Co bylo před Paříží? Zajímavosti z letních olympijských her napříč historií

První letní olympijské hry

Protože myšlenka olympijských her vznikla ve starém Řecku, první novodobá letní olympiáda se konala v řeckých Athénách, a to roku 1896, což prosadil otec této moderní sportovní události Pierre de Coubertin. Jednalo se o první velkou mezinárodní sportovní soutěž. Zajímavostí těchto her je, že odměnu dostávali jenom první dva nejlepší sportovci v každé disciplíně, třetí místa nebyla věcně oceňována tak jako dnes. Oceněním byla medailová mince a ručně malovaný diplom od významného řeckého umělce. Vítězům se ještě na hlavu pokládal věnec z olivových listů. Na první moderní olympiádě se soutěžilo v atletice, cyklistice, šermu nebo plavání. Původně se plánovalo zařadit i tehdy velice populární jezdectví, ovšem z důvodu náročného transportu koní na dlouhé vzdálenosti se z tohoto záměru upustilo.

První účast žen i Čechů

V pořadí druhé letní olympijské hry se pořádaly v roce 1900 v Paříži. Těch se již zúčastnily i ženy, kterým to nebylo na první olympiádě dovoleno. A sportovkyně zde také bodovaly! Vůbec první zlato za ženy si z olympiády odvezla anglická tenistka Charlotte Cooperová. Poprvé na olympiádu jeli také sportovci z Čech, ti získali celkem tři medaile. Z našich reprezentantů byl nejúspěšnější František Janda-Suk, který za hod diskem obdržel stříbrnou medaili. Třetí místa obsadila tenistka Hedwig Rosenbaumová z Prahy, a to za dvouhru a čtyřhru.

Nejslavnější poražený olympionik

Na čtvrtých letních olympijských hrách roku 1908 v Londýně se odehrála zvláštní věc, která se zapsala do sportovní historie. Italský maratónský běžec Dorando Pietri tehdy přecenil své síly a před cílem už sotva stál na nohou. Dokončit závod se mu rozhodlo pomoci několik přítomných komisařů i spisovatel Arthur Conan Doyle, autor slavných příběhů o Sherlocku Holmesovi, který se her zúčastnil jako divák. Sportovec byl pochopitelně diskvalifikován, ovšem publikum si ho zamilovalo a samotná britská královna jeho výkon dokonce ocenila. A tak se Dorando Pietri stal vůbec nejslavnějším poraženým olympionikem.

První olympijský oheň i nová dopravní značka

V roce 1928 se konaly deváté letní olympijské hry v nizozemském Amsterdamu, na nichž se událo mnoho zajímavého. Poprvé tu vzplanul olympijský oheň, jeden z pozdějších typických symbolů her. Ženy zde mohly poprvé soutěžit ve sportovní atletice nebo lehké gymnastice. Vůbec poprvé na olympiádě vítězili sportovci z Asie. V tehdejší době probíhal velký rozvoj automobilové dopravy, a tak organizátoři her nechali vybudovat v blízkosti stadionu rozsáhlé parkoviště, které označili zvláštními tabulemi s bílým písmenem P v modrém poli. A tak vlastně vnikla dodnes platná mezinárodní dopravní značka pro parkoviště.

Členové královských rodin na olympiádě

Na olympiádě v roce 1928 se vyznamenali mimo jiných norští sportovci, kteří dosáhli na první místo v jachtingu. Ve vítězném týmu tehdy byl i člen norské královské rodiny, tehdejší princ a pozdější norský král Olaf V. Roku 1960 na letních hrách v Římě zase v jachtingu zvítězili řečtí sportovci, mezi nimiž figuroval princ a pozdější král Konstantin II. Řecký.

Masová vražda olympioniků

Letní olympijské hry v roce 1972 v Mnichově měly napravit Německu reputaci za poslední, nacistickou propagandou poznamenanou olympiádu. To se bohužel nestalo, místo toho došlo k obrovské tragédii. Palestinská teroristická skupina Černé září tehdy z olympijské vesnice unesla 11 izraelských sportovců, které následně zavraždila. Hry nicméně po krátkém přerušení pokračovaly dle plánu.

Olympijské hry ve znamení mocenského soupeření

V časech probíhající tzv. studené války se letní olympijské hry staly nástrojem mocenského soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými. V roce 1980 hostila olympiádu Moskva, což se zejména kvůli nedávným sovětským vojenským akcím v Afghánistánu nelíbilo Američanům a dalším. Některé země se proto rozhodly tuto olympiádu bojkotovat a neposlat na ni ani své sportovce. Jednalo se o reprezentanty z Ameriky, Japonska, Číny nebo třeba Kanady – celkem z 65 zemí!

Na dalších olympijských hrách se pak situace opakovala. V roce 1984 se olympiáda konala pro změnu v Americe a tu bojkotoval pochopitelně Sovětský svaz spolu s dalšími zeměmi východního bloku. Na olympijských hrách roku 1984 tak nesoutěžil ani žádný sportovec z Československa. Sovětský svaz navíc provokativně zorganizoval vlastní „malou olympiádu“, sportovní akci s názvem Družba 84, kam dorazili sportovci ze 49 zemí.

Zrušené olympijské hry

Několik letních olympijských her v historii muselo být zrušeno, nejčastěji z důvodu probíhajících válečných konfliktů. V pořadí šestá letní olympiáda se měla uskutečnit v roce 1916 v Berlíně, kvůli zuřící první světové válce byla ale celá akce zrušena. Roku 1940 narušila přípravu letní olympiády v Japonsku druhá světová válka. Protože Japonsko tehdy vedlo agresivní válku s Čínou, rozhodlo se, že nebude olympiádu vůbec pořádat. Oficiálním pořadatelem se namísto Japonska stalo Finsko, ovšem nakonec byla celá akce kvůli celosvětovému konfliktu zrušena. Stejně tak se zastavilo pořádání olympijských her v roce 1944. V nedávné době, v roce 2020, narušila přípravu olympijských her pandemie covidu. Letní hry ovšem nebyly zrušeny, ale o rok posunuty, a tak se olympiáda v Japonsku uskutečnila v létě roku 2021.