"Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Před 675 lety zemřel v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský

Dne 26. srpna 1346, tedy před 675 lety, se v rámci stoleté války odehrála bitva u Kresčaku. Za francouzskou stranu do boje vyjel i český král Jan Lucemburský, který zde zemřel. Jaký byl tehdy zdravotní stav panovníka a jaká v bitvě utrpěl zranění? Na tyto a další otázky přinesl odpověď antropologický průzkum jeho ostatků, který intenzivně probíhal v 80. letech minulého století.

Když jel Jan Lucemburský do bitvy, bylo mu už 50 let a byl slepý. Účast v boji mu proto ostatní rytíři rozmlouvali, on však prý tehdy pronesl legendární větu: „Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Zda se to tak skutečně událo, to jistě nevíme. Díky důkladnému antropologickému průzkumu tělesných pozůstatků Jana Lucemburského, který vedl přední český antropolog Emanuel Vlček, se podařila ale s jistotou zjistit příčina úmrtí českého krále.

Tělo Jana Lucemburského bylo mumifikováno, a to krátce po úmrtí. Došlo k vyjmutí srdce a následnému konzervování tělesných ostatků v sudu s horkou pryskyřicí. Tento postup byl skutečně ve středověku často používán, což dokládají i písemné zprávy. Mumie Jana Lucemburského nebyla dobře zachovaná, i přesto umožňoval její stav poměrně detailní antropologické zkoumání. Tělesné pozůstatky panovníka se díky konzervování dochovaly v částečné celistvosti spojené zbytky vazů a svalů.

Dle dochovaných ostatků měřil král kolem 170 centimetrů, měl atletickou a svalnatou postavu. Jeho hlava byla krátká a zakulacená s nízkým čelem a výraznými rysy v obličeji – dlouhým úzkým nosem a výraznou bradou. Protože bylo tělo Jana Lucemburského částečně mumifikováno, dochovaly se také zbytky měkkých tkání, vlasů a nehtů. Tak se podařilo zjistit, že panovník nosil krátce střižené vousy s drobným knírkem a dlouhé vlnité vlasy. Dle historických zpráv měl vlasy blonďaté a oči modré.

Antropologický průzkum potvrdil, že Jan Lucemburský byl v době bitvy u Kresčaku skutečně slepý. Slepota se u něj rozvinula mezi jednačtyřicátým a třiačtyřicátým rokem života a měl ji s největší pravděpodobností na svědomí zelený zákal. Kromě tohoto onemocnění se král těšil dobrému zdraví odpovídajícímu jeho věku. I když se za svého života zúčastnil jako rytíř několika bitev, zřejmě si v nich nepřivodil žádná vážná zranění. Na kostře totiž antropologové nezaznamenali žádné pozůstatky vyhojených úrazů, jako jsou zlomeniny nebo vykloubeniny. Pouze na lebce se nacházelo několik drobných stop po úderech tupým předmětem, nejednalo se však o nijak vážné úrazy hlavy. Taktéž nebyly zjištěny žádné choroby, které by měly degradující vliv na kostru. Patrná deformace pánevních kostí a bederní páteře ukazovala na častou jízdu na koni. Dle dochovaných písemných pramenů Jan Lucemburský skutečně v sedle trávil dlouhé hodiny denně, kdy byl schopný ujet i sto kilometrů za jediný den!

Zranění, a to smrtelná, utrpěl Jan Lucemburský až ve své poslední bitvě u Kresčaku. Zemřel na následky poškození mozku s masivním krvácením do lebeční dutiny. Tento úraz mu způsobilo probodnutí levého oka ostrým předmětem trojbokého tvaru, tedy kopím, šípem nebo dýkou. Smrtelná bodná rána byla nalezena i v oblasti zad v blízkosti levé lopatky, která vedla až do hrudníku. Panovník zřejmě dlouho netrpěl, smrt musela v případě těchto úrazů nastat velice brzy, pravděpodobně ještě na bojišti, což odporuje některým záznamům dobových kronikářů, která převzal v 19. století i František Palacký.

Pravá paže Jana Lucemburského byla poškozena opakovanými údery sečnou zbraní, zřejmě meče. Tyto rány si rytíř neodnesl ze samotného boje, ale byly antropology interpretovány jako doklad okradení mrtvého krále na bitevním poli o zbraň v ruce a prsteny na rukou.

Související

Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  
Karlštejn

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Více souvisejících

historie Jan Lucemburský bitva u Kresčaku antropologie

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 29 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy