Zuckerberg se kvůli konci ověřování faktů na FB pustil do EU. Přišla ostrá reakce

Prohlášení Marka Zuckerberga, že Evropská unie institucionalizuje cenzuru, označila místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunen za zavádějící a nepravdivé. Virkkunen, která je odpovědná za technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii, zdůraznila, že svoboda projevu je jednou z klíčových hodnot EU a je chráněna zejména v rámci aktu o digitálních službách (DSA). Podle ní jsou Zuckerbergovy výroky nepřesné a zkreslují realitu.

Zuckerberg své tvrzení uvedl v souvislosti s rozhodnutím společnosti Meta ukončit program ověřování faktů třetími stranami v USA. Šéf Mety tehdy prohlásil, že „Evropa zavádí stále více zákonů, které institucionalizují cenzuru a ztěžují inovace.“ Virkkunen na to reagovala s tím, že v EU je svoboda projevu chráněna a obavy z údajné cenzury nejsou na místě.

Henna Virkkunen, členka finské Národní koaliční strany, která se stala místopředsedkyní Evropské komise 1. prosince, také oznámila, že zvažuje rozšíření stávajícího vyšetřování, zda platforma X (dříve Twitter), kterou vlastní Elon Musk, neporušila pravidla EU pro sociální sítě. Musk se dostal pod tlak mimo jiné kvůli opakovaným výzvám německým voličům, aby podporovali krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD).

Evropská komise formálně obvinila platformu X v červenci za porušení pravidel DSA a dokončuje rozhodnutí, které může vést k pokutě až do výše šesti procent ročních příjmů společnosti. Virkkunen uvedla, že hodlá zvážit, zda rozsah stávajícího vyšetřování postačuje, a pokud to bude nutné, přijme další kroky.

K otázce nadcházejících voleb v Německu, plánovaných na 23. února, dodala, že je těžké předpovědět, zda vyšetřování X bude do té doby uzavřeno. Na dotaz, zda sledovala živé vystoupení Muska s předsedkyní AfD Alice Weidel na platformě X, odpověděla, že není na této síti příliš aktivní.

Celý spor zdůrazňuje napětí mezi technologickými giganty a evropskými regulačními orgány, které se snaží vyvážit ochranu svobody projevu a zajištění transparentnosti a odpovědnosti digitálních platforem.
 
 

Související

Meta Platforms

Zuckerberg včera zbohatl o 650 miliard korun, letos už o bilion. Investoři mu tak tleskají hlavně za to, že byl schopen rychle propustit přes 20 tisíc lidí

Spoluzakladatel a šéf Mety, matky Facebooku, letos bohatne jako nikdo jiný. Mark Zuckerberg od začátku roku rozhojnil své jmění o v přepočtu zhruba 980 miliard korun. To je suma, jež přesahuje polovinu letos plánovaných příjmů českého státního rozpočtu. Zuckerberg tak zažívá comeback mezi ty světově vůbec nejbohatší. Celkově totiž jeho jmění činí bezmála čtyři biliony korun, což jej momentálně řadí na čtvrtou příčku globálně nejbohatších lidí. Více už má jen Elon Musk, Jeff Bezos a Bernard Arnault. 

Více souvisejících

Mark Zuckerberg (majitel sítě Facebook) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 9 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 13 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy