Tajemná stanice metra v Praze. Nikdo o ní do roku 2012 nevěděl + VIDEO

O tajemné stanice metra na Klárově nikdo nevěděl, až do povodní v roce 2002. Ukázalo se, že za vraty v ulici u Bruselských kasáren se skrývá objekt, ve kterém mělo zřejmě jezdit metro – až na to, že nikdy nejezdilo.

Za vraty se nachází první eskalátorový tunel jednolodní „stanice metra“. Jedná se tedy o první stanici metra dříve než samotné metro začalo skutečně jezdit. Stalo se tak až v roce 1974 na trase Florenc.

Stanice byla postavena v letech 1952 – 1959. Že se měla jednat o funkční stanici metra mají dokazovat dva krátké slepé tunely na každé straně od stanice. Ty průřezem odpovídají potřebám vagonu metra.

Nicméně, umístění vestibulu nemá žádnou smysluplnou vazbu na městkou hromadnou dopravu v důležitém dopravním uzlu na Klárově. Samotný Pražský dopravní podnik o stanici neměl příliš mnoho informací a nevěděl, podle jakého plánu byla stavěna – a tedy, k čemu měla přesně sloužit.

Stanice se navíc nachází přímo proti Strakově akademii, sídlu vlády. To, spolu s faktem, že informace o celém projektu lze najít jen v nepřístupných vojenských archívech nahrávalo spekulacím, že se mohlo jednat o vojenský kryt pro vládu. Podle Pražského deníku nebývalo neobvyklé, že se stavěly stanice metra určené jako vojenské a protiatomové kryty, aniž by o tom byl Pražský dopravní podnik zpraven.

Že stanice měla jistý zvláštní účel vojenského typu se zdá nasvědčovat i svědectví jednoho z pamětníků, který na stanici pracoval. „ Pracoval jsem na stavbě metra na Klárově a jednou jsem při práci narazil na schody vedoucí někam hlouběji. Přišel jsem do tunelu, kde byla provizorní mříž a v dálce bylo vidět, že tam jsou nějací příslušníci Veřejné bezpečnosti. Dál jsem se neodvážil," sdělil listu Metro pamětník Otto Trejbal.

Historici nakonec na základě nových dokumentů z Národního archivu zjistili, že se původně mělo jednat o tajnou stavbu K-111 za 135 milionů korun, která měla sloužit jak jako stanice podzemní dráhy, tak být chráněným pracovištěm vedoucích funkcionářů předsednictva vlády a ÚV KSČ. Mělo se tedy jednat o metro „stalinského typu“.

Po změně vedení režimu v 60. letech však spolu se Stalinovým památníkem byla „zbourána“ i koncepce stalinského metra. Nevědělo se úplně, co si s nyní nepotřebným projektem počít. Padaly návrhy na „využití pro kulturní účely“, tedy jako nové kino nebo jako skladiště pro ovoce a zeleninu. Nakonec prostory využívalo ministerstvo obrany, kde skladovalo zdravotnický materiál. Dnes je tajemný objekt využíván dopravním podnikem pro technické zázemí metra.