Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun. Za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly. Výdaje po lednové valorizaci ale vzrostly.
Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.
Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Letos za tři čtvrtletí byly meziročně zhruba o 14,6 miliardy nižší, tedy asi o čtyři procenta. Na konci září činily 352,7 miliardy korun. Na důchody se vyplatilo 383,1 miliardy, což je zhruba o 7,5 procenta víc než před rokem. Tehdy výdaje dosáhly 356,32 miliardy. Proti září 2013 se letos na důchody vyplatilo zhruba o sto miliard víc.
V červnu schodek činil 13,85 miliardy. O měsíc později se dostal na 20,55 miliardy, v srpnu na 24,35 miliardy a v září pak na 30,4 miliardy.
Státní rozpočet původně počítal s tím, že by se mělo na důchodovém pojištění letos vybrat 524,58 miliardy. V poslední verzi rozpočtového zákona, který se kvůli epidemii upravoval, je teď částka 482 miliard. K tomu, aby se číslo naplnilo, muselo by se do konce roku vybrat na důchodových odvodech ještě zhruba 129 miliard korun.
Česko je teď už podruhé kvůli šíření covidu v nouzovém stavu. Na jaře trval od 12. března do 17. května. Znovu ho vláda vyhlásila 5. října na 30 dní. Uzavřeny jsou školy, řada služeb a obchodů, kulturní, sportovní a rekreační zařízení. Experti už na jaře mluvili o vypnutí ekonomiky. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) dnes řekl, že se dá očekávat, že kabinet požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu.
Díky dobré kondici ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a růstu mezd byl v minulých dvou letech důchodový systém v přebytku. Nejhorší byl podle údajů propad v roce 2013, kdy celkový deficit činil 55,1 miliardy. V dalších letech se schodek snižoval. Před dvěma lety příjmy převýšily výdaje o 18,64 miliardy, loni pak o 16,44 miliardy.
Experti poukazují na to, že většinu posledních let byla soustava v propadu. Z červených čísel se dostala jen na vrcholu konjuktury. Národní rozpočtová rada, řada expertů i někteří politici upozorňují na to, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští důchodce. O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíš opatřeními, která výdaje dál zvedají.
Pravidelné zvyšování penzí nařizuje zákon. Důchody se upravují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Pokud by se nezdražovalo a výdělky nerostly, může vláda přidat až o 2,7 procenta.
Podle zákonných pravidel se průměrná starobní penze od ledna zvýší o 839 korun. Solidární pevná výměra, která je pro všechny stejná, se navýší o 60 korun na 3550 korun. Zásluhová procentní část penze se každému zvedne o 7,1 procenta. Valorizace si vyžádá pro příští rok zhruba 29 miliard navíc.
Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.
4. července 2025 16:19
Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
Související

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
důchody , Ministerstvo financí , Ekonomika , důchodová reforma , státní rozpočet
Aktuálně se děje
před 2 hodinami

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
před 3 hodinami

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
před 3 hodinami

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
před 3 hodinami

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
před 4 hodinami

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
před 5 hodinami

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
před 6 hodinami

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
před 6 hodinami

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
před 7 hodinami

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
před 8 hodinami

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
před 8 hodinami

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
před 9 hodinami

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
před 10 hodinami

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
před 10 hodinami

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
před 11 hodinami

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
před 11 hodinami

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
před 12 hodinami

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
před 12 hodinami

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
před 12 hodinami

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
před 13 hodinami
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek