V Bezděčíně se srazil vlak s autobusem, zemřelo 24 lidí. Tragédie se stala před 55 lety

Bylo pondělí 28. července roku 1969. Tehdy se z odpolední směny vraceli domů dělníci z mladoboleslavské Škodovky svozovým autobusem. Do cíle však již nedojeli. Krátce před jedenáctou hodinou v noci, přesně ve 22 hodin a 47 minut, došlo k tragické dopravní nehodě na železničním přejezdu v obci Bezděčín. Tento přejezd byl vybaven závorami, které měla obsluha spustit, pokud tudy projížděl vlak. To se osudné noci ovšem nestalo. Řidič autobusu tak bez obav vjel na přejezd, kde ale právě jel osobní vlak směřující z České Lípy do Nymburka. Autobus se při střetu zaklínil na nárazníku lokomotivy, kterou byl tažen více než třicet metrů a při tom se několikrát přetočil.

Nehoda měla tragické následky. Na místě zahynulo 23 cestujících autobusu (včetně řidiče), jeden člověk zemřel posléze v nemocnici. Dalších dvacet osob utrpělo zranění, z toho čtyři lidé velmi těžká. Jak již bylo zmíněno, jednalo se o zaměstnance mladoboleslavské Škodovky pocházející z okolních měst a obcí, konkrétně z Dražic, Benátek nad Jizerou, Pískové Lhoty nebo Brodců nad Jizerou. Dle dochovaných dobových policejních spisů se nejmladší obětí nehody stala dívka z Pískové Lhoty, které tehdy bylo pouhých osmnáct let.

O tragické nehodě informovalo již ve středu 30. července 1969 Rudé právo:

„V pondělí 28. července ve 22.47 hod. se v obci Bezděčín v okrese Mladá Boleslav srazil na chráněném železničním přejezdu osobní vlak s autobusem ČSAD, který byl i s přívěsným vozem vlečen několik desítek metrů po trati a byl zcela zdemolován. Neštěstí zaplatil řidič autobusu a 22 cestujících životem, dalších 20 osob zraněním, z toho 4 těžkým. Podle předběžného šetření k neštěstí došlo střetnutím osobního vlaku s autobusem ČSAD, který vjel na přejezd při otevřených závorách. Vyšetřování příčin pokračuje a veřejnost bude o nich podrobně informována.“

Komunistická strana tehdy neváhala tragédii využít ve vlastní prospěch, a to k propagandě a kárání pracujícího lidu:

„Vláda ČSR s politováním konstatuje, že toto neštěstí je dalším tragickým důsledkem nezodpovědnosti některých občanů na pracovišti. V posledních měsících vláda několikrát zdůraznila nutnost důkladné odpovědnosti a kázně na každém pracovišti. Jestliže přistupuje velmi citlivě k obětem neštěstí, zdůrazňuje zároveň se vší vážností, že je již nejvyšší čas, abychom všichni přestali doplácet na lajdáctví jednotlivců a dokonce i nenahraditelnými ztrátami na lidských životech. To platí zejména pro činnost, jako je doprava a odvětví, kde špatná práce ohrožuje nejen zdraví, ale i životy lidí. Vláda ČSR se zároveň obrací na veškerou veřejnost, aby ji v tomto úsilí podpořila.“

Nehoda se začala záhy vyšetřovat. Viník se našel poměrně rychle, a to závorářka, která měla tu noc službu. Bohužel ji zmohla únava, ona usnula, a tak nespustila závory, když na trati projížděl vlak. Vzbudila ji až ohlušující rána – srážka vlaku s autobusem. Od soudu dotyčná později odešla s trestem pětiletého vězení, za mřížemi ale strávila zhruba jen polovinu této doby. Poté jí lékaři diagnostikovali rakovinu, které brzy podlehla.

Nehoda na železničním přejezdu v Bezděčíně je řazena mezi desítku nejhorších nehod na železnici u nás. Zároveň je druhou největší nehodou na železničním přejezdu na našem území, hned po tragédii na přejezdu v Podivíně v roce 1950, která si vyžádala životy 34 lidí a přes padesát zraněných. Tehdy došlo ke srážce autobusu a rychlíku. I tuto nehodu zavinil závorář svou nepozorností.