Náklady na krizové řízení po tornádu na jižní Moravě jsou 50 milionů

Náklady na krizové řízení spojené s červnovým tornádem v Jihomoravském kraji jsou kolem 50 milionů korun. Novinářům to dnes při ukončení stavu nebezpečí řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Kraj zatím dostal 20 milionů, o zbytek požádá stát.

Náklady obsahují například stravování dobrovolníků, práce na likvidaci odpadů a podobně. Kraji a obcím vznikly bouří a tornádem škody kolem 1,5 miliardy korun, u celkových škod i s majetkem lidí podle Grolicha nadále platí, že překročí deset miliard korun.

Celkový předběžný odhad nákladů na obnovu majetku v území postiženém bouří a tornádem činí aktuálně necelých sedm miliard korun. Tornádo si poslední červnový čtvrtek vyžádalo šest životů a poničilo 1200 domů.

Stav nebezpečí hejtman vyhlásil 24. června a v červenci ho se souhlasem vlády o měsíc prodloužil. "Když je vyhlášený stav nebezpečí, vláda krajům poskytuje deset milionů na zajištění základních potřeb. My jsme dostali 20 milionů. Celkem jsme ale vše sumarizovali a náklady na krizové řízení jsou kolem 50 milionů," uvedl Grolich.

Podle něj částka obsahuje náklady na stravování dobrovolníků, ale i místních, kterým nešly energie, dále peníze slouží na likvidaci odpadů mimo velké skládky. "Jsou tam i některé práce v rámci zásahu hasičů, u kterých bylo potřeba jiných firem a subdodavatelů, a také některé kroky dělaly obce Hodonín a Břeclav jako obce s rozšířenou působností," řekl Grolich. Dodal, že kdyby peníze navíc na krizové řízení stát neposkytl, musel by částku zaplatit kraj a obce z vlastních peněz a ze sbírek, což by znamenalo méně peněz na obnovu poničeného majetku.

Ve sbírkách se vybrala víc než miliarda korun. Jen ve sbírce kraje je 70 milionů korun, podle Grolicha se o rozdělení peněz bude rozhodovat až nakonec. "Kraje a obce mají jiný mechanismus než humanitární sbírky neziskových organizací, u kterých se nakládá s penězi jednodušeji. U nás správní rada navrhne rozdělení a potvrdí to rada kraje. My nemůžeme proplácet faktury, ale budeme rozdělovat peníze na náklady kraje a obcí, až se vypořádají se svými účty," uvedl Grolich.

Ukončení stavu nebezpečí znamená, že obce budou muset soutěžit zakázky standardní cestou, ale také že ze zasažených míst odejdou vojáci. Působila tam poslední asi desítka vojáků. Celkem se v zasažených obcích vystřídalo více než 1000 vojáků a bylo nasazeno přes 100 kusů těžké techniky. Vojáci se podíleli na záchranných a likvidačních pracích, s odvozem odpadu, vyslali i psychology a lékařský tým. V srpnu pak pomáhali s prací ve skladech.

Související

Následky tornáda na Moravě (24.6.2021)

Charita chce v Hruškách postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem

Diecézní charita Brno chce spolu s obcí v Hruškách na Břeclavsku postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem, kteří nedokážou opravit své domovy. ČTK to řekla mluvčí charity Zuzana Horáková. Budova by měla mít devět bytů a náklady na její vznik by se mohly pohybovat kolem 30 milionů korun.

Více souvisejících

Tornádo na Moravě (24.6.2021)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Demonstrace na Ukrajině

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války

V několika ukrajinských městech včetně Kyjeva, Lvova, Dnipra a Oděsy se v úterý 22. července konaly masové demonstrace. Důvodem byl nový zákon, který podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj a který podle kritiků ohrožuje nezávislost klíčových protikorupčních institucí země – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk

Ukrajina zažila podle webu Kyiv Independent jeden z nejzásadnějších zvratů v poválečné historii. Prezident Volodymyr Zelenskyj 22. července podepsal kontroverzní zákon, který de facto ruší nezávislost klíčových protikorupčních institucí – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO). Podle kritiků to znamená konec snah o skutečný boj proti korupci v zemi a vážné ohrožení její evropské integrace.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

před 2 hodinami

Žloutenka

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní sezóna přináší výrazný nárůst infekčních onemocnění. Klíšťová encefalitida, spalničky i virová hepatitida A podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové ohrožují stále více lidí, zejména kvůli nízké proočkovanosti a podcenění prevence. Letos bylo v Česku zaznamenáno již 928 případů hepatitidy A, kvůli které zemřelo už deset lidí. Roste i výskyt svrabu. Nejhorší situace je v Praze, kde hygienici řeší více než 300 případů žloutenky typu A.

před 3 hodinami

Palestina

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze

Více než sto humanitárních organizací, včetně Save the Children a Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières), vydalo společné prohlášení, v němž varují před "masovým hladověním", které podle nich zachvátilo celou Gazu. Vyzývají k okamžitému příměří a otevření hranic pod dohledem OSN, které by umožnilo nepřetržitý přísun potravin a základní pomoci pro dva miliony obyvatel.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem

Nové archivní fotografie a videozáznamy, které odhalil tým CNN KFile, přinášejí další podrobnosti o dřívějším vztahu Donalda Trumpa s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Tato nová zjištění přicházejí v době, kdy se veřejná i politická debata znovu rozhořela kvůli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nezveřejnit očekávané materiály související s Epsteinovým případem.

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno včera

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

včera

včera

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

včera

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy