Pandemie koronaviru navždy změní práci v kancelářích

Práce v kanceláři už nikdy nebude stejná. Pandemie nemoci covid-19 přinesla mnohé změny a jednou z nich je i fakt, že spousta zaměstnanců po jejím skončení nezasedne k pracovnímu stolu v kanceláři, ale doma.

Důvody jsou různé: někteří zaměstnavatelé se obávají přetrvávajících zdravotních rizik, jiní chtějí ušetřit na nájmu a další si všímají pozitivního vlivu, jaký má práce z domova na produktivitu. Koronavirová krize totiž učinila práci z domova mnohem přijatelnější, píše agentura AP.

"Tohle bude katalyzátorem pro věci, které se lidé předtím báli zavést," uvádí John Furneaux, ředitel newyorského start-upu Hive, který se zabývá kancelářským softwarem. Pandemie je podle něj "hnací silou změn, která nám i ostatním dovolí změnit 100 let starou pracovní rutinu".

Hive například plánuje části zaměstnanců změnit pracovní dobu, aby se v ranní špičce mohli vyhnout přeplněným vagonům metra. O zavedení směnného provozu chce zaměstnavatele požádat i Británie.

Vedoucí větších společností zase zvažují, že opustí od provozu přeplněných kanceláří ve výškových budovách, které ční v centrech měst. "Praxe vměstnat 7000 lidí do jedné budovy je možná záležitostí minulosti," domnívá se ředitel britské banky Barclays Jes Stanley.

Podobné reformy se už odehrávají v Číně, která byla první zemí zasaženou koronavirem a kde se bezpečnostní opatření začala uvolňovat už v březnu. Městská správa v Pekingu omezila počet zaměstnanců v kanceláři na méně než 50 procent původního stavu a vyžaduje, aby lidé ve sdílených prostorách nosili masky a seděli od sebe ve vzdálenosti nejméně jeden metr.

Kvůli krizi covidu-19 by mohl přinejmenším zaznít umíráček některým současným trendům kancelářské práce, jakým jsou například sdílené kanceláře pro více společností. Na úkor otevřeného pracovního prostředí slaví podle architektů návrat kóje a další prvky, které rozdělují prostor.

Designová společnost Bergmeyer se ve svých bostonských kancelářích rozhodla znovu nainstalovat 85 dělicích příček, které v minulých letech postupně odstraňovala. Navrátí se tak "větší úroveň soukromí jednotlivých pracovních míst a zajistí se fyzická bariéra, kterou si nynější krize žádá," uvedla viceprezidentka společnosti Rachel Zsemberyová.

Zatím však není žádný důvod návrat do kanceláří uspěchat. Například zaměstnanci firem Google a Facebook budou moci pracovat z domova až do konce roku. Jiným firmám pandemie ukázala, že kanceláře nejsou potřeba vůbec.

Vedení start-upu Range v kalifornském San Francisku podalo ze své kanceláře výpověď, protože společnost potřebovala větší prostory. Ale když stát Kalifornie zavedl domácí izolaci, přestali vedoucí nové místo hledat a místo toho se na neurčito rozhodli pracovat z domova, což jim výrazně sníží náklady.

Jednou z výhod práce z domova je, že společnost si teď může vybírat ze širšího okruhu kandidátů a nemusí je hledat pouze v San Francisku, od kterého mnohé odrazují astronomické ceny bydlení. Nevýhodou však podle spoluzakladatelky společnosti Jennifer Dennardové je, že firma přijde o "chaotická vyrušení" - náhodná setkávání, jimiž se mohou zaměstnanci vzájemně inspirovat. Firma proto plánuje zapracovat na posílení spolupráce online.

Kanceláří v centru velšského Cardiffu se vzdala i PR firma Good Brothers Digital. Její ředitel Martyn John uvedl, že produktivita zaměstnanců pracujících z domova je na stejné úrovni jako před pandemií. Rozhodl se proto vzdát kancelářských prostor, a ušetřit tak na nájmu, což byl jeden z nejvyšších výdajů firmy. Proč zaměstnance nutit chodit do kanceláře, když jsou šťastnější doma, podotýká John.

