Od druhé poloviny 19. století začaly ženy bojovat za své volební právo. Poprvé mohly volit na Novém Zélandu roku 1893, zanedlouho také v Austrálii nebo v zemích severní Evropy. U nás si ženy na uzákonění volebního práva musely počkat až do roku 1920.
Na přelomu 19. a 20. století se pro sebe snažily volební právo prosadit ženy v našich zemích. Neměly to tehdy snadné, ve společnosti byly stále zakotveny velmi konzervativní názory. Na ženu se pohlíželo především jako na dobrou manželku, matku a hospodyni, která nemá veřejně vystupovat a podílet se na politických záležitostech. Dát ženám jistá práva, včetně toho volebního? To bylo tehdy nepřijatelné!
Nejenom mužům se příčila snaha žen angažovat se ve veřejné sféře, také mnoho žen stále zastávalo stereotypní rozdělení rolí podle pohlaví. Novinářka Marie Koucká v časopise pro ženy s názvem Eva vyjádřila svůj názor těmito slovy:
„Domáhání se žen o volební právo mám za věc zbytečnou, neoprávněnou a skoro bych řekla škodlivou. Místo pro ženu je hlavně rodina, a nikoliv zápas v politickém světě!“
Ženy bojující za svá práva se však i přes odpor nebo výsměch většinové společnosti nevzdávaly. Scházely se a diskutovaly o svých možnostech, sepisovaly a podepisovaly petice, zasílaly dopisy poslancům. Na pouliční demonstrace typické pro britská nebo americká ženská hnutí u nás nikdy nedošlo.
V otázce rovnoprávnosti žen s muži našly však aktivistky také zastání, a to i mezi muži. Tuto myšlenku prosazoval například Tomáš Garrigue Masaryk, který roku 1904 prohlásil:
„Muž i žena jsou si rozumově i mravně rovni. Nerovnost mezi mužem a ženou není přirozená, není od přírody, ale vyvinula se historicky. A jak v historii dělalo se mnohdy chyb, a chyb často osudných, tak stala se také chyba veliká, potlačením ženy.“
V českém ženském emancipačním hnutí se výrazně projevila také Masarykova dcera Alice. Díky pokrokovým názorům svých rodičů se jí dostalo výborného vzdělání, na Karlově univerzitě získala roku 1903 doktorský titul teprve jako čtvrtá žena vůbec. Podporovala zejména vzdělání dívek a žen, zabývala se také sociální a charitativní péčí. Byla jednou z dam, které se u nás zasloužily o prosazení volebního práva pro ženy.
Další významnou postavou prosazující rovnoprávnost mezi pohlavími byla Anna Honzáková, první česká lékařka. Od roku 1905 provozovala soukromou gynekologickou ordinaci v Praze, v rámci osvětové činnosti ženských spolků přednášela o hygieně žen a kojenců nebo o prostituci či pohlavních chorobách, tedy tématech, která byla tehdy tabu. Z jejích úst zazněl i tento proslov:
„Žena mlčící a žena trpící je odvěký symbol poroby. Nespravedlnost provozovaná od nepaměti na ženě vyvolala ženskou otázku. A dnes ještě bývají ženy za svůj projev po právu a spravedlnosti zakřikovány, umlčovány a posmívány. Volební lístek v ruce ženy stane se zbraní, jež vzbudí jistý respekt v kruzích, které rozhodují o zařízení v naší společnosti. Ženě otevře se nové pole činnosti v ohledu hospodářském, politickém a národním.“
Mezi nejhorlivější bojovnice za práva žen patřila Františka Plamínková. Ta pracovala jako učitelka. Tato profese se tehdy ještě pojila s povinným celibátem a Františka dobře věděla, jaké to pro ženu může být omezení, i když se sama kvůli svým četným aktivitám nikdy nevdala a neměla děti. Proto vystupovala proti zrušení celibátu učitelek, což se jí nakonec podařilo. Stejně tak byla úspěšná i v případě jednání o volebním právu pro ženy. Iniciovala vytvoření petic, publikovala v tisku články týkající se tzv. ženské otázky, angažovala se v politickém dění.
Dlouholetá snaha aktivistek přinesla výsledek roku 1920, kdy u nás bylo uzákoněno volební právo pro všechny ženy.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
historie , Volby , volební právo , genderová rovnost , feminismus
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 1 hodinou
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 8 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 8 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 9 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák