Prognóza Evropské komise: Ekonomika ČR se letos propadne o 7,8 procenta

České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru propad o 7,8 procenta, což je výrazně více, než se původně předpokládalo. Evropská komise v dnešním makroekonomickém odhadu zhoršila letošní vyhlídky české ekonomiky o 1,6 procentního bodu proti květnové prognóze.

Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.

Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Evropská komise.

"Zhoršení vychází z aktualizace dat české ekonomiky, u nichž zatím nic nenasvědčuje rychlému zotavení," komentoval výhled analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Růst v příštím roce o 4,5 procenta by podle něj nahradil zhruba jen polovinu letošních ztrát. Tři týdny stará předpověď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), že česká ekonomika bude pátou nejzasaženější v rozvinutém světě, je tak stále realističtější. Je to logické, model OECD pracuje významně se sektorovými daty, a proto "český problém" rychle zaznamenal, podotkl Bartoň.

Nejvýraznější propad české ekonomiky předpokládá komise pro právě skončené druhé čtvrtletí, v němž by kvůli téměř dvouměsíčním omezením provozu zásadních hospodářských odvětví měl HDP klesnout o téměř 11 procent. Od třetího kvartálu by se hospodářství mělo začít pomalu zotavovat, v některých odvětvích jako je doprava či cestovní ruch však může mít pokles dlouhodobější dopady.

Pozvolný růst ekonomiky bude pohánět zejména spotřeba domácností, která bude ovlivněna zpomalením růstu mezd a důchodů. V příštím roce by také opět měl začít růst objem investic, který by rovněž měl přispět k ekonomickému oživení. Unijní exekutiva rovněž odhaduje, že zejména vlivem rostoucích cen potravin dosáhne letos inflace v Česku 2,8 procenta, což je vysoko nad průměrem EU.

Ekonomiku EU těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání, ukazuje prognóza Evropské komise. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta. Příští rok naproti tomu čeká hospodářství EU růst o 5,8 procenta, v případě eurozóny pak 6,1 procenta, předpokládá komise.

The EU economy will experience a deep recession this year due to the #coronavirus.This is despite the comprehensive policy response at both EU and national levels.We need a swift agreement on #NextGenerationEU recovery plan and #EUbudget to help the economy. #ECForecast

— European Commission ?? (@EU_Commission) July 7, 2020

"Ekonomický dopad omezení volného pohybu osob je závažnější, než jsme původně očekávali. Stále zdoláváme bouřlivou ekonomickou situaci a čelíme řadě rizik včetně rizika další velké vlny infekce," prohlásil dnes místopředseda EK Valdis Dombrovskis.

Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce, a u nichž bude pokles výrazně větší, než při jarních odhadech. Italská ekonomika se propadne o 11,2 procenta, španělská o 10,9 procenta. Mezi další výrazně zasažené země bude patřit Francie (minus 10,6 procenta) či Slovensko (minus devět procent).

Německo jako nejsilnější unijní ekonomika se s odhadovaným poklesem o 6,3 procenta řadí k méně zasaženým zemím. S vůbec nejmenším poklesem o 4,6 procenta se pak bude muset vyrovnávat polská ekonomika.

Komise v květnovém odhadu vycházela z prvních údajů o dopadech opatření zaváděných od března. Ekonomové však tehdy netušili, jak dlouho budou unijní země omezení uplatňovat, a neznali ani výši některých společných stimulů, na nichž se v průběhu jara shodly členské státy.

"Politická reakce v celé Evropě pomohla ztlumit negativní dopady epidemie na život občanů. Současný stav však stále vypovídá o rostoucích rozdílech, nerovnosti a nejistotě. Proto je tak důležité dosáhnout rychlé dohody o plánu oživení navrženém komisí," podotkl dnes komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni s odkazem na balík grantů a úvěrů v celkovém objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). O návrhu komise budou příští pátek jednat lídři unijních zemí, kteří mají zatím na parametry fondu a způsob rozdělování peněz různé názory.

Na rozdíl od HDP se proti jarní prognóze téměř nezměnil odhad vývoje inflace. Ceny ropy či potravin sice vzrostly více, než analytici čekali, podle EK však jejich dopad vyváží snižování daně z přidané hodnoty a další opatření přijatá některými členskými zeměmi. Růst cen v sedmadvacítce unijních zemí by měl podle dnešní prognózy letos stejně jako podle jarního odhadu činit 0,6 procenta, v eurozóně pak 0,3 procenta. Příští rok by se měla inflace zvednout na 1,3 procenta v EU a na 1,1 procenta v 19 zemích používajících společnou měnu.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.

Více souvisejících

Ekonomika Česká republika evropská komise EU (Evropská unie) eurozóna Valdis Dombrovskis

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

První předpověď počasí na příští víkend. Česko bude pod vlivem útvaru nad Alpami

První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy