Magazín

Související články:

Krvavé Velikonoce v Praze. Co se stalo v roce 1389?

Změna času nastane zítra. Sobota má ještě 24 hodin, neděle bude o hodinu kratší

Sobota je posledním březnovým dnem, který má celých 24 hodin. V noci na neděli totiž začne platit letní čas, zítřejší den tak bude o hodinu kratší. Historie změny času na našem území je už více než stoletá. 

Velikonoce ve světě. Jak se slaví v Asii, Africe nebo Austrálii?

Pomlázka, malovaná vajíčka nebo mazanec – to jsou typické symboly našich Velikonoc. Oslavy Velikonoc mají v různých zemích světa svou specifickou podobu, stejně tak charakteristické zvyky. Odráží se v nich zbožnost, staré rituály i prvky lidové kultury. Jak se slaví Velikonoce za hranicemi Evropy?

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

Změna času nastane posledního březnového dne. Ručičky se posouvaly už před více než sto lety

Meteorologové slibují, že nejvyšší teploty mohou o Velikonocích atakovat letní hodnoty. Příznačně k tomu, že v neděli začne letní čas. Třetí ze čtyř volných dnů tak bude o hodinu kratší. 

Před 85 lety Česko zažilo největší dopravní revoluci v dějinách

V březnu roku 1939, tedy před 85 lety, byl u nás zaveden pravosměrný provoz na silnicích. Do té doby jezdila vozidla vlevo. Proč a jak se změnila pravidla silničního provozu? 

Změna času: Kdy letos začne letní čas?

Na dnešní den 20. března připadl den jarní rovnodennosti, po meteorologickém tak začalo i astronomické jaro. Zároveň však už za několik dní začne platit letní čas. Kdy si budeme muset přeřídit hodinky? 

Jarní rovnodennost 2024: Meteorologické jaro už probíhá, teď začíná i astronomické

Meteorologické jaro začalo už prvního březnového dne, to astronomické začíná právě dnes. Na středu 20. března totiž připadá jarní rovnodennost. 

Česká medicína zažila před 170 lety revoluci. Narodila se první lékařka Bohuslava Kecková

Medicína, to byl po dlouhou dobu výhradně mužský obor. Ačkoliv ženy měly ambice stát se lékařkami, až do minulého století jim to nebylo umožněno. V 19. století se to podařilo jenom hrstce odvážných žen, které svému snu vystudovat medicínu a léčit obětovaly veškerý svůj soukromý život. Přitom se musely potýkat s předsudky, s mnohými těžkostmi i zákazy. První česká lékařka se jmenovala Bohuslava Kecková a narodila se před 170 lety. 

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Miss World 2024 je Češka. Krystyna Pyszková porazila krásky z celého světa

Česko má po letech opět Miss World. Stala se jí pětadvacetiletá třinecká rodačka Krystyna Pyszková, vítězka soutěže Miss Czech Republic 2022. Světovou královnou krásy byla korunována v sobotu v indické Bombaji. 

Taras Ševčenko je brán za symbol ukrajinské kultury i nezávislosti. Narodil se před 210 lety

Dne 9. března 1814 se narodil Taras Ševčenko. To byl významný ukrajinský básník, umělec a etnograf, který se stal symbolem národní ukrajinské kultury. Proto, že psal svá díla v ukrajinštině a prosazoval svobodu Ukrajiny, byl vězněn a nucen žít dlouhá léta ve vyhnanství. Svůj pomník má coby bojovník za svobodu také v Praze, Ševčenka totiž pojí i vazby s naší zemí. Udržoval kontakty s některými českými slavisty a téma z českých dějin zapracoval do jedné básnické sbírky.

Mezinárodní den žen. Svátek, který zneužil komunistický režim

Mezinárodní den žen má dlouhou historii, vznikl již na počátku minulého století. Jeho původním smyslem bylo upozornění na zrovnoprávnění žen s muži, tuto myšlenku ovšem na dlouhou dobu odsunul do pozadí komunistický režim. Ten totiž nejenom ženská práva, ale všeobecně práva každého člověka značně omezoval, a tak z Mezinárodního dne žen udělal oslavu pracujících údernic budujících socialismus a svátek také využil ke lživé propagandě. 

Před 200 lety se narodil zakladatel moderní hudby Bedřich Smetana. Jaký byl jeho soukromý život?

Je tomu přesně 200 let od narození Bedřicha Smetany, jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů. O jeho dílech bylo již napsáno mnohé, Smetanův soukromý život také není tajemstvím. Kdo byly jeho osudové ženy a jaký na něj měly vliv? 

Otužování jako moderní trend? Lidé si ve studené vodě posilovali imunitu od pradávna

Období, kdy zima ztrácí na síle a přichází jaro, je ideální pro otužování. To je dnes velmi populární a získává si stále více příznivců. Otužování ovšem nemůžeme vnímat jako trend moderní doby, je totiž staré jako lidstvo samo. První zmínky o otužování sahají až do období starověku.

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky

K 11. únoru se váže Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má mimo jiné upozornit na fakt, že i ženy jsou ve vědeckém světě nepostradatelné. Ještě počátkem minulého století však vědeckých pracovnic působilo velice málo, a to kvůli předsudkům zakořeněným ve společnosti, že se ženy ve vědě nemohou tak dobře uplatnit jako muži. Přesto se mnohé české ženy ve vědě zapsaly, a to na poli medicíny, přírodních věd nebo třeba historie a etnografie.

Dnes zažíváme pravý opak. Nejkrutější zima u nás udeřila před 95 lety

Začátek roku 1929 byl velmi mrazivý. To nejhorší přišlo v únoru toho roku, tedy přesně před 95 lety. Teploty tehdy klesly až pod 40 stupňů pod nulou, hluboko pod bodem mrazu se držely až do konce března. Krutá zima způsobila kalamitu, zastavila se doprava, nebylo čím topit, lidé umrzali na ulicích, zvířata umírala v lesích i v chlévech.

Charlie Chaplin před 110 lety poprvé vstoupil na filmové plátno

Druhého únorového dne roku 1914, tedy před 110 lety, se poprvé na filmovém plátně objevila americká groteska, v níž vystupoval tulák s buřinkou, hůlkou a hustým knírem. Dnes je již tato komická postava, kterou ztvárnil Charlie Chaplin, legendární.

V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.