Když se řekne Čachtická paní, většina lidí si představí krutou šlechtičnu, která se koupala v krvi mladých panen. Je to ale pravda, nebo jenom pouhá báchorka? Ačkoliv od smrti Alžběty Báthoryové uplynulo více než 400 let, dodnes není jasné, zda skutečně byla jednou z největších vražedkyň v historii.
Alžběta Báthoryová se narodila sedmého srpnového dne roku 1560 do jedné z nejzámožnějších a nejvlivnějších šlechtických uherských rodin. Její strýc byl dokonce polským králem. Toto příbuzenství údajně hraběnce zachránilo život, když byla obviněna z mučení stovek mladých žen na svém panství. Skutečně se ale hrůzných vražd dopustila?
Na tuto otázku neznají spolehlivou odpověď ani historici. Část z nich tvrdí, že Báthoryová byla opravdu sadistickou osobností a má na svědomí desítky až stovky lidských životů. Další skupina odborníků se domnívá, že hraběnka nebyla žádnou krutou vražedkyní, ale spíše se mnohým svým současníkům kvůli svému majetku stala trnem v oku, a proto se jí chtěli zbavit a přijít tak k jejímu bohatství.
Pravdou zřejmě je, že Alžběta Báthoryová měla jisté genetické předpoklady k psychickým poruchám. V rodině Báthoryů se prokazatelně objevovaly nemoci, jako je epilepsie, poruchy osobnosti, sexuální zvrácenost nebo krutá povaha. Mnozí její příbuzní trpěli záchvaty, někteří se vyžívali v popravování svých poddaných, ale i členů rodiny. Tyto vlastnosti nebyly vlastní pouze mužům, ale také ženám z rodu Báthoryů. Alžbětina teta kupříkladu zavraždila jednoho ze svých manželů.
Na jaře roku 1575 se Alžběta provdala za Františka Nádasdyho a usídlila se na čachtickém panství, kde strávila většinu svého života. Protože její manžel většinu času zasvětil boji s Turky, starala se o panství právě Alžběta. Hraběnka tak měla nad svými poddanými velkou moc a nikdo ji neomezoval, a tak prý mohla páchat zločiny, aniž by na to dlouhou dobu někdo přišel.
To, že se hraběnka Báthoryová vyžívá v mučení a vraždění mladých dívek, bylo prý veřejným tajemstvím. Ze strachu ovšem nikdo z poddaných Čachtickou paní neudal patřičným úřadům. Navíc se na hrůzných činech mělo podílet i hraběnčino služebnictvo. Z románů o hraběnce Báthoryové je patrné, že to byly sloužící ženy, kdo jí radily koupat se v krvi nevinných děvčat, aby si zajistila věčné mládí. Jedná se však patrně o pouhý výplod bujné fantazie spisovatelů. Že by se Alžběta koupala v krvi, to není historickými prameny doloženo. Je však pravděpodobné, že se dopustila několika vražd.
Oběti si Alžběta Báthoryová vybírala mezi svými služebnými. Byla to mladá děvčata pocházející z chudých poměrů, ale i z řad nižší uherské šlechty. Dívky většinou nastupovaly do služby k hraběnce s radostí a vidinou lukrativního výdělku. Také věřily, že jako služky u šlechtičny možná najdou bohatého ženicha. Na hradě je však čekala jistá smrt. Hraběnka je měla prý i dlouhé dny krutě mučit. Mrtvol se pak zbavovala pomocí svých věrných a stejně zvrácených sluhů, kteří se na zločinech podíleli a tajně oběti pohřbívali.
Čachtická paní se týrání a vraždění prý dopouštěla více než dvacet let. Dlouhou dobu nechtěl nikdo věřit povídačkám o tom, jak se od hraběnky nevracejí děvčata domů ze služby a že na hradě dochází k týrání dívek. Na jaře roku 1610 se královští úředníci rozhodli situaci přeci jen raději prověřit a vyslechli několik svědků. Jejich výpovědi je překvapily a šokovaly. Několik lidí uvedlo jména dívek, které za podivných okolností u hraběnky zemřely a byly narychlo pohřbeny. Objevili se také jedinci, kteří věděli o tom, že Čachtická paní dívky do krve bičovala, pálila je horkým železem a jiným způsobem je mučila. Někteří sloužící byli nuceni tajně pohřbít mrtvá děvčata, přičemž si na jejich tělech všimli modřin a nápadných krvavých šrámů.
