Zuckerberg se kvůli konci ověřování faktů na FB pustil do EU. Přišla ostrá reakce

Zuckerberg své tvrzení uvedl v souvislosti s rozhodnutím společnosti Meta ukončit program ověřování faktů třetími stranami v USA. Šéf Mety tehdy prohlásil, že „Evropa zavádí stále více zákonů, které institucionalizují cenzuru a ztěžují inovace.“ Virkkunen na to reagovala s tím, že v EU je svoboda projevu chráněna a obavy z údajné cenzury nejsou na místě.

Henna Virkkunen, členka finské Národní koaliční strany, která se stala místopředsedkyní Evropské komise 1. prosince, také oznámila, že zvažuje rozšíření stávajícího vyšetřování, zda platforma X (dříve Twitter), kterou vlastní Elon Musk, neporušila pravidla EU pro sociální sítě. Musk se dostal pod tlak mimo jiné kvůli opakovaným výzvám německým voličům, aby podporovali krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD).

Evropská komise formálně obvinila platformu X v červenci za porušení pravidel DSA a dokončuje rozhodnutí, které může vést k pokutě až do výše šesti procent ročních příjmů společnosti. Virkkunen uvedla, že hodlá zvážit, zda rozsah stávajícího vyšetřování postačuje, a pokud to bude nutné, přijme další kroky.

K otázce nadcházejících voleb v Německu, plánovaných na 23. února, dodala, že je těžké předpovědět, zda vyšetřování X bude do té doby uzavřeno. Na dotaz, zda sledovala živé vystoupení Muska s předsedkyní AfD Alice Weidel na platformě X, odpověděla, že není na této síti příliš aktivní.

Celý spor zdůrazňuje napětí mezi technologickými giganty a evropskými regulačními orgány, které se snaží vyvážit ochranu svobody projevu a zajištění transparentnosti a odpovědnosti digitálních platforem.