Anorexie: Nenapravitelné poškození kostí i atrofie mozku. Jak nemoc poznat včas?

"Jako dítě neměla Becca nikdy problémy s jídlem," vypráví Wendy. "Z mých tří dětí jedla nejvíce a nevyhýbala se žádném druhu pokrmů. Ale kolem dvanácti let se jídlo a její váha staly problémem. Začala mít pocit, že je tlustá. Nejdříve prohlašovala, že chce jíst zdravě, ale postupně odmítala stále více druhů potravin a začala hubnout. Netušili jsme nic do té doby, než začala odmítat jakékoli jídlo a její porce se stále zmenšovaly," říká Wendy.

"Becca se stávala ustrašenější a neúčastnila se života rodiny. Pak začala lhát. V té době jedla ve školní jídelně bez dohledu, a když jsme se jí zeptali, jestli jedla, odpovídala, že ano. Ale všechno jídlo ve skutečnosti vyzvracela a nic nám neřekla," říká Wendy. To, že se dívka trpící anorexií stahuje z okolního světa a lže, jsou příznaky typické pro tuto chorobu, uvádí profesor Erzegovesi, šéf Centra pro poruchy příjmu potravy při nemocnici San Raffaele v Miláně.

Anorektici se sice shodují v tom, že nějak jíst musejí, ale pak, když to mají učinit, prostě to nedokážou, vysvětluje profesor Erzegovesi v italském deníku Corriere della Sera.

Přirozeným instinktem těla je vše zpomalit, aby zabránilo úmrtí. Becca přestala menstruovat. Mnohé anorektičky nemají dost vápníku, a to může nenapravitelně poškodit kosti a orgány. Nastává i atrofie mozku a pacient má senilní demenci jako kdyby mu bylo devadesát let, podotýká Erzegovesi.

Roky se předpokládalo, že rodinné vztahy jsou příčinou poruch příjmu potravy. Není tomu tak. Porucha má mnoho příčin, říká profesor. Zotavování z této choroby je velmi pomalé, trvá tři až pět let.

Často jde o adolescenty, kteří nezlobí, jsou zodpovědní, dobří ve škole, nikdy nepřijdou pozdě domů a nelžou. Jestliže potomek má takovéto vlastnosti a začíná stále méně vycházet ven, méně jíst a zavírat se na delší dobu v pokoji, musíme se začít ptát. A pokud máme pochybnosti, obraťme se na odborníka, zdůrazňuje profesor Erzegovesi.