Útlum těžby v OKD: Příspěvek propuštěným zaměstnancům klesne, kromě horníků

Státní příspěvek zaměstnancům černouhelné společnosti OKD, kteří budou v nadcházejících letech propuštěni a nepracují pod zemským povrchem, klesne ze 7000 na 5300 korun měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se bude i nadále vyplácet tři měsíce až pět let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka.

Horníci, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat 8000 korun měsíčně. Vyplývá to z návrhu novely vládního nařízení, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Náklady státu s propouštěním ve firmě podle něj mají od letoška do roku 2031 činit až 820 milionů korun.

Havlíček v září oznámil, že OKD na konci února ukončí těžbu v dolech Darkov a ČSA a propustí zhruba 2000 lidí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Těžba ve všech dolech má skončit na konci roku 2022. Jednotlivé části OKD budou postupně přecházet pod státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků dolování a také vyplácí sociální příspěvky bývalým horníkům. Převodem pod Diamo nárok propuštěných zaměstnanců na příspěvek nezanikne.

Pomoc propuštěným zaměstnancům OKD schválila vláda ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2016. Firma tehdy na sebe podala insolvenční návrh, jejím majitelem se posléze v roce 2018 stal prostřednictvím podniku Prisko stát. Na konci srpna měla společnost OKD přibližně 5600 zaměstnanců, do konce roku by měl jejich počet klesnout na asi 5300. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech pracuje přes 7000 lidí.

Předseda Sdružení hornických odborů Jiří Waloszek ČTK řekl, že odboráři s novelou nařízení souhlasí. Vláda nařízení původně vytvořila na míru OKD, nyní se firma dostane na úroveň společností, jako jsou Severočeské doly nebo Diamo. Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková už dříve uvedla, že společnost OKD tuto změnu MPO i ministerstvu financí už před časem sama navrhovala a že odstraní dlouhodobě nevyvážený stav mezi zaměstnanci OKD a zaměstnanci jiných těžebních společností.

"OKD velmi vítá, že vláda schválila znovuobnovení státního příspěvku pro propouštěné horníky z OKD, který původně platil pro OKD v době insolvence a v roce 2018 o něj naši zaměstnanci zcela přišli. Příspěvek se bude tedy opět vyplácet, a to ve výši odpovídající příspěvku pro jiné těžební společnosti v České republice," sdělila dnes Staňková.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v důvodové zprávě materiálu pro vládu uvádí, že na základě vládního nařízení z května 2016 požádalo o příspěvek celkem 1340 žadatelů, kterým bylo do začátku letošního roku vyplaceno 236,4 milionu korun. Poslední žádost byla podána v květnu 2018, protože nařízení se vztahovalo na podnik v insolvenci.

Vzhledem k tomu, že některým zaměstnancům je příspěvek vyplácen několik let, zbývá ještě podle MPO část peněz vyplatit - zhruba 52 milionů korun. Lidí, kteří už mají příspěvek ve výši 7000 Kč odsouhlasený a dostávají ho, se navrhovaná změna nedotkne, uvedlo ministerstvo. "Důvodem je skutečnost, že není vhodné ani žádoucí výši příspěvku v průběhu jeho vyplácení měnit," píše v předkládací zprávě materiálu resort.

Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh dnes ČTK řekl, že obnovení příspěvku pro lidi z OKD je rozumné. "Útlum uhlí je tu a je to dobře, změně klimatu musíme čelit rychle. Jenže rychlé propuštění - navíc v oblastech jako Mostecko, Chomutovsko, Sokolovsko či Ostravsko a Karvinsko - je problém," uvedl.

Vláda schválila obnovení sociálního příspěvku lidem odcházejícím z OKD. Rozumné. Příspěvek je však potřeba pro všechny, kteří kvůli útlumu uhlí odchází z těžebních firem, ale také uhelných elektráren. Zároveň musí mít stát a kraje jasnou strategii vytváření nových pracovních míst

— Jiří Koželouh (@JiriKozelouh) October 5, 2020

"Proto by měli všichni lidé z elektráren a dolů dostat speciální sociální příspěvky na překlenutí nejsložitějšího období po propuštění a hledání nového uplatnění či směřování do důchodu. Ruku v ruce s tím musí mít stát a kraje jasnou strategii vytváření nových pracovních míst. Ale oboje by mělo být stanoveno hned teď, ne až na poslední chvíli, kdy se propouštění uskutečňuje. Lidé z uhelného průmyslu musí vidět jasný plán a záchrannou síť," dodal Koželouh.

Sobotkova vláda schválila na podzim 2016 těsnou většinou také kompenzace pro propuštěné horníky z dalších firem v Česku. Výplata kompenzací se týká mimo jiné pracovníků hnědouhelného dolu ČSA nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce. Jejich propuštění zaměstnanci pracující na povrchu mají na základě tehdejšího rozhodnutí nárok na 5300 Kč měsíčně, tedy na stejnou částku, kterou nyní navrhuje MPO také pro zaměstnance OKD, kteří nepracují pod zemským povrchem.

V rámci tohoto nařízení byl podle důvodové zprávy aktuálního materiálu příspěvek do začátku letošního roku přiznán 391 žadatelům, kterým bylo vyplaceno 34,6 milionu korun a zhruba 8,3 milionu korun zbývá ještě vyplatit.

Související

OKD

Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí

Při otřesu v černouhelném Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku, při němž ve čtvrtek zemřel jeden horník, utrpělo zranění celkem 16 lidí. Většina zraněných byla ještě ve čtvrtek propuštěna do domácí péče, šlo o lehčí zranění. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Záchranáři ve čtvrtek zraněné rozváželi do několika nemocnic v Karviné, Havířově i Ostravě, a tak se počty zraněných upřesňovaly až dnes.

Více souvisejících

OKD Vláda ČR Karel Havlíček Horníci Ekonomika Moravskoslezský kraj Těžba uhlí hnutí duha

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy