Komentáře

Související články:

Bidenovo rozhodnutí odstoupit může zachránit USA. Nový prezident bude mít silný mandát

Biden na pokraji sil: Jeho tvrdohlavost může být hrozbou pro budoucnost

Politická dráha amerického prezidenta Joea Bidena byla skutečně bohatá, možná je ale čas ji ukončit. Zatímco se všemi silami snaží ujmout druhého mandátu, čelí rostoucí kritice nejen od republikánů, ale i z vlastní Demokratické strany. Někteří ho vyzývají k odstoupení kvůli zhoršujícím se kognitivním schopnostem a závažným diplomatickým přešlapům. Bidenovo chování by mohlo oslabit pozici Ameriky na mezinárodní scéně a posílit její rivaly.

Íránské zapojení do útoku na Trumpa bude válečným aktem i pro Bidena. Snad se zpravodajci pletou

Americké zpravodajské služby varovaly před íránským plánem k atentátu na republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Pokud dojde k potvrzení této možnosti, přijde skutečný „oheň a hněv“ – a ne nutně z rukou Trumpa. Jako válečný akt útok na exprezidenta pochopí i ten nejliberálnější demokrat. 

Je to oficiální. Mizernou kvalitu ratingu NFNŽ potvrdil i sám Seznam.cz

Mediální rating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je roky předmětem kontroverzí a sporů. V poslední době ale stále častěji přešlapuje v kupě hnoje, a když už se proti němu vymezil i zakladatel internetového giganta Seznam.cz Ivo Lukačovič, je nezpochybnitelné, že je něco hodně špatně.

Trump z atentátu vzešel silný: Sen o druhém mandátu pro Bidena se rozpadá

Donald Trump si v pensylvánském Butleru mohl zajistit vítězství v listopadovém volebním klání o Bílý dům. Když na něj střelec z asi 130 metrů vzdálené střechy vypálil a trefil Trumpa do ucha, exprezident se k zemi skácel jen na krátký okamžik. 

Pohonné hmoty zdraží o 10 korun na litru. Vláda chce schválit v čase dovolených český Green Deal

V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Rusko ho potřebuje jen jako užitečného idiota, navzdory Orbánovým ambicím mít z Maďarska klíčovou mocnost

Maďarský premiér Viktor Orbán se vydal na svou „mírovou misi“, kterou vyvolal pozdvižení napříč Evropany i Američany. Nemá ale nic jiného než ambice stát se klíčovou mocností. V Evropské unii jím pohrdají, Rusko ho velmi rádo využije.

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety

Dvoudenní summit organizace Varšavské smlouvy v rumunské metropoli, který začal 7. července 1989, proběhl v době historických změn. Doznívaly poslední pomyslné výstřely studené války a rozpadaly se hlavní nosné pilíře komunistické moci ve východní části železnou oponou rozdělené Evropy. Bukurešťská vrcholná schůzka vojensko-politické aliance Sovětského svazu a jeho šesti spojeneckých zemí tak byla dle vzpomínek pamětníků ve srovnání s předchozími „děsivě jiná“. Ačkoliv zůstává veřejnosti téměř neznámá, patří ke klíčovým momentům na cestě k rozpadu východního bloku. 

Soumrak mediálního trhu. O úspěchu českých vydavatelů už dávno nerozhodují čtenáři

Český mediální trh se pomalu ale jistě stává světovým unikátem. Jednička na trhu, Seznam.cz, dal díky své službě Newsfeed vzniknout plejádě více či méně zajímavých webů, které by se jinak na běžném a férovém trhu kvůli masivní konkurenci neprosadily. Oproti tomu stojí Nadační fond (údajně) nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), který se snaží danou změť webů korigovat a rozhodovat o tom, který je kvalitní a který nikoliv. Nyní spolu oba subjekty spolupracují a mediální trh tak ovládají, jak se jim zlíbí. Jako samozvané regulační orgány bez sebemenšího dozoru. Tím vzniká situace, která ve světě nemá obdoby.

Británie by potřebovala lídra jako Thatcherovou. Vyrovná se jí Starmer?

Velká Británie podle hodnocení předních světových médií v čele s Politico a BBC potřebuje silné vedení jako sůl. Konzervativec Rishi Sunak má za sebou nepříliš úspěšné funkční období, kdy měl po dvou premiérech, kteří odstoupili během roku 2022, přinést Británii stabilitu. 

Situace na Krymu demonstruje neschopnost Rusů i Američanů chovat se jako zodpovědné velmoci

Situace na Krymském poloostrově jasně demonstruje, jak dvě světové mocnosti zatratily jakoukoli možnost situaci řešit, dokud byl čas. Stojí za tím neschopnost k jakémukoli jednání. Teď se musí Moskva a Washington popasovat s problémem, který si jejich lídři způsobili sami a postupem času ho ještě umocnili. Nenávist ale roste do nepřijatelných mezí a brzy nemusíme mluvit o diplomatických rozmíškách, ale otevřené válce. 

Babiš předhazuje voličům Pyrrhovo vítězství, nová frakce je v Bruselu úplně k ničemu

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a předsedou rakouské krajně pravicové FPÖ Herbertem Kicklem založili novou frakci v Evropském parlamentu s názvem Patrioti pro Evropu. Nacionalistické voliče tak roztříští ještě víc a v parlamentu bude nově druhá slabá pravicová frakce. 

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Odpočítávání začalo: Kdo položí vládu?

Máme za sebou eurovolby a ty parlamentní se blíží. Čekají nás za rok a kousek. Pojďme si tedy zas po čase zaspekulovat o soudržnosti aktuální pětikoaliční vlády.  

Mírový summit přičítá body Švýcarsku za další iniciativu. Můžeme ho ale považovat za úspěšný?

Summit ve Švýcarsku přinesl obdobná prohlášení, jaká slýcháme už více než dva roky. Osmdesát států vyzvalo Rusko k zanechání agresivního chování za jeho vlastní nepřítomnosti. Mír tímto zůstává zhruba stejně dosažitelný jako před víkendovým jednáním světových lídrů. 

Zabil Šlachta Přísahu? Hnutí se do EP dostalo díky Turkovi a spalovacím motorům, ne bojem proti mocným

Lídr kandidátní listiny Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek vypálil rybník Robertu Šlachtovi. Strana někdejšího vrcholného policisty se nedostala do Evropského parlamentu prostřednictvím „boje proti mocným“, ale protože v memorandu odsouhlasila boj proti zákazu spalovacích motorů. 

80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži

Přesně před 80 lety, dne 6. června 1944 započala operace Neptun, lépe známá pod názvem vylodění v Normandii nebo Den D. Šlo o největší námořní invazi v historii a odstartovala osvobození evropského kontinentu z područí německé nacistické okupace. Tato akce byla součástí rozsáhlejší operace Overlord, jejímž cílem bylo ovládnutí celé Normandie, respektive severní Francie. 

5 důvodů, proč jít k evropským volbám, aneb výzva k obraně našich hodnot

Milí přátelé, vím, že evropské volby lidi v téhle zemi moc nezajímají. V roce 2019 k nim přišlo jen 28 % voličů, v roce 2014 dokonce jen 18 %. Je to zvláštní paradox, když tu lidi mluví o diktátu Bruselu, a zároveň se ani nedonutí zvednout a jít volit.