Na konci roku 1610 se na zločiny již definitivně přišlo, když Alžbětu Báthoryovou palatin Jiří Thurzo, po králi druhý nejmocnější muž v zemi, přistihl přímo při týrání děvčat. Soud s obviněnými probíhal na počátku roku 1611. Služebníci podílející se na vraždách byli odsouzeni k trestu smrti upálením a stětím. Alžběta Báthoryová se trestu smrti údajně vyhnula díky svému přátelství s Thurzem a příbuzenskému vztahu s polským panovníkem. Hraběnka byla vězněna na Čachtickém hradě, kde před 410 lety, dne 21. srpna 1614 ve věku 54 let zemřela. Zda byla skutečně krvelačnou a masovou vražedkyní, nebo obětí spiknutí, to zůstává záhadou.
Související
Bývalý zámek v Pičíně ukrývá příběh české Čachtické paní
Šílený diktátor Ne Win: Koupal se v krvi delfínů a změnil směr řízení, protože mu to řekl astrolog
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Kdo pomůže zařídit mír na Ukrajině? Seznam zprostředkovatelů není dlouhý, ale existuje
před 41 minutami
Počasí v příštím týdnu ovlivní další tlaková níže. Obavy ale nejsou nutné
včera
Zákaz, který přišel draho. Izraelci při útoku na členy Hizballáhu využili zranitelnost
včera
Experti z mise OSN mají jasno: Rusové některými akcemi na Ukrajině porušují mezinárodní právo
včera
Komise si posvítí na Manchester City. Velkoklub podezřívá z porušení finančních pravidel
včera
Povodňové počasí aktuálně: Hrozba nadále existuje, stále platí výstraha
včera
Povodně nutí stát upravit rozpočet. Desítky miliard půjdou na obnovu postižených oblastí
včera
Zelenskyj se chystá do USA. Podle zdrojů chce mluvit i s příští americkou hlavou státu
včera
Strojvůdce z pražské nehody byl úplně namol. Policejní obvinění to už zohledňuje
včera
Farage se obává nebezpečné eskalace války. Na postoji k podpoře Ukrajiny nic nemění
včera
Válek si může oddechnout. Lékaři zatím nebudou protestovat kvůli povodním
včera
Pokus o vraždu na Vsetínsku: Spory v rodině se řešily nožem. Muži hrozí 18 let za mřížemi
včera
Kyjev může útočit zbraněmi dlouhého doletu i na ruské území. Europoslanci souhlasí
včera
Izrael nám vyhlásil válku, řekl šéf Hizballáhu. V Bejrútu mezitím útočily stíhačky
včera
KLDR otestovala „supervelkou hlavici“. Jižní Korea má obavy, jde o téměř pětitunový kolos
včera
Opět jednal krizový štáb, Rakušan ujistil obce o pomoci při konání voleb. Stát vše zajistí, zní z vnitra
včera
Izraeli by hrozila nevídaná krize. Írán naverboval muže, který měl zabít Netanjahua
včera
Rusové zuří kvůli české iniciativě. Na Ukrajinu proudí munice z Indie
včera
EU má už jen tři možnosti. Jednou z nich je rozpad, varuje bývalý guvernér ECB
včera
Kanáry obchází strach po smrtícím útoku žraloka. Zemřela německá turistka
Na německou turistku zaútočil nedaleko Kanárských ostrovů žralok. Poté, co ji ukousl nohu, dostala žena infarkt a španělská pobřežní stráž už ji nemohla pomoct. Zemřela při převozu do nemocnice.
Zdroj: Jakub Jurek