80 let od atentátu na Hitlera: Proč nevyšel?

Dne 20. července 1944 po poledni Vlčím doupětem otřásl výbuch. Jednalo se o atentát na Adolfa Hitlera, měla ho na svědomí skupinka německých důstojníků, kteří už chtěli s režimem Vůdce skončit. Hitler ovšem útok přežil jen s oděrkami. Kdo atentát spáchal a proč se nepovedl? 

Na Adolfa Hitlera bylo spácháno několik atentátů, některé ještě předtím, než se oficiálně chopil moci. V roce 1944 jich již více než dvacet přežil. Tehdy už existovala skupina německých důstojníků, kteří plánovali Hitlera zavraždit, převzít moc a zbavit se členů SS a NSDAP, následně se snažit o smíření s protivníky. Plán dostal název Valkýra. Poté, co Německo právě v roce 1944 utrpělo několik porážek, rozhodli se spiklenci, že je ten správný čas pokusit se zavraždit Vůdce.

Bylo dne 20. července 1944, osm hodin ráno, když v Rangsdorfu nasedali do letadla plukovník Claus Schenk von Stauffenberg a nadporučík Werner Karl von Haeften. Mířili za Adolfem Hitlerem na jeho Vlčí doupě a v aktovce s sebou měli dva balíčky výbušniny, plánovanou vražednou zbraň. Když dorazili na místo, Stauffenberg poprosil o soukromí, aby se mohl převléknout, ale ve skutečnosti chtěl tajně aktivovat bombu. Bohužel při tom byl vyrušen, a tak bombu složil pouze z jednoho balíčku trhaviny, což se později ukázalo jako zásadní nedostatek. Bombu dali muži rychle zpět do aktovky a odešli za Hitlerem do pracovny.

V tu chvíli se objevila další komplikace v plánu, protože Hitler se na poslední chvíli rozhodl, že poradu tentokrát nepovede v bunkru, ale venku v dřevěném stavení. Bylo totiž krásné letní počasí. S tím atentátníci nepočítali, výbuch bomby měl mít v betonovém krytu mnohem ničivější účinky než v lehkém dřevěném domečku. A přesně to zachránilo Hitlerovi život.

Plán se nicméně Stauffenberg rozhodl dokončit, a tak při poradě položil aktovku s výbušninou k Hitlerovu stolu. Poté byl odvolán k fingovanému telefonátu, nasedl do vozu k Haeftenovi. Z objektu vyjeli, dostali se až na letiště a odletěli zpět do Rangsdorfu. Oba muži se tehdy domnívali, že atentát vyšel, a že je tedy Hitler mrtvý, a proto spustili plán Valkýra, tedy pokus o převrat. To se ale spletli.

Bomba skutečně vybuchla a zabila několik německých důstojníků, kteří se účastnili porady, ne však samotného Hitlera. Ten si z atentátu odnesl jenom lehká zranění a šok. Celé jednání totiž seděl za těžkým dubovým stolem, který ho před ničivým výbuchem ochránil.

Spiklenci se mezitím pokoušeli převzít moc, ovšem zanedlouho se vůdčí členové SS dozvěděli, že Vůdce není mrtvý a že se svými protivníky nebude mít rozhodně žádné slitování. Pokus o převrat byl tedy tvrdě potlačen.

Všichni, kteří se do převratu zapojili, věděli, že je čeká trest smrti. Někteří proto raději sami spáchali sebevraždu, například důstojník wehrmachtu Henning von Tresckow, který se již předchozího roku snažil Hitlera zavraždit. Generálplukovník Ludwig Beck se také již v roce 1943 zapojil do příprav několika atentátů na Hitlera a v červenci 1944 patřil k hlavním spiklencům. Po smrti Vůdce se měl chopit moci ve vládě a snažit se vyjednat mír se západními mocnostmi. Po neúspěchu celé akce byl však ještě večer zatčen. Poté se pokusil spáchat sebevraždu vlastní zbraní, ovšem utrpěl jen těžká zranění. O život ho připravil jeden z členů wehrmachtu, který dostal rozkaz ho zastřelit.

Čtyři strůjci atentátu byli popraveni, a to v noci z 20. na 21. července 1944 na dvoře říšského ministerstva války v Berlíně. Z těch, kteří ho přímo spáchali, to byl Claus Schenk von Stauffenberg, německý šlechtic a důstojník generálního štábu. Bylo mu pouhých 36 let. Také muž, který Stauffenberga do Vlčího doupěte doprovázel a pomáhal mu při sestavování bomby, o rok mladší Werner Karl von Haeften, se nevyhnul trestu smrti. Stál věrně po boku svého přítele až do samotného konce, kdy Stauffenberga bránil proti vystřeleným kulkám vlastním tělem. Palba tehdy zasáhla a zabila oba muže. Dalšími popravenými byli devětatřicetiletý důstojník Albert Mertz von Quirnheim a pětapadesátiletý generál Friedrich Olbricht, který Hitlera neměl v lásce již od jeho převzetí moci a už od roku 1938 inicioval vznik odbojových skupin v Německu.

Popravení muži byli pochováni na hřbitově u kostela svatého Matouše v berlínské části Schöneberg. Zanedlouho však byly jejich ostatky vyzvednuty příslušníky SS a zpopelněny, popel skončil potupně v berlínské čističce odpadních vod. 

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka historie Adolf Hitler

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

před 3 hodinami

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

před 4 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

před 5 hodinami

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

před 7 hodinami

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

před 8 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

před 8 hodinami

Prezident Trump

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 10 hodinami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 11 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 12 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 21 hodinami

Aktualizováno před 21 hodinami

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy