410 let od úmrtí Čachtické paní. Byla to skutečně krutá vražedkyně?

Když se řekne Čachtická paní, většina lidí si představí krutou šlechtičnu, která se koupala v krvi mladých panen. Je to ale pravda, nebo jenom pouhá báchorka? Ačkoliv od smrti Alžběty Báthoryové uplynulo více než 400 let, dodnes není jasné, zda skutečně byla jednou z největších vražedkyň v historii.

Alžběta Báthoryová se narodila sedmého srpnového dne roku 1560 do jedné z nejzámožnějších a nejvlivnějších šlechtických uherských rodin. Její strýc byl dokonce polským králem. Toto příbuzenství údajně hraběnce zachránilo život, když byla obviněna z mučení stovek mladých žen na svém panství. Skutečně se ale hrůzných vražd dopustila?

Na tuto otázku neznají spolehlivou odpověď ani historici. Část z nich tvrdí, že Báthoryová byla opravdu sadistickou osobností a má na svědomí desítky až stovky lidských životů. Další skupina odborníků se domnívá, že hraběnka nebyla žádnou krutou vražedkyní, ale spíše se mnohým svým současníkům kvůli svému majetku stala trnem v oku, a proto se jí chtěli zbavit a přijít tak k jejímu bohatství.

Pravdou zřejmě je, že Alžběta Báthoryová měla jisté genetické předpoklady k psychickým poruchám. V rodině Báthoryů se prokazatelně objevovaly nemoci, jako je epilepsie, poruchy osobnosti, sexuální zvrácenost nebo krutá povaha. Mnozí její příbuzní trpěli záchvaty, někteří se vyžívali v popravování svých poddaných, ale i členů rodiny. Tyto vlastnosti nebyly vlastní pouze mužům, ale také ženám z rodu Báthoryů. Alžbětina teta kupříkladu zavraždila jednoho ze svých manželů.

Na jaře roku 1575 se Alžběta provdala za Františka Nádasdyho a usídlila se na čachtickém panství, kde strávila většinu svého života. Protože její manžel většinu času zasvětil boji s Turky, starala se o panství právě Alžběta. Hraběnka tak měla nad svými poddanými velkou moc a nikdo ji neomezoval, a tak prý mohla páchat zločiny, aniž by na to dlouhou dobu někdo přišel.

To, že se hraběnka Báthoryová vyžívá v mučení a vraždění mladých dívek, bylo prý veřejným tajemstvím. Ze strachu ovšem nikdo z poddaných Čachtickou paní neudal patřičným úřadům. Navíc se na hrůzných činech mělo podílet i hraběnčino služebnictvo. Z románů o hraběnce Báthoryové je patrné, že to byly sloužící ženy, kdo jí radily koupat se v krvi nevinných děvčat, aby si zajistila věčné mládí. Jedná se však patrně o pouhý výplod bujné fantazie spisovatelů. Že by se Alžběta koupala v krvi, to není historickými prameny doloženo. Je však pravděpodobné, že se dopustila několika vražd.

Oběti si Alžběta Báthoryová vybírala mezi svými služebnými. Byla to mladá děvčata pocházející z chudých poměrů, ale i z řad nižší uherské šlechty. Dívky většinou nastupovaly do služby k hraběnce s radostí a vidinou lukrativního výdělku. Také věřily, že jako služky u šlechtičny možná najdou bohatého ženicha. Na hradě je však čekala jistá smrt. Hraběnka je měla prý i dlouhé dny krutě mučit. Mrtvol se pak zbavovala pomocí svých věrných a stejně zvrácených sluhů, kteří se na zločinech podíleli a tajně oběti pohřbívali.

Čachtická paní se týrání a vraždění prý dopouštěla více než dvacet let. Dlouhou dobu nechtěl nikdo věřit povídačkám o tom, jak se od hraběnky nevracejí děvčata domů ze služby a že na hradě dochází k týrání dívek. Na jaře roku 1610 se královští úředníci rozhodli situaci přeci jen raději prověřit a vyslechli několik svědků. Jejich výpovědi je překvapily a šokovaly. Několik lidí uvedlo jména dívek, které za podivných okolností u hraběnky zemřely a byly narychlo pohřbeny. Objevili se také jedinci, kteří věděli o tom, že Čachtická paní dívky do krve bičovala, pálila je horkým železem a jiným způsobem je mučila. Někteří sloužící byli nuceni tajně pohřbít mrtvá děvčata, přičemž si na jejich tělech všimli modřin a nápadných krvavých šrámů.

Na konci roku 1610 se na zločiny již definitivně přišlo, když Alžbětu Báthoryovou palatin Jiří Thurzo, po králi druhý nejmocnější muž v zemi, přistihl přímo při týrání děvčat. Soud s obviněnými probíhal na počátku roku 1611. Služebníci podílející se na vraždách byli odsouzeni k trestu smrti upálením a stětím. Alžběta Báthoryová se trestu smrti údajně vyhnula díky svému přátelství s Thurzem a příbuzenskému vztahu s polským panovníkem. Hraběnka byla vězněna na Čachtickém hradě, kde před 410 lety, dne 21. srpna 1614 ve věku 54 let zemřela. Zda byla skutečně krvelačnou a masovou vražedkyní, nebo obětí spiknutí, to zůstává záhadou.

Související

Více souvisejících

Čachtická paní historie

Aktuálně se děje

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

včera

včera

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

včera

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

včera

včera

9. června 2026 21:50

9. června 2026 20:40

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy