GLOSA | Události Petra Nutila: Superhrdinové, superpadouši a vousaté ženy

Dalo by se třeba říct, že jsem samozřejmě rád, že Miloš Zeman už není prezidentem a Andrej Babiš premiérem, to je hrozně dobře pro tuhle zemi, nicméně je nutno z hlediska člověka, který komentuje události v naší malebné zemi konstatovat, že absence těchto dvou ztělesněných černých děr české politiky činí z každodenní pěny dnů poměrně nudnou záležitost. A nemyslím si to zjevně jen já, ale i spousta českých médií, které si zjevně bez nějakého strašáka svou existenci nedovedou představit. A tak se ze zoufalství vrhají i na marginální figurky typu Rajchl a sledují každý jeho krok, jen aby se nad ním mohly ofrňovat. A já myslím, že nedělají dobře. Docela podobným způsobem totiž v naší politice zakořenil už jeden podobný generátor náhodných výkřiků, totiž Okamura. A mám dojem, že pěstovat si podobné pouťové atrakce nám fakt k ničemu není. Ba naopak. 

Nicméně uznávám, že téhle filmové mentality, která si nedokáže poradit s životem bez superpadouchů na jedné a superhrdinů na druhé straně, se jen tak nezbavíme. Řešili jsme to i v posledním díle podcastu Mezi Proudy, tak si to poslechněte. 

Společností začíná pomalu, ale jistě probublávat nespokojenost i s touhle vládou, protože jak by ne, vlády jsou tu od toho, aby s nimi lidé byli nespokojení, žejo. Aby měli na koho nadávat a stěžovat si. To je normální koloběh politického života, nevyhnutelný asi tak jako střídání ročních období. Nicméně této vládě je nutno přičíst, že tím, co dělá, jde tomuto trendu velmi vstřícně vstříc. Třeba šachovat se zvyšováním DPH a zároveň uvažovat nad snížením daní z hazardu a tak. Já teda myslím, že to není úplně moudré, když hned za bukem z opozičních lavic číhá Tomio s Andrejem, ale budiž. Kdo chce kam… 

A skoro bych zapomněl. Taky se demonstrovalo, už zase. Uskutečnil se Národní pochod pro život, což je akce zaměřená proti potratům. Proti této demonstraci se demonstrovalo na dvou demonstracích s názvy Moje tělo, moje volba a Praha je feministická! Nic proti ničemu veřejné vyjádření názorů je podstatou demokracie, ale na jedné straně označovat gynekology za nájemné vrahy a na druhé věřící lidi za fašisty je tak trošku moc, ne?  

No a protože se u nás jinak nic neděje, noviny živoří i na zprávách typu - Jeden ze členů české ministerské delegace do Jižní Koreje měl plácnout tamní hygieničku přes zadek a proto mu korejské úřady nedovolily vycestovat zpět, dokud se to nevyšetří. Slabota, co.  

Tak musíme za bulvárem. Rozdávaly se hudební ceny Anděl. Nejvíc sošek – celkem 4 - získal už nežijící slovenský zpěvák Miro Žbirka. Kromě nejlepšího alba, zpěváka roku a slovenského alba také cenu za skladbu roku. Gratulujeme do hudebního nebe. Taky se stavil prezident Petr Pavel, aby uvedl do síně slávy Zdeňka Svěráka.  

Borci a borky ze sociálních sítí se vyplakávají na svých profilech z klimatické tísně, toho, jak ničíme planetu a tak podobně. A pak si od toho shonu odletí relaxovat na druhý konec světa. To je podstata mikrobouře na hladině českého internetového rybníčku. Tak hele, jednou a provždy. To že někde něco vyprávíte na Instagramu, fakt není boj za planetu, za lepší svět, to jsou jen slova a plky. Když někomu vyčítáte starýho diesela v garáži a pak se ukáže, že ročně prolétáte desetitisíce kilometrů, tak to už nejsou jen plky, ale totální pokrytectví.  

Vousy mají i ženy. Kdo sype s rozumem, vedlejších účinků se bát nemusí, svěřila se kulturistka Věra Mikulcová a já vlastně nevím, jak s tímhle vzkazem naložit. Tak to prostě nechám rozplynout do ztracena.  

A to by asi pro dnešek stačilo, mám dojem, že míra absurdity byla bohatě navršena.