Před 70 lety došlo na justiční vraždy. Kdo byl s Miladou Horákovou popraven?

Před 70 lety, dne 27. června 1950, došlo k justičním vraždám - popravám osob, které se staly trnem v oku tehdejšímu komunistickému režimu, za což zaplatily životem. Kdo byl s Miladou Horákovou ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti?

Největší politický proces na našem území vyvrcholil v červnu roku 1950 a ukončil životy několika nevinných lidí. Dne 27. června byla popravena jedna žena, Milada Horáková, dále byli odsouzeni k trestu smrti také tři muži.

Celý proces je možné označit za jakousi divadelní hru, která probíhala podle předem připraveného zvráceného scénáře. Vzorem byly sovětské vykonstruované politické procesy a snahou bylo zabránit odpůrcům komunistického režimu v jejich veřejném působení a šíření „protistátních“ myšlenek a postojů. Výslechy obžalovaných i svědků v případě komunistických procesů byly skutečně postaveny na předem napsaných scénářích – údajní svědci se například museli nazpaměť naučit své „vhodné“ výpovědi, stejně i obžalovaní. Tak bylo předem rozhodnuto o jejich osudu.

Podstatnou roli v případě politických procesů hrála také propaganda. Obvinění byli v tisku co nejvíce očerňováni, a to z toho důvodu, aby je i většinová společnost odsoudila k co nejpřísnějšímu trestu. Komunistický režim byl v tomto směru, tedy podněcování nenávistných nálad téměř bezchybný. Tehdejší představitelé režimu neváhali obviněné ohavně přirovnávat k nacistickým zločincům, a to i přes to, že polovina z obžalovaných byla nacisti vězněna. Poslanec Josef Šafařík ve svém článku v tisku přirovnával Miladu Horákovou k manželce nacistického dozorce v koncentračním táboře Buchenwald: „Jaký je rozdíl mezi známou buchenwaldskou bestií Elsou Kochovou, která usmrcovala politické vězně a z jejich kůže si dala zpracovat toaletní potřeby a mezi bývalou socialistickou poslankyní dr. Miladou Horákovou, která za cenu světové katastrofy chce docílit zvrat našich poměrů?“ V Rudém právu tehdy vyšla také slova Ludmily Cekotové, která Horákovou neváhala přirovnat k Adolfu Hitlerovi: „Ta nemluví jako člověk, jako žena. Ta vystupuje jako Hitler. Chorobná ctižádost, lačnost po funkcích a po penězích, slavomam, který hnal Horákovou do čela reakčních živlů před únorem, zahnal ji po porážce reakce na místo nejvíc vysunuté.“ Dobová propaganda cílila také na děti, a žáci čtvrté třídy jisté základní školy se pak vyjadřovali takto: „Přejeme si, aby všichni zrádci a vyzvědači byli spravedlivě odsouzeni a potrestáni. Tak alespoň zajde všem ostatním nepřátelům republiky na podobná darebáctví chuť.“

Dne 27. června 1950 byli popraveni čtyři lidé. Kromě Milady Horákové se obětí justiční vraždy stal člen protikomunistického odboje na Ostravsku Jan Buchal. K trestu smrti byl odsouzen také literární kritik a historik Záviš Kalandra, který se do vězení dostal nešťastnou shodou okolností. Když státní bezpečnost zatýkala jeho švagra Arnošta Ungára, náhodou ho u něho zastihla, a tak ho „pro jistotu“ zatkla také. Svými názory se pak Kalandra hodil komunistickému režimu pro zapojení do vykonstruovaného procesu s Miladou Horákovou, i když se tyto dvě osoby nikdy předtím nepotkaly. Kalandra se před výslechy vždy poslušně naučil připravené scénáře, ovšem svou výpověď před soudem pak doplňoval pohrdavým tónem a špetkou ironie, čímž dováděl k nepříčetnosti státní prokurátory. Jeho odsouzení k trestu smrti vyvolalo ohlas ve světě, kdy například historikové z Harvardovy univerzity žádali o udělení milosti, ovšem marně. Třetím popraveným mužem byl právník Oldřich Pelcl, který se komunistům stal trnem v oku nejenom pro své názory, ale také majetek a podnikání.

Den popravy těchto nevinných osob, tedy 27. června, byl vyhlášen jako Den památky obětí komunistického režimu.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

historie Milada Horáková Komunismus politický proces

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 54 minutami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy