Pandemie koronaviru navždy změní práci v kancelářích

Práce v kanceláři už nikdy nebude stejná. Pandemie nemoci covid-19 přinesla mnohé změny a jednou z nich je i fakt, že spousta zaměstnanců po jejím skončení nezasedne k pracovnímu stolu v kanceláři, ale doma.

Důvody jsou různé: někteří zaměstnavatelé se obávají přetrvávajících zdravotních rizik, jiní chtějí ušetřit na nájmu a další si všímají pozitivního vlivu, jaký má práce z domova na produktivitu. Koronavirová krize totiž učinila práci z domova mnohem přijatelnější, píše agentura AP.

"Tohle bude katalyzátorem pro věci, které se lidé předtím báli zavést," uvádí John Furneaux, ředitel newyorského start-upu Hive, který se zabývá kancelářským softwarem. Pandemie je podle něj "hnací silou změn, která nám i ostatním dovolí změnit 100 let starou pracovní rutinu".

Hive například plánuje části zaměstnanců změnit pracovní dobu, aby se v ranní špičce mohli vyhnout přeplněným vagonům metra. O zavedení směnného provozu chce zaměstnavatele požádat i Británie.

Vedoucí větších společností zase zvažují, že opustí od provozu přeplněných kanceláří ve výškových budovách, které ční v centrech měst. "Praxe vměstnat 7000 lidí do jedné budovy je možná záležitostí minulosti," domnívá se ředitel britské banky Barclays Jes Stanley.

Podobné reformy se už odehrávají v Číně, která byla první zemí zasaženou koronavirem a kde se bezpečnostní opatření začala uvolňovat už v březnu. Městská správa v Pekingu omezila počet zaměstnanců v kanceláři na méně než 50 procent původního stavu a vyžaduje, aby lidé ve sdílených prostorách nosili masky a seděli od sebe ve vzdálenosti nejméně jeden metr.

Kvůli krizi covidu-19 by mohl přinejmenším zaznít umíráček některým současným trendům kancelářské práce, jakým jsou například sdílené kanceláře pro více společností. Na úkor otevřeného pracovního prostředí slaví podle architektů návrat kóje a další prvky, které rozdělují prostor.

Designová společnost Bergmeyer se ve svých bostonských kancelářích rozhodla znovu nainstalovat 85 dělicích příček, které v minulých letech postupně odstraňovala. Navrátí se tak "větší úroveň soukromí jednotlivých pracovních míst a zajistí se fyzická bariéra, kterou si nynější krize žádá," uvedla viceprezidentka společnosti Rachel Zsemberyová.

Zatím však není žádný důvod návrat do kanceláří uspěchat. Například zaměstnanci firem Google a Facebook budou moci pracovat z domova až do konce roku. Jiným firmám pandemie ukázala, že kanceláře nejsou potřeba vůbec.

Vedení start-upu Range v kalifornském San Francisku podalo ze své kanceláře výpověď, protože společnost potřebovala větší prostory. Ale když stát Kalifornie zavedl domácí izolaci, přestali vedoucí nové místo hledat a místo toho se na neurčito rozhodli pracovat z domova, což jim výrazně sníží náklady.

Jednou z výhod práce z domova je, že společnost si teď může vybírat ze širšího okruhu kandidátů a nemusí je hledat pouze v San Francisku, od kterého mnohé odrazují astronomické ceny bydlení. Nevýhodou však podle spoluzakladatelky společnosti Jennifer Dennardové je, že firma přijde o "chaotická vyrušení" - náhodná setkávání, jimiž se mohou zaměstnanci vzájemně inspirovat. Firma proto plánuje zapracovat na posílení spolupráce online.

Kanceláří v centru velšského Cardiffu se vzdala i PR firma Good Brothers Digital. Její ředitel Martyn John uvedl, že produktivita zaměstnanců pracujících z domova je na stejné úrovni jako před pandemií. Rozhodl se proto vzdát kancelářských prostor, a ušetřit tak na nájmu, což byl jeden z nejvyšších výdajů firmy. Proč zaměstnance nutit chodit do kanceláře, když jsou šťastnější doma, podotýká John.

Trend práce z domova bude stoupat i po skončení pandemie, uvádí konzultační společnost Gartner. Po krizi očekává práci na dálku alespoň na nějaký čas 41 procent zaměstnavatelů, zatímco před pandemií s prací z domova souhlasilo 30 procent z nich. Vyplývá to z ankety Gartneru, které se účastnilo 220 personalistů.

Související

Více souvisejících

práce firmy Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

před 1 hodinou

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

před 9 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump varuje BRICS před společnou měnou. Ta je podle ekonoma naprostá utopie

Zvolený šéf Bílého domu Donald Trump pohrozil zemím BRICS stoprocentními cly, pokud vytvoří novou společnou měnu. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity možnost vzniku společné měny v rámci tohoto sdružení považuje za utopii. „Pokud by se někdo opravdu snažil zavést společnou měnu pro tak rozdílné státy jako je Rusko, Brazílie, Čína, Jižní Afrika a tak podobně, tak to nemůže dobře dopadnou,“ řekl pro EuroZprávy.cz.

před 10 hodinami

Ramzan Kadyrov

Ukrajinci vytočili Kadyrova. Hrozí odvetou za útok na kasárna

Ve městě Groznyj, hlavním městě Čečenské republiky, došlo k incidentu, při kterém nad kasárnami speciálního policejního pluku pojmenovaného po Kadyrovovi explodovaly bezpilotní letouny. Informaci zveřejnil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na svém kanálu na Telegramu.

před 10 hodinami

Počasí v roce 2025? Meteorologové už vědí, jaké bude

Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy