Bankovní rada České národní banky se v diskusi o nastavení měnové politiky shodla , že měnové podmínky lze v současné době hodnotit jako dostatečně uvolněné, a proto není bezprostřední důvod stávající nastavení úrokových sazeb měnit. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. listopadu. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.
"V debatě o budoucím nastavení měnové politiky většina členů bankovní rady posoudila rizika tak, že jdou ve směru déletrvající stability úrokových sazeb oproti prognóze," uvádí záznam. Prognóza v základním scénáři počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden uvedl, že nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok.
Záznam mimo jiné dále uvádí, že bankovní rada vnímá prognózované zahájení normalizace měnové politiky počínaje druhým čtvrtletím příštího roku jako příliš optimistické.
Členové rady zároveň na jednání porovnávali první vlnu pandemie na jaře s její současnou druhou vlnou. Podle záznamu se přitom shodli, že mezi jejich ekonomickými dopady mohou být značné rozdíly. Například viceguvernér ČNB Marek Mora připomněl, že do druhé vlny vstupují domácnosti i firmy podstatně finančně vyčerpanější, přičemž v některých případech to může být již zásadní. To podle záznamu povede k nevyhnutelným strukturálním změnám ekonomiky, které budou mít zčásti trvalý charakter.
Rada se také shodla, že rozsah podzimního uzavření ekonomiky bude ve srovnání s první vlnou menší, ale dlouhodobější. To podle záznamu povede k výraznějšímu propadu poptávky oproti nabídce, a tím pádem i k nižší inflaci.
Guvernér Rusnok zároveň upozornil, že úplné odeznění nemoci nemusí být zajištěno ani dostupností vakcíny. Jako příklad uvedl běžnou sezónní epidemii chřipky, která se i přes dostupnou očkovací látku zpravidla každý rok opakuje. V této souvislosti podle záznamu zazněly názory, že se společnost bude muset na nový typ koronaviru adaptovat a naučit se s ním dlouhodobě žít a ekonomicky fungovat. Člen bankovní rady Aleš Michl jako dobrý příklad tohoto přístupu zmínil Asii.
Zároveň se rada shodla, že klíčovou roli při tlumení dopadů pandemie má především rozpočtová politika vlády. "V této souvislosti (pozn. člen bankovní rady) Aleš Michl upozornil na - prognózou očekávaný - znatelně záporný fiskální impulz v příštím roce, což by považoval za chybu," uvádí záznam. Členové rady se shodli, že rozpočtová politika bude proti odhadům v základním scénáři prognózy expanzivnější.
Podle Michla by zároveň vláda měla souběžně s oznámením podpůrných opatření představit i plán rozpočtové konsolidace. Ta by měla postupné vést od roku 2022 k vyrovnanému rozpočtu, pokud se ekonomika vrátí k růstu.
Ohledně vývoje měnového kurzu podle záznamu panovala shoda, že v současné době vede k žádoucímu uvolnění měnových podmínek. Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký uvedl, že oslabení kurzu koruny má aktuálně, na rozdíl od jarní vlny pandemie, na exportně orientovanou českou ekonomiku stabilizační vliv, a to díky fungujícím globálním výrobním řetězcům.
Související
Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?
Šestice bank spouští platby na kontakt. Místo čísla účtu stačí znát telefon
ČNB , Jiří Rusnok (guvernér ČNB) , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 49 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 4 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 8 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák