Prognóza Evropské komise: Ekonomika ČR se letos propadne o 7,8 procenta

Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.

Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Evropská komise.

"Zhoršení vychází z aktualizace dat české ekonomiky, u nichž zatím nic nenasvědčuje rychlému zotavení," komentoval výhled analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Růst v příštím roce o 4,5 procenta by podle něj nahradil zhruba jen polovinu letošních ztrát. Tři týdny stará předpověď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), že česká ekonomika bude pátou nejzasaženější v rozvinutém světě, je tak stále realističtější. Je to logické, model OECD pracuje významně se sektorovými daty, a proto "český problém" rychle zaznamenal, podotkl Bartoň.

Nejvýraznější propad české ekonomiky předpokládá komise pro právě skončené druhé čtvrtletí, v němž by kvůli téměř dvouměsíčním omezením provozu zásadních hospodářských odvětví měl HDP klesnout o téměř 11 procent. Od třetího kvartálu by se hospodářství mělo začít pomalu zotavovat, v některých odvětvích jako je doprava či cestovní ruch však může mít pokles dlouhodobější dopady.

Pozvolný růst ekonomiky bude pohánět zejména spotřeba domácností, která bude ovlivněna zpomalením růstu mezd a důchodů. V příštím roce by také opět měl začít růst objem investic, který by rovněž měl přispět k ekonomickému oživení. Unijní exekutiva rovněž odhaduje, že zejména vlivem rostoucích cen potravin dosáhne letos inflace v Česku 2,8 procenta, což je vysoko nad průměrem EU.

Ekonomiku EU těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání, ukazuje prognóza Evropské komise. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta. Příští rok naproti tomu čeká hospodářství EU růst o 5,8 procenta, v případě eurozóny pak 6,1 procenta, předpokládá komise.

The EU economy will experience a deep recession this year due to the #coronavirus.

This is despite the comprehensive policy response at both EU and national levels.

We need a swift agreement on #NextGenerationEU recovery plan and #EUbudget to help the economy. #ECForecast

— European Commission 🇪🇺 (@EU_Commission) July 7, 2020

"Ekonomický dopad omezení volného pohybu osob je závažnější, než jsme původně očekávali. Stále zdoláváme bouřlivou ekonomickou situaci a čelíme řadě rizik včetně rizika další velké vlny infekce," prohlásil dnes místopředseda EK Valdis Dombrovskis.

Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce, a u nichž bude pokles výrazně větší, než při jarních odhadech. Italská ekonomika se propadne o 11,2 procenta, španělská o 10,9 procenta. Mezi další výrazně zasažené země bude patřit Francie (minus 10,6 procenta) či Slovensko (minus devět procent).

Německo jako nejsilnější unijní ekonomika se s odhadovaným poklesem o 6,3 procenta řadí k méně zasaženým zemím. S vůbec nejmenším poklesem o 4,6 procenta se pak bude muset vyrovnávat polská ekonomika.

Komise v květnovém odhadu vycházela z prvních údajů o dopadech opatření zaváděných od března. Ekonomové však tehdy netušili, jak dlouho budou unijní země omezení uplatňovat, a neznali ani výši některých společných stimulů, na nichž se v průběhu jara shodly členské státy.

"Politická reakce v celé Evropě pomohla ztlumit negativní dopady epidemie na život občanů. Současný stav však stále vypovídá o rostoucích rozdílech, nerovnosti a nejistotě. Proto je tak důležité dosáhnout rychlé dohody o plánu oživení navrženém komisí," podotkl dnes komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni s odkazem na balík grantů a úvěrů v celkovém objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). O návrhu komise budou příští pátek jednat lídři unijních zemí, kteří mají zatím na parametry fondu a způsob rozdělování peněz různé názory.

Na rozdíl od HDP se proti jarní prognóze téměř nezměnil odhad vývoje inflace. Ceny ropy či potravin sice vzrostly více, než analytici čekali, podle EK však jejich dopad vyváží snižování daně z přidané hodnoty a další opatření přijatá některými členskými zeměmi. Růst cen v sedmadvacítce unijních zemí by měl podle dnešní prognózy letos stejně jako podle jarního odhadu činit 0,6 procenta, v eurozóně pak 0,3 procenta. Příští rok by se měla inflace zvednout na 1,3 procenta v EU a na 1,1 procenta v 19 zemích používajících společnou měnu.