Trend práce z domova bude stoupat i po skončení pandemie, uvádí konzultační společnost Gartner. Po krizi očekává práci na dálku alespoň na nějaký čas 41 procent zaměstnavatelů, zatímco před pandemií s prací z domova souhlasilo 30 procent z nich. Vyplývá to z ankety Gartneru, které se účastnilo 220 personalistů.

Související

Peníze, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko by bez pracovní migrace čelilo problémům, říká ekonom Žídek pro EZ. Jde i o důchody

Česká ekonomika se bez pracovní migrace neobejde, jak pro EuroZprávy.cz zdůraznil ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Upozornil na trvale nízkou nezaměstnanost, stárnutí populace i fakt, že bez zahraničních pracovníků by některé sektory přestaly fungovat. Varoval před jednostrannou orientací na levnou pracovní sílu a zdůrazňuje význam kvalifikovaných migrantů pro inovace a udržitelnost důchodového systému. Bez migrace podle něj hrozí inflace i zpomalení růstu.

Více souvisejících

práce firmy Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše

Do sněmovní debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury se zapojili také zástupci Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib ve svém vystoupení ostře kritizoval přístup premiéra Babiše a vyzval ho, aby přestal fňukat a přestal se schovávat za poslaneckou imunitu, kterou označil za „papalášskou“. Podle Hřiba by premiér měl přestat s rozkladem právního státu a čelit spravedlnosti jako každý jiný občan.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se rozhoduje o osudu dvou klíčových postav současné vlády, byla zahájena za velké pozornosti médií i veřejnosti. Premiér Andrej Babiš i předseda dolní komory Tomio Okamura jsou přítomni v sále a odhodláni čelit žádostem o své vydání k trestnímu stíhání. Atmosféra v jednacím sále odráží hluboký příkop mezi vládní koalicí a opozicí, který se v průběhu dopoledne jen prohluboval.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání

Poslanecká sněmovna se vrací k tématu, které se za poslední roky stalo v české politice téměř tradicí. Poslanci mají na programu již čtvrté rozhodování o tom, zda zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání současného premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Tato záležitost se táhne už od jeho vstupu do vysoké politiky v roce 2013 a úzce souvisí s kauzou Čapí hnízdo, kterou policie prošetřuje devět let.

před 4 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

včera

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.

včera

Izraelská armáda

Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket

Izraelské letectvo dnes provedlo další ze série precizních úderů hluboko na íránském území. Stíhací letoun páté generace F-35I zničil v oblasti Kermánšáhu na západě Íránu připravené odpalovací zařízení balistických raket. Izraelské obranné síly (IDF) k útoku zveřejnily videozáznam a zdůraznily, že jejich prioritou zůstává systematická likvidace hrozeb namířených proti židovskému státu.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti

Americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu prohlásil, že Írán se pokusil zavraždit prezidenta Donalda Trumpa. Podle Hegsetha se však „prezident Trump smál jako poslední“, protože Spojené státy v úterý vypátraly a zlikvidovaly velitele jednotky, která byla za tento pokus o atentát zodpovědná. Ministr tímto tvrzením vnesl do probíhajícího konfliktu rozměr osobní odvety.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí

Na ranním brífinku v Pentagonu představily nejvyšší špičky americké obrany aktuální stav vojenských operací proti Íránu. Ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine potvrdili, že po čtyřech dnech útoků Spojené státy nehodlají polevovat. Podle Hegsetha jsou operace stále ve své „rané fázi“ a v souladu s dřívějšími slovy prezidenta Trumpa mají přijít další a mnohem silnější vlny úderů.

včera

včera

Americká jaderná ponorka

Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka

Americký ministr obrany Pete Hegseth na brífinku v Pentagonu oznámil, že námořnictvo Spojených států potopilo v Indickém oceánu íránskou válečnou loď. Podle jeho slov se plavidlo nacházelo v mezinárodních vodách a jeho posádka se mylně domnívala, že je tam v bezpečí. Hegseth upřesnil, že loď byla zasažena a poslána ke dnu torpédem, přičemž zdůraznil, že Spojené státy v tomto konfliktu neusilují o „férový boj“.

včera

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

včera

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy