Ortorexie: Posedlost zdravou výživou se může šeredně zvrtnout, varuje lékařka

Čtvrtina případů poruch příjmu potravy, zejména anorexie, začíná podle vedoucí lékařky Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Hany Papežové nezdravou posedlostí zdravou výživou, takzvanou ortorexií. Lékaři proto chtějí o nemoci více vzdělávat výživové poradce, nemocí ale trpí i někteří z nich. V Česku se ročně léčí s poruchami příjmu potravy asi 4000 lidí, nemocných je ale víc.

"V posledních letech vychází studie, které ukazují, že až čtvrtina poruch příjmu potravy, hlavně anorexie, vzniká v souvislosti s ortorexií," řekla Papežová na dnešním setkání s novináři.

Více vzdělávat v oblasti poruch příjmu potravy by se podle ní měli i výživoví poradci. "Docela často nemají dostatečné ponětí o poruchách příjmu potravy, chybí jim klinická praxe jakou mají v zahraničí. Často mají sami černobílé myšlení ve vztahu k jídlu, neřeší ho nad rámec fyziologických funkcí," uvedla. Dodala, že je třeba rozlišovat výživové poradce, kteří mají jen vzdělávací kurzy, terapeuty s bakalářským vysokoškolským titulem a specialisty s magisterským. Podle odborné literatury je mezi nimi vyšší podíl těch, kteří sami poruchou příjmu potravy trpí.

Základem patologického chování mohou být podle odborníků problematické rané vztahy s nejbližšími osobami, především s matkou. Přibývají ale podle nich i další spouštěče jako je negativní inspirace sociálními sítěmi, identifikace s idoly nebo nepřiměřené nároky na vlastní osobu.

Léčba je obtížná a vyžaduje kombinaci lékařské, psychologické a sociální podpory okolí. "Stále více zařazujeme do léčby názory a postoje nejen samotných pacientů, ale i rodinných příslušníků. Blízcí mohou lépe pochopit, proč právě jejich dítě má problém s příjmem potravy," dodala Papežová.

Nejdůležitější je podle ní začít včas, ideálně identifikovat ohrožené osoby ještě než se problém rozvine. Takovým pak stačí ambulantní léčba, není nutná hospitalizace jako u chronických poruch příjmu potravy. Mění se také náklady na léčbu. Zatímco péče o pacientku s poruchami příjmu potravy na psychiatrickém oddělení stojí řádově stovky korun denně, hospitalizace na jednotce intenzivní metabolické péče, kam se dostávají pacientky ve vážném stavu, stojí pět až šest tisíc korun denně. Oproti ostatním psychiatrickým diagnózám je u nich navíc dvojnásobné riziko sebevražd.

V roce 2017, z nějž pocházejí poslední dostupná data o léčbě, bylo hospitalizováno 450 osob, dalších 3700 se léčilo ambulantně. Neprostá většina nemocných jsou mladé ženy, roste podíl nejmladších pacientek mezi deseti až 14 roky věku. Každý desátý pacient s poruchou příjmu potravy nemoci podlehne, umírají v průměru v 25 letech.

Mezi poruchy příjmu potravy patří odmítání jídla čili mentální anorexie, přejídání neboli bulimie a další onemocnění. Mentální anorexie se vyskytuje asi u 1,5 procenta všech dívek a mladých žen, častější je ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Bulimie je častější u studentek středních a vysokých škol, jde o čtyři až 15 procent dívek.

Související

Ilustrační foto

Internet zhoršuje mentální anorexii? Je to jinak. Čeští vědci vyvrátili zažitý mýtus

Proti vžitému přesvědčení, že internet prohlubuje problémy s poruchami příjmu potravy, se v nové studii postavili psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Informace získané od nemocných i jejich lékařů ukazují, že sledování některých webů a srovnávání s nereálnými vzory sice může být škodlivé, internet ale zároveň poskytuje řadu nástrojů, které mohou pomoci v léčbě. O výzkumu informovala Martina Fojtů z univerzity.
Ruska Valeria Levitinová je patrně nejhubenější dospělou ženou světa

Poruchy příjmu potravy: Každý desátý pacient umírá, ohroženy jsou stále mladší dívky

Každý desátý pacient s poruchou příjmu potravy nemoci podlehne. Neprostá většina nemocných jsou mladé ženy, roste podíl nejmladších pacientek mezi 10 a 14 roky věku. Odborníci se proto snaží preventivně působit už na děti na základních školách. V tiskové zprávě o tom informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která dnes pořádala diskusní setkání Medialogy na toto téma.

Více souvisejících

Anorexie obezita, nadváha, hubnutí zdraví psychiatrie život

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

včera

včera

včera

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

včera

včera

včera

včera

25. prosince 2024 21:40

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy