Zuckerberg včera zbohatl o 650 miliard korun, letos už o bilion. Investoři mu tak tleskají hlavně za to, že byl schopen rychle propustit přes 20 tisíc lidí

Spoluzakladatel a šéf Mety, matky Facebooku, letos bohatne jako nikdo jiný. Mark Zuckerberg od začátku roku rozhojnil své jmění o v přepočtu zhruba 980 miliard korun. To je suma, jež přesahuje polovinu letos plánovaných příjmů českého státního rozpočtu. Zuckerberg tak zažívá comeback mezi ty světově vůbec nejbohatší. Celkově totiž jeho jmění činí bezmála čtyři biliony korun, což jej momentálně řadí na čtvrtou příčku globálně nejbohatších lidí. Více už má jen Elon Musk, Jeff Bezos a Bernard Arnault. 

Převážnou část letošního nárůstu Zuckerbergova bohatství má na svědomí včerejšek. Za jediný den totiž „Zuck“ zbohatl o 650 miliard korun. Meta je totiž – společně s Amazonem – jasným vítězem nejnovější výsledkové sezóny v USA. Výrazně překonala očekávání analytiků. Nečekaně dobré výsledky odráží zejména fakt, že Meta se byla schopna zbavit desítek tisíc zaměstnanců. To firmě uvolňuje peníze, které využije na dodatečný odkup svých akcií, a to v objemu v přepočtu za takřka 1,2 bilionu korun, a také na svoji historicky vůbec první výplatu dividendy.

Akcie Mety včera v reakci na zveřejnění výsledků poskočily o dvacet procent, na historicky rekordní úroveň takřka 475 dolarů za kus. Tržní hodnota firmy tím pádem vzrostla o bezmála 4,6 bilionu korun, což představuje největší jednodenní nárůst hodnoty kterékoli firmy v historii. 

Přitom začátkem listopadu 2022 se Zuckerbergovo bohatství smrsklo pod „pouhých“ 870 miliard korun, dle tehdejšího kursu české měny k dolaru. Jenže poté, co se zbavil 21 tisíc pracovníků, akcie Mety loni takřka ztrojnásobily svoji cenu, takže Zuckerberg je dnes přibližně 4,5krát bohatší než právě v listopadu 2022 (viz graf níže).

Samozřejmě, i z těchto prudkých výkyvů je patrné, že takto měřené bohatství je spíše teoretickou, „papírovou“ hodnotou. Aby Zuckerberg mohl s těmito penězi disponovat, musel by pochopitelně nejdříve své akcie Mety prodat – drží jich zhruba 350 milionů. Pokud by ovšem tak velký „balík“ akcií prodával, než by tak stihl učinit, jejich cena by možná i velmi dramaticky klesla. Investoři se se totiž začali tázat, proč prodává. Nabyli by dojmu, že Zuckerberg ví něco špatného, co oni ne, a raději by se – alespoň někteří z nich – začali akcií zbavovat také, čímž by propad ceny jedině umocnili. 

Nicméně oznámená výplata dividendy Mety umožňuje Zuckerbergovi brát si z Mety „kapesné“ celkem pohodlně, aniž by rozkymácel cenu akcie. Meta společně s nečekaně dobrými výsledky ve čtvrtek oznámila i to, že právě bude vyplácet dividendu, a to čtvrtletně ve výši 50 centů na akcii. Zuckerberg si tak každé čtvrtletí přijde na zhruba 175 milionů dolarů neboli více než čtyři miliardy korun. Ročně tak může počítat s „kapesným“ z dividendy Mety v objemu v přepočtu 16,2 miliardy korun, což odpovídá mírně přes 44 milionů korun denně. S těmito penězi přitom už tedy může přímo a hned disponovat – musí je ovšem ještě zdanit, samozřejmě.

Meta se z velké části pro výplatu dividendy rozhodla proto, že při svých pokusech o akvizice jiných firem naráží na stále tužší odpor regulačních orgánů typu antimonopolních úřadů. Vlády a státy prostě „Zuckovi“ dávají stále zřetelněji najevo, že si příliš nepřejí další růst Mety. Narazil už před lety, když se snažil prosadit digitální měnu Facebooku, libru. Politici mu dali jasně najevo, že nejde o dobrý nápad.

Pochopitelně, Meta investuje dále, do umělé inteligence či metaversu. Zuckerbergovo nezvykle bobtnající bohatství ale kromě úspěšně provedeného řezu v podobě propuštění oněch více než dvou desítek tisíc lidí odráží také právě stále neprostupnější hradbu státních regulací. Ty mu znemožňují další masivní akvizice a investice, pročež dané peníze raději vydá za zpětný odkup akcií nebo při právě při výplatě dividendy.

Související

Mark Zuckerberg

Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg se ocitl pod palbou kritiky kvůli incidentu u břehů aljašského jihovýchodu, kde posádka jeho luxusní jachty údajně odmítla pomoci malé lodi v nouzi. K události došlo v mořské úžině mezi městy Petersburg a Juneau, kde malému člunu došlo palivo a jeho posádka se dostala do nesnází.
Mark Zuckerberg

Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem

Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.

Více souvisejících

Mark Zuckerberg (majitel sítě Facebook) Facebook Meta Platforms

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 12 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 15 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy