Když se řekne Čachtická paní, většina lidí si představí krutou šlechtičnu, která se koupala v krvi mladých panen. Je to ale pravda, nebo jenom pouhá báchorka? Ačkoliv od smrti Alžběty Báthoryové uplynulo více než 400 let, dodnes není jasné, zda skutečně byla jednou z největších vražedkyň v historii.
Alžběta Báthoryová se narodila sedmého srpnového dne roku 1560 do jedné z nejzámožnějších a nejvlivnějších šlechtických uherských rodin. Její strýc byl dokonce polským králem. Toto příbuzenství údajně hraběnce zachránilo život, když byla obviněna z mučení stovek mladých žen na svém panství. Skutečně se ale hrůzných vražd dopustila?
Na tuto otázku neznají spolehlivou odpověď ani historici. Část z nich tvrdí, že Báthoryová byla opravdu sadistickou osobností a má na svědomí desítky až stovky lidských životů. Další skupina odborníků se domnívá, že hraběnka nebyla žádnou krutou vražedkyní, ale spíše se mnohým svým současníkům kvůli svému majetku stala trnem v oku, a proto se jí chtěli zbavit a přijít tak k jejímu bohatství.
Pravdou zřejmě je, že Alžběta Báthoryová měla jisté genetické předpoklady k psychickým poruchám. V rodině Báthoryů se prokazatelně objevovaly nemoci, jako je epilepsie, poruchy osobnosti, sexuální zvrácenost nebo krutá povaha. Mnozí její příbuzní trpěli záchvaty, někteří se vyžívali v popravování svých poddaných, ale i členů rodiny. Tyto vlastnosti nebyly vlastní pouze mužům, ale také ženám z rodu Báthoryů. Alžbětina teta kupříkladu zavraždila jednoho ze svých manželů.
Na jaře roku 1575 se Alžběta provdala za Františka Nádasdyho a usídlila se na čachtickém panství, kde strávila většinu svého života. Protože její manžel většinu času zasvětil boji s Turky, starala se o panství právě Alžběta. Hraběnka tak měla nad svými poddanými velkou moc a nikdo ji neomezoval, a tak prý mohla páchat zločiny, aniž by na to dlouhou dobu někdo přišel.
To, že se hraběnka Báthoryová vyžívá v mučení a vraždění mladých dívek, bylo prý veřejným tajemstvím. Ze strachu ovšem nikdo z poddaných Čachtickou paní neudal patřičným úřadům. Navíc se na hrůzných činech mělo podílet i hraběnčino služebnictvo. Z románů o hraběnce Báthoryové je patrné, že to byly sloužící ženy, kdo jí radily koupat se v krvi nevinných děvčat, aby si zajistila věčné mládí. Jedná se však patrně o pouhý výplod bujné fantazie spisovatelů. Že by se Alžběta koupala v krvi, to není historickými prameny doloženo. Je však pravděpodobné, že se dopustila několika vražd.
Oběti si Alžběta Báthoryová vybírala mezi svými služebnými. Byla to mladá děvčata pocházející z chudých poměrů, ale i z řad nižší uherské šlechty. Dívky většinou nastupovaly do služby k hraběnce s radostí a vidinou lukrativního výdělku. Také věřily, že jako služky u šlechtičny možná najdou bohatého ženicha. Na hradě je však čekala jistá smrt. Hraběnka je měla prý i dlouhé dny krutě mučit. Mrtvol se pak zbavovala pomocí svých věrných a stejně zvrácených sluhů, kteří se na zločinech podíleli a tajně oběti pohřbívali.
Čachtická paní se týrání a vraždění prý dopouštěla více než dvacet let. Dlouhou dobu nechtěl nikdo věřit povídačkám o tom, jak se od hraběnky nevracejí děvčata domů ze služby a že na hradě dochází k týrání dívek. Na jaře roku 1610 se královští úředníci rozhodli situaci přeci jen raději prověřit a vyslechli několik svědků. Jejich výpovědi je překvapily a šokovaly. Několik lidí uvedlo jména dívek, které za podivných okolností u hraběnky zemřely a byly narychlo pohřbeny. Objevili se také jedinci, kteří věděli o tom, že Čachtická paní dívky do krve bičovala, pálila je horkým železem a jiným způsobem je mučila. Někteří sloužící byli nuceni tajně pohřbít mrtvá děvčata, přičemž si na jejich tělech všimli modřin a nápadných krvavých šrámů.
Na konci roku 1610 se na zločiny již definitivně přišlo, když Alžbětu Báthoryovou palatin Jiří Thurzo, po králi druhý nejmocnější muž v zemi, přistihl přímo při týrání děvčat. Soud s obviněnými probíhal na počátku roku 1611. Služebníci podílející se na vraždách byli odsouzeni k trestu smrti upálením a stětím. Alžběta Báthoryová se trestu smrti údajně vyhnula díky svému přátelství s Thurzem a příbuzenskému vztahu s polským panovníkem. Hraběnka byla vězněna na Čachtickém hradě, kde před 410 lety, dne 21. srpna 1614 ve věku 54 let zemřela. Zda byla skutečně krvelačnou a masovou vražedkyní, nebo obětí spiknutí, to zůstává záhadou.
Související
Bývalý zámek v Pičíně ukrývá příběh české Čachtické paní
Šílený diktátor Ne Win: Koupal se v krvi delfínů a změnil směr řízení, protože mu to řekl astrolog
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 4 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 11 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
včera
Zlatý měsíc českých dálnic završen. Otevřelo se 28 nových kilometrů na D3
včera
Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK
včera
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
včera
Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu
včera
Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení
včera
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
včera
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
včera
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
včera
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
včera
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
20. prosince 2024 22:32
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
20. prosince 2024 21:43
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák