410 let od úmrtí Čachtické paní. Byla to skutečně krutá vražedkyně?

Když se řekne Čachtická paní, většina lidí si představí krutou šlechtičnu, která se koupala v krvi mladých panen. Je to ale pravda, nebo jenom pouhá báchorka? Ačkoliv od smrti Alžběty Báthoryové uplynulo více než 400 let, dodnes není jasné, zda skutečně byla jednou z největších vražedkyň v historii.

Alžběta Báthoryová se narodila sedmého srpnového dne roku 1560 do jedné z nejzámožnějších a nejvlivnějších šlechtických uherských rodin. Její strýc byl dokonce polským králem. Toto příbuzenství údajně hraběnce zachránilo život, když byla obviněna z mučení stovek mladých žen na svém panství. Skutečně se ale hrůzných vražd dopustila?

Na tuto otázku neznají spolehlivou odpověď ani historici. Část z nich tvrdí, že Báthoryová byla opravdu sadistickou osobností a má na svědomí desítky až stovky lidských životů. Další skupina odborníků se domnívá, že hraběnka nebyla žádnou krutou vražedkyní, ale spíše se mnohým svým současníkům kvůli svému majetku stala trnem v oku, a proto se jí chtěli zbavit a přijít tak k jejímu bohatství.

Pravdou zřejmě je, že Alžběta Báthoryová měla jisté genetické předpoklady k psychickým poruchám. V rodině Báthoryů se prokazatelně objevovaly nemoci, jako je epilepsie, poruchy osobnosti, sexuální zvrácenost nebo krutá povaha. Mnozí její příbuzní trpěli záchvaty, někteří se vyžívali v popravování svých poddaných, ale i členů rodiny. Tyto vlastnosti nebyly vlastní pouze mužům, ale také ženám z rodu Báthoryů. Alžbětina teta kupříkladu zavraždila jednoho ze svých manželů.

Na jaře roku 1575 se Alžběta provdala za Františka Nádasdyho a usídlila se na čachtickém panství, kde strávila většinu svého života. Protože její manžel většinu času zasvětil boji s Turky, starala se o panství právě Alžběta. Hraběnka tak měla nad svými poddanými velkou moc a nikdo ji neomezoval, a tak prý mohla páchat zločiny, aniž by na to dlouhou dobu někdo přišel.

To, že se hraběnka Báthoryová vyžívá v mučení a vraždění mladých dívek, bylo prý veřejným tajemstvím. Ze strachu ovšem nikdo z poddaných Čachtickou paní neudal patřičným úřadům. Navíc se na hrůzných činech mělo podílet i hraběnčino služebnictvo. Z románů o hraběnce Báthoryové je patrné, že to byly sloužící ženy, kdo jí radily koupat se v krvi nevinných děvčat, aby si zajistila věčné mládí. Jedná se však patrně o pouhý výplod bujné fantazie spisovatelů. Že by se Alžběta koupala v krvi, to není historickými prameny doloženo. Je však pravděpodobné, že se dopustila několika vražd.

Oběti si Alžběta Báthoryová vybírala mezi svými služebnými. Byla to mladá děvčata pocházející z chudých poměrů, ale i z řad nižší uherské šlechty. Dívky většinou nastupovaly do služby k hraběnce s radostí a vidinou lukrativního výdělku. Také věřily, že jako služky u šlechtičny možná najdou bohatého ženicha. Na hradě je však čekala jistá smrt. Hraběnka je měla prý i dlouhé dny krutě mučit. Mrtvol se pak zbavovala pomocí svých věrných a stejně zvrácených sluhů, kteří se na zločinech podíleli a tajně oběti pohřbívali.

Čachtická paní se týrání a vraždění prý dopouštěla více než dvacet let. Dlouhou dobu nechtěl nikdo věřit povídačkám o tom, jak se od hraběnky nevracejí děvčata domů ze služby a že na hradě dochází k týrání dívek. Na jaře roku 1610 se královští úředníci rozhodli situaci přeci jen raději prověřit a vyslechli několik svědků. Jejich výpovědi je překvapily a šokovaly. Několik lidí uvedlo jména dívek, které za podivných okolností u hraběnky zemřely a byly narychlo pohřbeny. Objevili se také jedinci, kteří věděli o tom, že Čachtická paní dívky do krve bičovala, pálila je horkým železem a jiným způsobem je mučila. Někteří sloužící byli nuceni tajně pohřbít mrtvá děvčata, přičemž si na jejich tělech všimli modřin a nápadných krvavých šrámů.

Na konci roku 1610 se na zločiny již definitivně přišlo, když Alžbětu Báthoryovou palatin Jiří Thurzo, po králi druhý nejmocnější muž v zemi, přistihl přímo při týrání děvčat. Soud s obviněnými probíhal na počátku roku 1611. Služebníci podílející se na vraždách byli odsouzeni k trestu smrti upálením a stětím. Alžběta Báthoryová se trestu smrti údajně vyhnula díky svému přátelství s Thurzem a příbuzenskému vztahu s polským panovníkem. Hraběnka byla vězněna na Čachtickém hradě, kde před 410 lety, dne 21. srpna 1614 ve věku 54 let zemřela. Zda byla skutečně krvelačnou a masovou vražedkyní, nebo obětí spiknutí, to zůstává záhadou.

Související

Více souvisejících

Čachtická paní historie

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 4 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 11 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy