Dne 20. července 1944 po poledni Vlčím doupětem otřásl výbuch. Jednalo se o atentát na Adolfa Hitlera, měla ho na svědomí skupinka německých důstojníků, kteří už chtěli s režimem Vůdce skončit. Hitler ovšem útok přežil jen s oděrkami. Kdo atentát spáchal a proč se nepovedl?
Na Adolfa Hitlera bylo spácháno několik atentátů, některé ještě předtím, než se oficiálně chopil moci. V roce 1944 jich již více než dvacet přežil. Tehdy už existovala skupina německých důstojníků, kteří plánovali Hitlera zavraždit, převzít moc a zbavit se členů SS a NSDAP, následně se snažit o smíření s protivníky. Plán dostal název Valkýra. Poté, co Německo právě v roce 1944 utrpělo několik porážek, rozhodli se spiklenci, že je ten správný čas pokusit se zavraždit Vůdce.
Bylo dne 20. července 1944, osm hodin ráno, když v Rangsdorfu nasedali do letadla plukovník Claus Schenk von Stauffenberg a nadporučík Werner Karl von Haeften. Mířili za Adolfem Hitlerem na jeho Vlčí doupě a v aktovce s sebou měli dva balíčky výbušniny, plánovanou vražednou zbraň. Když dorazili na místo, Stauffenberg poprosil o soukromí, aby se mohl převléknout, ale ve skutečnosti chtěl tajně aktivovat bombu. Bohužel při tom byl vyrušen, a tak bombu složil pouze z jednoho balíčku trhaviny, což se později ukázalo jako zásadní nedostatek. Bombu dali muži rychle zpět do aktovky a odešli za Hitlerem do pracovny.
V tu chvíli se objevila další komplikace v plánu, protože Hitler se na poslední chvíli rozhodl, že poradu tentokrát nepovede v bunkru, ale venku v dřevěném stavení. Bylo totiž krásné letní počasí. S tím atentátníci nepočítali, výbuch bomby měl mít v betonovém krytu mnohem ničivější účinky než v lehkém dřevěném domečku. A přesně to zachránilo Hitlerovi život.
Plán se nicméně Stauffenberg rozhodl dokončit, a tak při poradě položil aktovku s výbušninou k Hitlerovu stolu. Poté byl odvolán k fingovanému telefonátu, nasedl do vozu k Haeftenovi. Z objektu vyjeli, dostali se až na letiště a odletěli zpět do Rangsdorfu. Oba muži se tehdy domnívali, že atentát vyšel, a že je tedy Hitler mrtvý, a proto spustili plán Valkýra, tedy pokus o převrat. To se ale spletli.
Bomba skutečně vybuchla a zabila několik německých důstojníků, kteří se účastnili porady, ne však samotného Hitlera. Ten si z atentátu odnesl jenom lehká zranění a šok. Celé jednání totiž seděl za těžkým dubovým stolem, který ho před ničivým výbuchem ochránil.
Spiklenci se mezitím pokoušeli převzít moc, ovšem zanedlouho se vůdčí členové SS dozvěděli, že Vůdce není mrtvý a že se svými protivníky nebude mít rozhodně žádné slitování. Pokus o převrat byl tedy tvrdě potlačen.
Všichni, kteří se do převratu zapojili, věděli, že je čeká trest smrti. Někteří proto raději sami spáchali sebevraždu, například důstojník wehrmachtu Henning von Tresckow, který se již předchozího roku snažil Hitlera zavraždit. Generálplukovník Ludwig Beck se také již v roce 1943 zapojil do příprav několika atentátů na Hitlera a v červenci 1944 patřil k hlavním spiklencům. Po smrti Vůdce se měl chopit moci ve vládě a snažit se vyjednat mír se západními mocnostmi. Po neúspěchu celé akce byl však ještě večer zatčen. Poté se pokusil spáchat sebevraždu vlastní zbraní, ovšem utrpěl jen těžká zranění. O život ho připravil jeden z členů wehrmachtu, který dostal rozkaz ho zastřelit.
Čtyři strůjci atentátu byli popraveni, a to v noci z 20. na 21. července 1944 na dvoře říšského ministerstva války v Berlíně. Z těch, kteří ho přímo spáchali, to byl Claus Schenk von Stauffenberg, německý šlechtic a důstojník generálního štábu. Bylo mu pouhých 36 let. Také muž, který Stauffenberga do Vlčího doupěte doprovázel a pomáhal mu při sestavování bomby, o rok mladší Werner Karl von Haeften, se nevyhnul trestu smrti. Stál věrně po boku svého přítele až do samotného konce, kdy Stauffenberga bránil proti vystřeleným kulkám vlastním tělem. Palba tehdy zasáhla a zabila oba muže. Dalšími popravenými byli devětatřicetiletý důstojník Albert Mertz von Quirnheim a pětapadesátiletý generál Friedrich Olbricht, který Hitlera neměl v lásce již od jeho převzetí moci a už od roku 1938 inicioval vznik odbojových skupin v Německu.
Popravení muži byli pochováni na hřbitově u kostela svatého Matouše v berlínské části Schöneberg. Zanedlouho však byly jejich ostatky vyzvednuty příslušníky SS a zpopelněny, popel skončil potupně v berlínské čističce odpadních vod.
2. března 2026 18:05
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , historie , Adolf Hitler
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 2 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák