Zuckerberg včera zbohatl o 650 miliard korun, letos už o bilion. Investoři mu tak tleskají hlavně za to, že byl schopen rychle propustit přes 20 tisíc lidí

Spoluzakladatel a šéf Mety, matky Facebooku, letos bohatne jako nikdo jiný. Mark Zuckerberg od začátku roku rozhojnil své jmění o v přepočtu zhruba 980 miliard korun. To je suma, jež přesahuje polovinu letos plánovaných příjmů českého státního rozpočtu. Zuckerberg tak zažívá comeback mezi ty světově vůbec nejbohatší. Celkově totiž jeho jmění činí bezmála čtyři biliony korun, což jej momentálně řadí na čtvrtou příčku globálně nejbohatších lidí. Více už má jen Elon Musk, Jeff Bezos a Bernard Arnault. 

Převážnou část letošního nárůstu Zuckerbergova bohatství má na svědomí včerejšek. Za jediný den totiž „Zuck“ zbohatl o 650 miliard korun. Meta je totiž – společně s Amazonem – jasným vítězem nejnovější výsledkové sezóny v USA. Výrazně překonala očekávání analytiků. Nečekaně dobré výsledky odráží zejména fakt, že Meta se byla schopna zbavit desítek tisíc zaměstnanců. To firmě uvolňuje peníze, které využije na dodatečný odkup svých akcií, a to v objemu v přepočtu za takřka 1,2 bilionu korun, a také na svoji historicky vůbec první výplatu dividendy.

Akcie Mety včera v reakci na zveřejnění výsledků poskočily o dvacet procent, na historicky rekordní úroveň takřka 475 dolarů za kus. Tržní hodnota firmy tím pádem vzrostla o bezmála 4,6 bilionu korun, což představuje největší jednodenní nárůst hodnoty kterékoli firmy v historii. 

Přitom začátkem listopadu 2022 se Zuckerbergovo bohatství smrsklo pod „pouhých“ 870 miliard korun, dle tehdejšího kursu české měny k dolaru. Jenže poté, co se zbavil 21 tisíc pracovníků, akcie Mety loni takřka ztrojnásobily svoji cenu, takže Zuckerberg je dnes přibližně 4,5krát bohatší než právě v listopadu 2022 (viz graf níže).

Samozřejmě, i z těchto prudkých výkyvů je patrné, že takto měřené bohatství je spíše teoretickou, „papírovou“ hodnotou. Aby Zuckerberg mohl s těmito penězi disponovat, musel by pochopitelně nejdříve své akcie Mety prodat – drží jich zhruba 350 milionů. Pokud by ovšem tak velký „balík“ akcií prodával, než by tak stihl učinit, jejich cena by možná i velmi dramaticky klesla. Investoři se se totiž začali tázat, proč prodává. Nabyli by dojmu, že Zuckerberg ví něco špatného, co oni ne, a raději by se – alespoň někteří z nich – začali akcií zbavovat také, čímž by propad ceny jedině umocnili. 

Nicméně oznámená výplata dividendy Mety umožňuje Zuckerbergovi brát si z Mety „kapesné“ celkem pohodlně, aniž by rozkymácel cenu akcie. Meta společně s nečekaně dobrými výsledky ve čtvrtek oznámila i to, že právě bude vyplácet dividendu, a to čtvrtletně ve výši 50 centů na akcii. Zuckerberg si tak každé čtvrtletí přijde na zhruba 175 milionů dolarů neboli více než čtyři miliardy korun. Ročně tak může počítat s „kapesným“ z dividendy Mety v objemu v přepočtu 16,2 miliardy korun, což odpovídá mírně přes 44 milionů korun denně. S těmito penězi přitom už tedy může přímo a hned disponovat – musí je ovšem ještě zdanit, samozřejmě.

Meta se z velké části pro výplatu dividendy rozhodla proto, že při svých pokusech o akvizice jiných firem naráží na stále tužší odpor regulačních orgánů typu antimonopolních úřadů. Vlády a státy prostě „Zuckovi“ dávají stále zřetelněji najevo, že si příliš nepřejí další růst Mety. Narazil už před lety, když se snažil prosadit digitální měnu Facebooku, libru. Politici mu dali jasně najevo, že nejde o dobrý nápad.

Pochopitelně, Meta investuje dále, do umělé inteligence či metaversu. Zuckerbergovo nezvykle bobtnající bohatství ale kromě úspěšně provedeného řezu v podobě propuštění oněch více než dvou desítek tisíc lidí odráží také právě stále neprostupnější hradbu státních regulací. Ty mu znemožňují další masivní akvizice a investice, pročež dané peníze raději vydá za zpětný odkup akcií nebo při právě při výplatě dividendy.

Související

Mark Zuckerberg

Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem

Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.
Elon Musk Komentář

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.

Více souvisejících

Mark Zuckerberg (majitel sítě Facebook) Facebook Meta Platforms

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy