Dnes má bleskosvod na domě každý. Prokop Diviš ho vynalezl před 270 lety

Přesně před 270 lety, dne 15. června 1754, přišel český vynálezce Prokop Diviš s přelomovým zařízením, které je dnes součástí každého domu. Tehdy sestrojil první bleskosvod.

Prokop Diviš, to byl především duchovní – katolický kněz a člen řádu premonstrátských řeholních kanovníků. Věnoval se ovšem také přírodním vědám, léčitelství, hudbě a vynalézání. Narodil se dne 26. března 1698 v obci Helvíkovice u Žamberka ve východních Čechách do chudé zemědělské rodiny Divíškových a dostal jméno Václav. Později byl nadaným studentem a díky podpoře svého vlivného příbuzného mohl absolvovat studium teologie. Když dostudoval a složil řeholní slib, začal používat jméno Prokop a změnil si také příjmení z Divíška na Diviš.

Od roku 1726 Prokop Diviš působil jako kněz na Znojemsku, zároveň vyučoval přírodní vědy. Ve 30. letech 18. století se na své farnosti v Příměticích u Znojma kromě duchovní služby zabýval experimenty s elektřinou. Sám sestrojoval nejrůznější zařízení na výrobu elektřiny. Jeden ze svých prvních vynálezů tohoto druhu nazval elektrum, což mělo podobu skleněné koule připevněné k dřevěnému otáčecímu mechanismu a dotýkající se při rotaci jakéhosi polštářku potaženého kůží, a tak toto zařízení sloužilo k získávání statické elektřiny.

Na přímětické faře také Prokop Diviš velmi často sledoval bouřky a zejména blesky, výsledky pozorování využíval ve svých dalších výzkumech zaměřených na výrobu elektřiny. Moc dobře věděl, že blesky jsou přímo plné elektrické energie, kterou z nich chtěl nějakým způsobem získat. Hodlal vyrobit vhodné zařízení, kterým by to bylo možné udělat. O této problematice si často dopisoval s kolegy z oboru z celého světa, provedl řadu pokusů. Některé z nich realizoval dokonce před samotným císařem Františkem Štěpánem Lotrinským a jeho chotí Marií Terezií. Vladařský pár byl Divišovou prací fascinován a své uznání mu prokázal několika oceněními.

Prokop Diviš nebyl tehdy jediným učencem, který se zabýval problematikou získávání elektřiny z blesků. Stejnému tématu se dlouhodobě věnoval také například Američan Benjamin Franklin nebo Němec Georg Wilhelm Richmann. Druhý jmenovaný při jednom ze svých pokusů zemřel, když do něj uhodil blesk. To se stalo v roce 1753. Někteří badatelé tehdy raději své riskantní výzkumy ukončili, ne však Prokop Diviš. Na tragickou smrt svého kolegy reagoval šířením svých poznatků v oboru v odborných kruzích, aby k podobným nešťastným úmrtím nedocházelo. Jeho zpráva se však tehdy nesetkala s uznáním.

Diviš se ovšem nevzdával! Pokračoval ve výrobě tzv. meteorologického stroje, tedy zvláštního zařízení schopného při úderu blesku zabránit elektrickému výboji. Jednalo se o několik kovových tyčí umístěných na vrcholu vysokého stožáru, který byl dobře uzemněn. A tak vlastně vynalezl první bleskosvod. Dokázal to přesně před 270 lety, dne 15. června 1754. Uznání tohoto prvenství se však Diviš bohužel nedočkal. O dlouhých šest let později, roku 1760, představil svůj bleskosvod (od toho Prokopa Diviše se značně odlišoval) již zmíněný americký vědec Benjamin Franklin, a ten byl oficiálně uznán jako první vynález svého druhu. Důvod byl prostý. Diviš na rozdíl od Franklina primárně sestrojoval zařízení sbírající elektrické výboje, ale náhodou mu z toho vyšel přístroj svádějící blesky. To Franklin už svůj vynález zamýšlel za tímto účelem. Navíc se jeho bleskosvod mnohem snáze a levněji vyráběl.

Prokop Diviš tedy nesklidil uznání v mezinárodních odborných kruzích, ani doma neměl se svým bleskosvodem úspěch. Když o pár let později panovalo extrémní sucho, obyvatelé Přímětic a okolí došli k závěru, že ho má na svědomí právě Divišův bleskosvod u jeho fary. Na jaře roku 1760 zařízení proto zničili. O rok později si ale uvědomili, že udělali chybu, a Divišovi ho pomohli znovu postavit. 

Související

Více souvisejících

blesk historie

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 50 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

včera

včera

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

včera

včera

Donald Trump

Trump únik vojenských plánů bagatelizuje: Nepodstatné, jediná chyba za dva měsíce, ten novinář je šmejd

Americký prezident Donald Trump poprvé obsáhleji reagoval na kontroverzní únik informací o vojenských úderech v Jemenu, který se dostal k novináři The Atlantic Jeffrey Goldbergovi. Trump v rozhovoru pro stanici NBC označil Goldberga za „šmejda“ a tvrdil, že jeho nechtěná přítomnost ve skupinovém chatu na aplikaci Signal „neměla žádný dopad“. Podle něj byl Goldberg přidán omylem jedním ze zaměstnanců kongresmana Mikea Waltze.

včera

Ilustrační foto

Skandál v USA: Proč je plánování útoku přes aplikaci Signal velký problém?

Americká vláda čelí ostré kritice poté, co vyšlo najevo, že detaily o vojenských úderech v Jemenu byly sdíleny v soukromé skupině na šifrované komunikační aplikaci Signal. Šokující odhalení přinesl Jeffrey Goldberg, šéfredaktor magazínu The Atlantic, který se omylem stal členem 18členné skupiny a měl přístup k citlivým informacím.

včera

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Prohlédněte si galerii

Znovu Spolu. Fiala je lídrem do voleb, které prý rozhodnou o budoucím směřování Česka

Podruhé za sebou půjdou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do parlamentních voleb společně. Trojice stran v úterý zahájila podpisem smlouvy předvolební kampaň. Na voliče apeluje, že podzimní volby rozhodnou o budoucím směřování Česka. Koalice Spolu chce být nejlepší volbou pro ty, kterým leží na srdci budoucnost země v nejisté době, kdy dochází ke změně světového řádu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Tomáš Řepa

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak vnímá aktuální situaci ve válce na Ukrajině – a to nejen na bojišti, ale také u vyjednávacích stolů. „Ukrajina si rozhodně může dovolit něco požadovat – třeba už jen to, že bude nadále existovat na území, které silou svých zbraní a za cenu životů svých vojáků ubránila,“ říká.

včera

včera

včera

"Evropu nemůžu vystát. Jejich přiživování je ubohé." Trumpovi lidé omylem přidali novináře do tajné konverzace

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí politické bouři poté, co Bílý dům potvrdil, že omylem přidali novináře do nezabezpečené skupinové konverzace, kde američtí představitelé národní bezpečnosti plánovali vojenský úder v Jemenu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy