Léto a turistika patří k sobě. Češi jsou národem turistů, kteří rádi poznávají krásy místní přírody i historické památky, a to již od 19. století, kdy začala vznikat rozsáhlá síť speciálně značených tras. Po turistických značkách se u nás může putovat už 135 let.
Turistika se u nás začala rozvíjet v časech romantismu, tedy někdy na konci 18. století. Tehdy začali lidé vyrážet do přírody, do hor nebo putovali po zajímavých historických památkách. V průběhu 19. století nabyla turistika na oblibě a formovaly se také první turistické spolky. V roce 1888 vznikl Klub českých turistů, organizace existující dodnes. A právě Klub českých turistů v našich zemích vybudoval síť značených turistických tras. S touto aktivitou začal přesně před 135 lety, roku 1889.
Snad každý se už někdy setkal s turistickými značkami – pásovým značením se středovým barevným proužkem, který určuje trasu. Značky se objevují na cedulích, stromech, kamenech nebo třeba plotech. Na našem území se nachází jedna z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení na světě, v současné době čítá více než 43 tisíc kilometrů! S malováním značek u nás začal Klub českých turistů za pomoci svých členů, kteří zadarmo tuto činnost vykonávali. Tito tzv. značkaři ostatně působí dodnes. Vůbec první značená turistická trasa na našem území vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům ve středních Čechách a nesla červenou barvu. Následně červenou značkou čeští turisté označili i trasu z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na hrad Karlštejn. Po této značce se můžete vydat i dnes.
Do druhé světové války u nás vznikla velice rozsáhlá síť turistických tras se srozumitelným a systematickým značením. Během zuřícího válečného konfliktu se však přestal rozvíjet, protože chyběli dobrovolníci na udržování tras i značek a na vytváření nového značení. Také zanikly některé záchytné body na turistických trasách nebo bylo nebezpečné po určitých stezkách chodit kvůli hrozbě zaminování území či přítomnosti armády.
Ani po druhé světové válce se o turistické trasy a značení nezačalo více pečovat. Komunisté činnost Klubu českých turistů prakticky zakázali, protože museli mít působení spolků pod svým dohledem. A tak i turistika byla v podstatě znárodněna. Teprve v 50. letech minulého století se znovu začalo s udržováním stávajících a tvorbou nových turistických tras a značek. To dostal namísto Klubu českých turistů za úkol státní Svaz turistiky Československého svazu tělesné výchovy, od roku 1969 pak nově vzniklý Český svaz turistiky, respektive pod něj spadající značkařská komise. Klub českých turistů se mohl vrátit ke značkování až v roce 1990, kdy obnovil svou činnost.
Podoba turistických značek se za 135 let své existence příliš nezměnila. Od počátku se jednalo o obdélnou značku tvořenou třemi vodorovnými pruhy: dva bílé jsou nahoře a dole, uprostřed se nachází pruh barevný – ten nejdůležitější, dle kterého se turisté při cestě řídí. Značky vznikající již koncem 19. století byly o něco větší než ty dnešní. Barevný prostřední pruh měl mít šířku 10 centimetrů, bílé pruhy 4 centimetry. Dnes jsou všechny tři pruhy stejně široké. Dlouho existovaly pouze červené turistické značky, od roku 1916 se značí i dalšími barvami, a to podle určitého systému. Červená barva označuje trasy dálkové nebo hřebenové, modrá patří trasám jistého významu, zelená je určena pro místní kratší trasy a žlutá je vlastní trasám nejkratším a nejméně náročným či také zkratkám a spojovacím cestám.
Turistické značky na trasách doplňují také tabulky ukazující směr k určitým místům a označující důležité záchytné body. Na rozcestích se nacházejí šipky s napsanými místy a vzdáleností, která k nim vede. U nás se vzdálenost uvádí v kilometrech, v některých zemích v časových intervalech, tedy v minutách a hodinách. Tabulky označující záchytné body obsahují kromě místního názvu mnohdy také doplňující informace, jako je nadmořská výška nebo třeba zajímavosti. Směrovky a informační tabulky získaly jednotný vzhled někdy ve 30. letech minulého století, v té době se zhotovovaly ze dřeva. Na konci 50. let je nahradily cedulky kovové, v 80. letech pak z umělé hmoty. Tehdy také vznikla jejich podoba, která se užívá dodnes.
Související
Český turismus se konečně zotavuje z pandemie. Nejvíce nových turistů je z Tchaj-wanu
Bartoš chce regulaci krátkodobých pronájmů bytů turistům do léta
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková