80 let od atentátu na Hitlera: Proč nevyšel?

Dne 20. července 1944 po poledni Vlčím doupětem otřásl výbuch. Jednalo se o atentát na Adolfa Hitlera, měla ho na svědomí skupinka německých důstojníků, kteří už chtěli s režimem Vůdce skončit. Hitler ovšem útok přežil jen s oděrkami. Kdo atentát spáchal a proč se nepovedl? 

Na Adolfa Hitlera bylo spácháno několik atentátů, některé ještě předtím, než se oficiálně chopil moci. V roce 1944 jich již více než dvacet přežil. Tehdy už existovala skupina německých důstojníků, kteří plánovali Hitlera zavraždit, převzít moc a zbavit se členů SS a NSDAP, následně se snažit o smíření s protivníky. Plán dostal název Valkýra. Poté, co Německo právě v roce 1944 utrpělo několik porážek, rozhodli se spiklenci, že je ten správný čas pokusit se zavraždit Vůdce.

Bylo dne 20. července 1944, osm hodin ráno, když v Rangsdorfu nasedali do letadla plukovník Claus Schenk von Stauffenberg a nadporučík Werner Karl von Haeften. Mířili za Adolfem Hitlerem na jeho Vlčí doupě a v aktovce s sebou měli dva balíčky výbušniny, plánovanou vražednou zbraň. Když dorazili na místo, Stauffenberg poprosil o soukromí, aby se mohl převléknout, ale ve skutečnosti chtěl tajně aktivovat bombu. Bohužel při tom byl vyrušen, a tak bombu složil pouze z jednoho balíčku trhaviny, což se později ukázalo jako zásadní nedostatek. Bombu dali muži rychle zpět do aktovky a odešli za Hitlerem do pracovny.

V tu chvíli se objevila další komplikace v plánu, protože Hitler se na poslední chvíli rozhodl, že poradu tentokrát nepovede v bunkru, ale venku v dřevěném stavení. Bylo totiž krásné letní počasí. S tím atentátníci nepočítali, výbuch bomby měl mít v betonovém krytu mnohem ničivější účinky než v lehkém dřevěném domečku. A přesně to zachránilo Hitlerovi život.

Plán se nicméně Stauffenberg rozhodl dokončit, a tak při poradě položil aktovku s výbušninou k Hitlerovu stolu. Poté byl odvolán k fingovanému telefonátu, nasedl do vozu k Haeftenovi. Z objektu vyjeli, dostali se až na letiště a odletěli zpět do Rangsdorfu. Oba muži se tehdy domnívali, že atentát vyšel, a že je tedy Hitler mrtvý, a proto spustili plán Valkýra, tedy pokus o převrat. To se ale spletli.

Bomba skutečně vybuchla a zabila několik německých důstojníků, kteří se účastnili porady, ne však samotného Hitlera. Ten si z atentátu odnesl jenom lehká zranění a šok. Celé jednání totiž seděl za těžkým dubovým stolem, který ho před ničivým výbuchem ochránil.

Spiklenci se mezitím pokoušeli převzít moc, ovšem zanedlouho se vůdčí členové SS dozvěděli, že Vůdce není mrtvý a že se svými protivníky nebude mít rozhodně žádné slitování. Pokus o převrat byl tedy tvrdě potlačen.

Všichni, kteří se do převratu zapojili, věděli, že je čeká trest smrti. Někteří proto raději sami spáchali sebevraždu, například důstojník wehrmachtu Henning von Tresckow, který se již předchozího roku snažil Hitlera zavraždit. Generálplukovník Ludwig Beck se také již v roce 1943 zapojil do příprav několika atentátů na Hitlera a v červenci 1944 patřil k hlavním spiklencům. Po smrti Vůdce se měl chopit moci ve vládě a snažit se vyjednat mír se západními mocnostmi. Po neúspěchu celé akce byl však ještě večer zatčen. Poté se pokusil spáchat sebevraždu vlastní zbraní, ovšem utrpěl jen těžká zranění. O život ho připravil jeden z členů wehrmachtu, který dostal rozkaz ho zastřelit.

Čtyři strůjci atentátu byli popraveni, a to v noci z 20. na 21. července 1944 na dvoře říšského ministerstva války v Berlíně. Z těch, kteří ho přímo spáchali, to byl Claus Schenk von Stauffenberg, německý šlechtic a důstojník generálního štábu. Bylo mu pouhých 36 let. Také muž, který Stauffenberga do Vlčího doupěte doprovázel a pomáhal mu při sestavování bomby, o rok mladší Werner Karl von Haeften, se nevyhnul trestu smrti. Stál věrně po boku svého přítele až do samotného konce, kdy Stauffenberga bránil proti vystřeleným kulkám vlastním tělem. Palba tehdy zasáhla a zabila oba muže. Dalšími popravenými byli devětatřicetiletý důstojník Albert Mertz von Quirnheim a pětapadesátiletý generál Friedrich Olbricht, který Hitlera neměl v lásce již od jeho převzetí moci a už od roku 1938 inicioval vznik odbojových skupin v Německu.

Popravení muži byli pochováni na hřbitově u kostela svatého Matouše v berlínské části Schöneberg. Zanedlouho však byly jejich ostatky vyzvednuty příslušníky SS a zpopelněny, popel skončil potupně v berlínské čističce odpadních vod. 

Související

Robert Fico Komentář

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 
Robert Fico

To je vydírání? Nikdo mi nebude nic přikazovat, jedu do Moskvy, vzkázal Fico EU

Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která varovala evropské lídry před účastí na oslavách Dne vítězství 9. května v Moskvě. Podle Kallasové by účast na akci neměla být vnímána jako bezvýznamné gesto a bude pečlivě sledována. Fico její slova označil za výstrahu, která připomíná spíše vydírání než diplomatické doporučení.

Více souvisejících

II. světová válka historie Adolf Hitler

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera.

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

před 5 hodinami

Metro

Praha dnes večer posílí metro. Kvůli studentům a Majálesu

Pražské metro bude v noci ze soboty na neděli fungovat déle, než bývá o víkendech obvyklé. Důvodem je konání festivalu Pražský Majáles na letišti v Letňanech. Účastníci jsou nabádáni k tomu, aby k cestě na akci využili městskou hromadnou dopravu. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Svět se loučí s papežem Františkem. (26.4.2025) Prohlédněte si galerii

Svět se rozloučil s papežem Františkem. Dorazili Trump či Zelenskyj

Svět se v sobotu dopoledne rozloučil se zesnulým papežem Františkem. Pohřeb proběhl za účasti světových lídrů ve Vatikánu, podle odhadů mu na místě přihlíželo až 200 tisíc lidí. Papež po smutečním obřadu spočine v bazilice Panny Marie Sněžné. Katolickou církev následně čeká volba nového lídra. 

před 8 hodinami

Marco Rubio

Rubio udělal rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou

V USA padlo důležité personální rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou. Americké ministerstvo zahraničí jmenovalo nového muže do čela kanceláře pro evropské a euroasijské vztahy. Bude jím Brendan Hanrahan, informoval web DW s odkazem na informace na webu úřadu. 

před 9 hodinami

David Pastrňák

Nadějná zpráva pro české fanoušky. Boston povolil Pastrňákovi reprezentovat na MS

Více než dva týdny před hokejovým světovým šampionátem v Dánsku a ve Švédsku je jasné, že by trenér Radim Rulík mohl počítat s největší českou hvězdou a oporou národního týmu Davidem Pastrňákem. Boston, v němž Pastrňák hraje, totiž ve středu na tiskové konferenci oznámil, že mu udělil povolení na nadcházejícím MS Česko reprezentovat.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump (21. února 2025).

Trump tvrdí, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je blízko

Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Stalo se tak poté, co média přinesla detaily amerického mírového návrhu. Washington je připraven uznat ruskou anexi Krymu. Ukrajina by zároveň nemohla vstoupit do NATO. 

před 13 hodinami

včera

Vladimir Putin

Jednání Putina s Witkoffem trvalo tři hodiny. Podle Kremlu bylo konstruktivní

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým podnikatelem a prostředníkem Stevem Witkoffem, které v Moskvě trvalo tři hodiny, bylo podle prezidentského poradce Jurije Ušakova „konstruktivní“. Kromě samotného prezidenta a Witkoffa se schůzky zúčastnili i šéf Ruského fondu národního bohatství Kirill Dmitrijev a Ušakov sám.

včera

Kometa Brno porazila Dynamo Pardubice 4:2

Kometa zvládla klíčový duel v Pardubicích, po výhře 4:2 je krok od titulu

Páté finále play-off hokejové extraligy přineslo pořádné drama, které nakonec lépe zvládli hráči Komety Brno. V pardubické enteria areně vyhráli 4:2, a ve finálové sérii proti Dynamu vedou 3:2 na zápasy. Přestože domácí ve třetí třetině mohutně dotahovali, brněnský celek si vítězství zkušeně pohlídal a v poslední sekundě zpečetil výhru gólem do prázdné brány. Kometa je tak jedinou výhru od zisku mistrovského titulu.

včera

včera

včera

Sergej Lavrov

Jsme ochotni uzavřít dohodu o ukončení války, prohlásil Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je stále ochotná uzavřít dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině — navzdory čtvrtečnímu ničivému leteckému útoku na Kyjev, při němž zahynulo nejméně 12 lidí a dalších více než 70 bylo zraněno.

včera

Microsoft popsal, jak bude vypadat budoucnost: Každý zaměstnanec bude šéfem umělých agentů

Technologický gigant Microsoft předpovídá zásadní změnu v pracovním prostředí: podle něj se každý zaměstnanec stane „šéfem agentů“ – tedy umělé inteligence. Ve své nové vizi budoucnosti Microsoft popisuje nástup tzv. „hraničních firem“ (frontier firms), kde budou lidé řídit týmy autonomních AI agentů plnících konkrétní úkoly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy