spolu s tím z pošty odejde asi 1600 lidí. Rakušan chce také iniciovat zrušení limitu pro úhradu služeb objednaných státem, která dosud byla 1,5 miliardy Kč ročně, což ztrátu z těchto služeb zcela nepokrývalo.

Transformační plán má být hotový do konce června. Do konce příštího roku by se měla pošta rozdělit na státní podnik provozující pobočkovou síť poskytující základní poštovní a finanční služby, například doručování listovních zásilek, výplatu důchodů nebo služby eGovernmentu, a komerční státem vlastněnou akciovou společnost zajišťující balíkové služby, hybridní poštu, svozy peněz nebo mezinárodní obchod.

Pošta bude podle Rakušana na uskutečnění transformace potřebovat asi 8,4 miliardy korun, které si bude muse zajistit prostřednictvím úvěrů a dalších finančních nástrojů.