Komentáře

Související články:

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

Evropa se musí lépe bránit ruskému a čínskému vměšování

Zahraniční zásahy do demokratických procesů zvláště ze strany Ruska a Číny představují rostoucí hrozbu pro bezpečnost členských států i EU jako celku, zejména v souvislosti s opravdu překotným technologickým rozvojem a probíhající válkou odehrávající se těsně za hranicemi EU. Evropská lidová strana (EPP GROUP in the EP), která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu, usilovně bojuje proti vměšování Ruska a Číny do demokratických procesů v zemích EU.

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně. 

Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele

Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem. Konflikt, který by uvedl celý blízkovýchodní region do šoku, má kořeny v 90. letech minulého století. Poměrně překvapivé je, že když se v 80. letech Írán s Irákem pustili do vzájemné války, Izrael stál na straně Teheránu a poslal mu vojenskou pomoc za desítky milionů dolarů. Situace se ale změnila především se spuštěním íránského jaderného programu. Zatímco Izraelci opakovaně likvidují přední íránské vědce a ozbrojené milice v arabských zemích, Íránci hrozí židovskému státu absolutním zničením a označují jej za „rakovinu regionu“.

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Nolan s Oppenheimerem se na důstojných a nepřekvapivých Oscarech konečně dočkal

Americké Los Angeles pohostilo 96. ročník předávání Oscarů. Dle očekávání bodoval komorní i opulentní Oppenheimer, extravagantní i humanističtí Chudáčci a mrazivá Zóna zájmu. Celý večer byl příjemnou ukázkou, jak udělat důstojný a vkusný ceremoniál, s jen občasným zadrhnutím. A nebylo k tomu potřeba ani dvojice režisérů v sombréru či nejapné okřikování oceněné, jak ukázali organizátoři Českých lvů. 

Potraviny zlevňují nejvýrazněji od roku 2009. Klesají i ceny v průmyslu, poprvé za čtyři roky

Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý.

České romantické komedie: Spotřební zboží a nepochopení žánru? Proč kvalitativně nestačí na filmy Láska nebeská či Pretty Woman?

České romantické komedie jsou v posledních letech často zmiňované téma. V internetových diskusích panuje přesvědčení, že se u nás netočí nic jiného a nedá se na ně dívat, přesto jsou stále komerčně úspěšné. Je tomu ale skutečně tak? A jsou skloňované kasovní trháky opravdu romantickými komediemi? Nebo je to zkrátka trochu složitější? 

Peklo kvůli elektromobilitě: V Česku pořád neumíme dělat věci dobře

Jedno z okřídlených „mouder“ říká, že Peklo je dlážděno dobrými úmysly, a ne špatnými. Je nutné přiznat, že to poselství od irského dramatika George Bernarda Shawa má pokračování, ale to se do tohoto komentáře už nehodí. :-) Jde totiž o to, že český erár se, dalo by se říct škodolibě, že znovu, pouští do něčeho, co dozajista vyvolá místo pochvaly zarytou kritiku a povede nakonec do zmíněného pekla. A to i přesto, že záměr byl vskutku dobrý. Jde totiž o podporu elektromobility v ČR. 

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Rusové ani o Navalného smrti nemusí lhát. Všem je jasné, že viníkem je Kreml

V pátek obletěla svět zpráva, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve 47 letech v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával devatenáctiletý trest odnětí svobody. Za bezprostřední příčinu úmrtí ruská vězeňská služba označila krevní sraženinu.

Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko

Před 40 lety, 13. února 1984, se ujal fakticky nejdůležitější funkce v Sovětském svazu, generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany, Konstantin Černěnko. Tehdy dvaasedmdesátiletý, nepříliš vzdělaný muž, pro něhož bylo typické bezprostřední jednání, postrádal jakoukoliv dlouhodobější a ucelenější vizi vedení státu, který si nárokoval statut světové supervelmoci. Skutečnost, že si sovětští komunisté do svého čela vybrali právě Černěnka, navíc v době, kdy si uvědomovali, že vnitřní i mezinárodní situace je pro zemi stále komplikovanější, byla projevem hluboké krize sovětského systému. Krátká vláda Černěnka, jemuž se již při nástupu do funkce přezdívalo „chodící mumie“, se stala jejím výmluvným symbolem. 

Rychlé změny v trestním zákoníku mohou na Slovensku vést k mafiánskému státu. Tentokrát doslova

Slovensko se nachází na pokraji nedemokracie. Urychlené schválení změn v trestním zákoníku může mít dalekosáhlé následky na samotný chod státu. Slovensko bylo po pádu komunismu vděčným cílem mafie a jiných organizovaných zločineckých skupin, nyní pro ně vládní koalice přichystala ještě lepší podmínky. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pochybuje o zákonnosti zrychleného legislativního procesu. Jeho schválení dokonce nahrává i několika poslancům, kteří jsou vyšetřováni právě v tuto chvíli. 

Varování: Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět čtyři jaderné bloky. To je až o tři řády dražší věc

Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.

Tohle Putinovi nevyšlo: Chtěl zastrašit NATO a teď je jím obklíčen. A na východě si brousí zuby Čína

Ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině na jednoduchém základu. Vadilo mu, že se Kyjev postupně přibližoval integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Před dvěma lety se rozhodl pro agresivní válku, dnes toho patrně v bezpečí krytu lituje.