Schodek státního rozpočtu stoupl na 230 miliard korun. Nejhorší výsledek v historii ČR

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun z červencových 205,1 miliardy korun. Loni ke konci srpna byl schodek 15,4 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí (MF). Letošní srpnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci srpna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 89,6 miliardy korun.

Během srpna se deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 miliardy Kč. Výsledek byl podle MF ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů 13,4 miliardy korun. "Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 miliardy korun, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května," uvedl úřad.

Příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně klesly o 40,4 miliardy na 929,4 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 55,7 miliardy na 790,5 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 174,5 miliardy na 1,16 bilionu korun.

MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií putovalo ke konci srpna 136,2 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 89,4 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 21 miliard korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků nebo oddlužení vybraných nemocnic na 25,9 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci srpna kleslo meziročně o 15,3 miliardy na 55,1 miliardy korun. Důvodem je podle MF především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 5,3 miliardy na 181,5 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července, upozornil úřad.

V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 37,7 procenta, tedy o 25,8 miliardy, na 94,4 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16,2 procenta, tedy o 148,7 miliardy, na 1,07 bilionu korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci srpna 450,6 miliardy korun, meziročně o 50,5 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 336,4 miliardy korun.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Schodek rozpočtu by mohl být za celý rok do 450 miliard

"I přes lepší než předpokládaný vývoj v posledních dvou měsících směřuje státní rozpočet k nejhoršímu výsledku v historii. Nicméně srpnová čísla potvrdila předchozí trend nižšího výpadku příjmů a i nižších výdajů státního rozpočtu, než s čím počítala vláda. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k deficitu 500 miliard korun," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Celoroční hospodaření státu podle něj skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun.

"Předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně nižším než schváleném schodku, a to i přes jednorázovou výplatu důchodů se kterou počítá vláda. V tuto chvíli počítáme s deficitem kolem 430 miliard korun, tedy osm procent HDP. To je sice ve srovnání s minulostí historicky vysoký deficit, v mezinárodním srovnání však nejde letos o nic neobvyklého," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Státní rozpočet se na konci srpna propadl do deficitu 230 mld. Kč. Historicky nejhorší číslo, leč nakonec to možná na konci roku nebude schválených 500 mld. Kč. To však v některých vývoláva dojem, že zdroje opět jsou ? pic.twitter.com/RpHOk74JBL

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 1, 2020

Hlavním rizikem podle něj není deficit letošního roku, ale vývoj v dalších letech, jelikož zatím nebylo blíže určeno, jak budou kompenzovány propady příjmů ze zrušení superhrubé mzdy či daně z převodu nemovitostí. "Výpady v příjmech v řádech vyšších desítek miliard korun nebude jednoduché najít a vysoké deficity se tak patrně stanou v příštích letech běžnou praxí," dodal.

I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila dosavadní vývoj ukazuje, že česká ekonomika není v tak dezolátním stavu, aby schodek rozpočtu dosáhl 500 miliard korun. "Za předpokladu, že nedojde ke druhé vlně pandemie, by se tlak na státní rozpočet měl ve zbytku roku postupně snižovat," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy schodek rozpočtu pravděpodobně skončí od 400 do 450 miliard korun, přičemž v příštím roce může být až 300 miliard korun.

Související

Peníze, ilustrační foto

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 

Více souvisejících

státní rozpočet Ministerstvo financí Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy