Jeden z nejnadanějších českých sportovců se narodil před 155 lety

Předposledního červnového dne roku 1869 se v Praze narodil Josef Rössler-Ořovský. Jeho jméno dnes mnohým lidem moc neříká, ačkoliv se jednalo o jednoho z nejnadanějších českých sportovců, který u nás prosadil několik nových sportů.

Dne 29. června 1869 přivítala rodina pražského zámožného obchodníka s drogistickým zbožím Rösslera na svět chlapečka, který byl později pokřtěn jako Josef Ludvík. O jeho dětství se nám nedochovalo mnoho zpráv. Díky výbornému rodinnému a finančnímu zázemí mu mohlo být dopřáno kvalitní vzdělání. Po absolvování reálného gymnázia v Jindřichově Hradci pokračoval ve studiu na obchodní akademii a poté chemie na pražské univerzitě. Po studiích se po vzoru svého otce věnoval obchodu.

Josef Rössler-Ořovský byl finančně zajištěn, a tak mohl naplno rozvíjet své koníčky, kterých měl nespočet. Již jako chlapec miloval zejména sport. Když mu bylo asi dvanáct let, rozhodl se s několika svými spolužáky založit bruslařský kroužek. Věnoval se také atletice. Po studiích se vydal na zkušenou do zahraničí. Během těchto obchodních cest nasbíral nejenom znalosti z oboru, ale také poznal mnohé, v Čechách dosud neznámé sporty.

Teprve sedmnáctiletý Josef Rössler-Ořovský u nás roku 1887 připravoval jedny z prvních atletických závodů. V témže roce také přišel ještě s něčím úplně novým, a to s lyžemi. K těm se přitom dostal prakticky náhodou, když si z Norska písemně objednával brusle. Svou objednávku podepsal svým jménem, za to připojil i „Bruslařský klub Praha“. A protože v Norsku neuměli výrobci zimních sportovních potřeb česky, přečetli si zmíněné špatně jako „Bruslar ski club“, a tak spolek považovali za sdružení lyžařů a poslali Josefovi do Čech i katalog lyží. Ty Ořovský dosud neznal a objednal si je také, aby opět zkusil něco nového. Lyže mu dorazily počátkem roku 1887, v noci z 5. na 6. ledna je vyzkoušel spolu se svým bratrem, když na nich sjeli pražské Václavské náměstí. Bratři Rösslerovi byli vůbec první lidé v Čechách, kteří použili lyže coby sportovní pomůcku. A ihned také začali lyžování veřejně propagovat. V listopadu 1887 založil Josef Rössler-Ořovský první lyžařský klub ve střední Evropě, ty dosud na území Evropy existovaly pouze v severských zemích.

Kromě lyžování do Čech Rössler-Ořovský rozšířil i jiné sporty. Roku 1893 založil jachtový a tenisový spolek. O rok později se kromě tenisu začal věnovat také fotbalu. V letech následujících sepsal první moderní pravidla fotbalu i hokeje, připravil vůbec první lyžařské závody mezinárodního charakteru v Jilemnici v Krkonoších a další soutěže na lyžích. Na počátku 20. století u nás rozvíjel i vodní sporty, kromě již zmíněného jachtingu inicioval vznik kanoistického spolku, přičemž domů osobně přivezl několik originálních kánoí až z Kanady. České země rovněž seznámil se sportovním šermem.

Spolu s dalším výrazným sportovním organizátorem Jiřím Guthem-Jarkovským se Rössler-Ořovský snažil dostat naše země na olympiádu. Založili tzv. Český olympijský výbor a zúčastnili se, zpočátku jako diváci, olympijských her. O pár let později, roku 1912 se již Češi právě díky Ořovskému do olympijských her, tehdy konaných ve Stockholmu, mohli aktivně zapojit.

Josef Rössler-Ořovský zasvětil sportu bez nadsázky celý svůj život. Ačkoliv k jeho konci již trpěl zdravotními problémy a nemohl aktivně sportovat, neustále sport propagoval, udílel cenné trenérské rady a coby redaktor předával dál své zkušenosti. Dožil se 63 let, zemřel dne 17. ledna roku 1933 v sanatoriu v pražském Podolí, kde se léčil s vleklým onemocněním kostí a jater. Místem jeho posledního odpočinku se stal Vyšehradský hřbitov.

Josef Rössler-Ořovský sport historie

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří

Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině nadále sílí. Evropská politická špička se během pondělního setkání v Londýně vymezila vůči pokračujícímu bombardování Ukrajiny ze strany Moskvy a apelovala na Vladimira Putina, aby „přestal hrát hry“ a přistoupil na seriózní mírové jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy