Zatímco firmy s více než 250 zaměstnanci budou potřebovat hlavně prodloužit a rozšířit program Antivirus, problémy malých a středních podniků by výrazně zmírnilo, pokud by jim vláda dočasně zrušila placení povinných plateb pojistného podobně jako u podnikatelů, placení daní a kompenzovala jim prokazatelně vzniklé škody. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory na základě šetření mezi 800 podniky všech velikostí a oborů.
"Aby byla pomoc státu kvůli vládou zavedeným opatřením proti šíření koronaviru skutečně efektivní, měla by se přizpůsobit reálným potřebám podnikatelů. Vzhledem k tomu, že současná situace znamená pro firmy větší nároky na likviditu, mohlo by se zdát, že podnikatelé budou upřednostňovat výhodné úvěry COVID, jaké byly nabízeny Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve spolupráci s komerčními bankami. Představa firem o formě pomoci státu se ale od této obecné domněnky výrazně liší," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Dočasné zrušení placení pojistných odvodů nebo daní by pomohlo dvěma třetinám podniků ustát současnou krizi. Podnikatelé už dříve uvedli, že vládou navržené pouhé posunutí plateb na podzim, navíc nadále penalizované úrokem, je jen odkládáním problému. Více než třetině podniků by zároveň vedle zrušení plateb pojistného pomohlo, kdyby se stát přihlásil ke kompenzaci škod, které jim vláda způsobila v souvislosti s preventivními opatřeními proti šíření koronaviru.
Drtivé většině podnikatelů nejde podle komory o náhradu ušlého zisku, ale o alespoň částečnou náhradu škody, kterou jim způsobila vládou zavedená preventivní opatření. Přišli o svůj příjem, ale nadále měli výdaje, povinnost zaměstnancům vyplácet mzdy, státu odvádět odvody a jiné zálohy daní, hradit nájemné, splácet úvěry, v některých případech museli vyhodit nakoupený materiál, například restaurace vyhodily nakoupené suroviny. Škodu neměly jen ty podniky, které musely okamžitě zavřít. Ale ne všechny mají dnes nárok na nějakou podporu, poznamenal Dlouhý.
Podnikatelé mohou podle odhadů komory podat až stovky tisíc žalob. Řada z nich by mohla přistoupit na dohodu, že pokud jim bude uhrazena alespoň půlka nákladů prokazatelně vzniklých během krize, přistoupí na mimosoudní vyrovnání a nebudou mít další nároky. Po náhradě škod volají hlavně nejpostiženější odvětví, tedy restaurační služby a cestovní ruch.
Velké firmy také chtějí rozšíření programu Antivirus o další režimy, například pro firmy, které musí udržovat trvalý provoz, i když je pro ně ztrátový. Další režim programu by mohl pomoct třetině firem ze zpracovatelského průmyslu. Pokračování nějaké formy programu Antivirus by uvítaly i tři pětiny firem z cestovního ruchu.
Pětina podniků by uvítala především snížení administrativní zátěže, častěji jde o právnické osoby a subjekty působící ve stavebnictví. Výhodné úvěry preferuje před ostatními formami pomoci jen 16 procent firem, a to především ve stavebnictví a v cestovním ruchu. Pomoc v podobě grantů preferuje okrajový počet podnikatelů.
4. července 2025 16:19
Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
Související

Trumpova strategie nevyšla. Kvůli clům zdražíme, ať si náklady zaplatí Američané, vzkazují firmy

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 2 hodinami

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 3 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 3 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 4 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 5 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 5 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 6 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 6 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 7 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 8 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 9 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 9 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 10 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 11 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 11 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 12 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 12 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 13 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 13 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek