Popravené obrození. Stalinovým čistkám v kultuře podlehly stovky ukrajinských umělců

Ve 30. letech minulého století se Stalin rozhodl odstranit nepohodlné ukrajinské umělce. Stovky jich nechal zatknout, mučit a popravit. Diktátorovy čistky nadlouho ochromily ukrajinský kulturní život, literatura v ukrajinském jazyce tehdy prakticky přestala existovat.

Termín „popravené obrození“ poprvé použil protikomunisticky smýšlející polský publicista a vydavatel Jerzy Giedroyc v jednom ze svých dopisů adresovaných ukrajinskému badateli Jurijovi Lavriněnkovi, ten ho pak zavedl pro označení generace násilně umlčených ukrajinských spisovatelů. Těch byly stovky! Stalin je nechával sledovat, pozatýkat, týrat a popravit. Kdo z pronásledovaných neměl to štěstí a nepodařilo se mu emigrovat, páchal v zoufalství sebevraždu.

Boj proti ukrajinským spisovatelům začal diktátor na jaře roku 1933, tehdy nechal zatknout prvního z nich – Mychajla Jalovyje. Ten zanedlouho zemřel ve vězení, záhy nato spáchal sebevraždu jeho blízký přítel, spisovatel Mykola Chvyljovyj. Zvolil raději dobrovolný odchod ze života, než aby s ním bylo nakládáno jako s jeho kolegy. Jistě by ho stihl trest smrti, otevřeně totiž vystupoval proti ruskému vlivu na Ukrajině. Jeho výroky „Musíme skoncovat s kontrarevoluční myšlenkou vytváření ruské kultury na Ukrajině!“ nebo „Pryč od Moskvy!“ by ho určitě stály život. Ačkoliv ho režim donutil své názory odvolat, nikdy se jich nevzdal a až do své smrti šířil protiruské názory na Ukrajině.

V největší síle se projevil Stalinův teror mezi lety 1937 a 1938 v rámci tzv. Velké čistky, kdy také zemřelo nejvíce ukrajinských spisovatelů. Takřka tři stovky ukrajinských umělců dal diktátor zastřelit v krátké době na přelomu října a listopadu 1937 při oslavách výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Tento masakr byl veřejně objasněn až o 60 let později!

Jednou z obětí se stal spisovatel, překladatel, učitel a publicista Valerjan Pidmohylnyj, který před popravou strávil tři roky v krutém vězení. Do dějin literatury se zapsal svým realistickým románem Město i překlady děl klasických francouzských autorů, například Honoré de Balzaca, Anatola France nebo Maupassanta.

Ve stejný den, 3. listopadu 1937, byl zastřelen další ukrajinský spisovatel jménem Mykola Kuliš. Ten proslul jako dramatik, ve svých divadelních hrách zachycoval hrůzné důsledky ruské kolektivizace ukrajinského venkova, které prožil na vlastní kůži. Ve dvacátých a třicátých letech se ho dotkl Stalinem záměrně vyvolaný hladomor, angažoval se v oblasti humanitární pomoci hladovějícím. Téma hladomoru se po této zkušenosti objevilo v jeho literárním díle. Značná část jeho prací byla tehdejším režimem vyhodnocena jako nepřátelská, na konci roku 1934 ho čekalo za šíření takovýchto protiruských nálad zatčení a transport do soloveckého gulagu, který proslul svými nelidskými podmínkami.

Kromě spisovatelů nechal Stalin popravit také další umělce, jedním z nich byl známý ukrajinský filmový herec a divadelní režisér Les Kurbas. Toho mnoho odborníků uznává jako vůbec nejvýznamnějšího divadelního režiséra na Ukrajině ve 20. století. V Kyjevě inicioval založení divadla Berezil, na jehož prknech začínalo mnoho výborných ukrajinských herců. Kurbas je zde také vyučoval, předával budoucím generacím své znalosti a zkušenosti z divadelního světa. Na konci 20. a na počátku 30. let navázal spolupráci s již zmíněným (a rovněž pro režim nepohodlným) dramatikem Mykolou Kulišem a uváděl jeho protirusky vyznívající hry. Tak se i Les Kurbas dostal do sporu s politickým režimem. Ten mu dal roku 1930 šanci napravit své protistátní chování a nařídil mu režírovat v jeho divadle propagandistické představení. Kurbas naoko souhlasil, hru však pozměnil a z propagandy udělal satiru. Tím se odsoudil k trestu smrti. Před výkonem trestu ještě strávil spolu s Kulišem několik let v soloveckém gulagu.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Ukrajina Josif Stalin

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 9 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu

Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy