KOMENTÁŘ | Zabil Šlachta Přísahu? Hnutí se do EP dostalo díky Turkovi a spalovacím motorům, ne bojem proti mocným

Lídr kandidátní listiny Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek vypálil rybník Robertu Šlachtovi. Strana někdejšího vrcholného policisty se nedostala do Evropského parlamentu prostřednictvím „boje proti mocným“, ale protože v memorandu odsouhlasila boj proti zákazu spalovacích motorů. 

Turek se dostal na titulní stránky novin těsně před volbami kvůli tomu, že byl vyfocen, jak hajluje z okénka auta. Na sociální síti X tuto fotografii sdílel například reportér serveru Deník N Lukáš Prchal s tím, že ho řeší policie. Následně se „kvůli napjaté situaci“ odmítl zúčastnit závěrečných předvolebních debat před volbami do Evropského parlamentu.

Tyto informace následně vedly k dlouhé řadě obvinění zejména na sociálních sítí o tom, že je předseda Motoristů buď neonacista, nebo tuto ideologii přímo podporuje. Paradoxně mu ale i tato kauza mohla velmi pomoct, jelikož sám sebe ve veřejném prostoru prezentuje jako de facto antisystémového politika, což je pro voliče nesouhlasící s politikou vlády Petra Fialy lákavé, nezávisle na natažené pravačce.

Na sociální síti X se vyskytla například fotografie, kde sedí ve formuli a na přilbě má logo řecké neonacistické strany Zlatý úsvit.

České volby do Evropského parlamentu ale Přísaze a zejména Motoristům přinesly neočekávaný úspěch: koalice získala dva mandáty a 10,26 procent hlasů. Jen o necelé procento za nimi se umístila koalice Stačilo! vedená komunistickou předsedkyní Kateřinou Konečnou. To vše za rekordní volební účasti 36,45 %.

Oproti tomu hnutí Starostové a nezávislí zažilo propadák. Získali pouze 8,7 procent hlasů a dva mandáty. Zatímco pro Přísahu a Motoristy jsou dva mandáty historické vítězství, STAN prožívá nepříjemné ponížení. V europarlamentu zasednou pouze Danuše Nerudová a Jan Farský, rozhodně daleko méně, než předseda Vít Rakušan doufal.

Právě Nerudová ale zřejmě z velké části pomohla Turkovi tohoto úspěchu dosáhnout. Na souboji s předsedou Motoristů založila velkou část kampaně. Vzhledem k tomu, že napříč společností je Nerudová velmi známá, pomohla k tomu i jemu. Rozhodně totiž nešlo o nějak významnou osobnost a lídryně STAN to neustálými řečmi o Turkovi změnila. Nyní Turka zná prakticky každý a stal se relevantní volbou pro velkou část české populace, jak ukazují výsledky.

Je tedy nutné zdůraznit, že Přísaha a Motoristé nyní mají v Evropském parlamentu pevný mandát, volilo je přes 300 tisíc lidí. Mandáty obou koalic, Přísahy a KSČM, ale podle všeho v největším zákonodárném tělesu EU nic nezmění. Politolog Vratislav Havlík ještě v pondělí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že „se bude jednat o 4 poslance Evropského parlamentu bez dalšího zásadního dopadu“.

Nejsilnějšími frakcemi v europarlamentu jsou stále Evropská lidová strana (EPP) a Socialisté a demokraté (S&D), jejichž ideologie jsou na míle vzdálené Turkovým Motoristům. Jeho boj proti zákazu nových aut se spalovacími motory do roku 2035, jak se zdá, skončí v podstatně slabší frakci Evropských konzervatistů a reformistů (ECR), jejichž členem je například česká ODS. A ECR bude mít v parlamentu vzhledem k nízkému počtu získaných křesel jen pramalé slovo, větší frakce EPP a S&D ji spíše využijí v případě, že budou ad hoc potřebovat partnera po hlasování.

Podstatné „utišení“ Turkovy rétoriky v evropském plénu se ale nemusí projevit (a zřejmě vůbec neprojeví) v českém veřejném prostoru. Stále půjde o europoslance, pro voliče Přísahy a Motoristů bude nyní něco jako polobůh. Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů už při kampani před eurovolbami ukázal, že si umí získat srdce mladých voličů. To je dovednost, která chybí třeba občanským demokratům nebo lidovcům.

Turek byl při kampani velice aktivní na sociálních sítích, nejenže jako každý český politik má svůj účet na X, ale na Instagramu ho sleduje 193 tisíc lidí. Na jeho instagramovém účtu mimo různých vyjádření nechybí ani fotky drahých aut a líbivých kampaňových plakátů.

Rovněž na platformě YouTube některé kanály vytvářely podcasty s Turkem, které měly stovky tisíc zhlédnutí. Ať už jde třeba o podcast Auto.cz (270 tisíc zhlédnutí) nebo V.O.X. News (473 tisíc). Turek prokázal, že se nebojí vystoupit se svými opozičními názory ve veřejném prostoru a prezentovat je před stovkami tisíc lidí.

Zvolená tematika, „hranatý“ vzhled a přímočará rétorika Turkovi podle všeho pomohla získat si nejen výše zmíněné mladé lidí, ale také nerozhodnuté, případně ty, kteří nesouhlasí s unijním zákazem nových aut se spalovacími motory do roku 2035.

Takže Přísahu do Evropského parlamentu docela paradoxně dostal boj proti elektrickým autům.

Umírající Šlachtova Přísaha?

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta ve volbách do europarlamentu z posledního místa kandidátky neuspěl. Od konce ledna 2021, kdy ho založil, ale nedokázal nic jiného než dosáhnout na pozici zastupitele města Pohořelice v Jihomoravském kraji. Ačkoli v parlamentních volbách 2021 jeho Přísaze utekla místa v Poslanecké sněmovně o pouhých 0,32 procent, což lze považovat za částečný úspěch.

Šlachta nyní navíc ukazuje, že vznešené myšlenky, s nimiž hnutí zakládal, už příliš neznamenají. „Nic na tom nezměním. Nikdy neuhnu, nikdy nic neukradnu a nikdy nepůjdu nikomu na ruku. To vám přísahám,“ píše Robert Šlachta na webové stránce hnutí Přísaha.

Zatímco Šlachta chtěl jako bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vystavit stopku korupci a s tím, že „chci spravedlivé Česko“. „V momentě, kdy politici pochopili, že to se spravedlností myslíme skutečně vážně a nebudeme se za ní jenom schovávat. Dostali strach. Věděli, že si jednou můžeme přijít i pro ně. Proto náš útvar a celý tým nakonec rozprášili. Aby nám už navždycky zacpali pusu,“ shrnuje.

Místo toho ale hnutí Přísaha před volbami do Evropského parlamentu vytvořilo koalici se stranou Motoristé sobě. Na společných webových stránkách ale namísto oficiálního programu visí pouze memorandum, které zavazuje obě tělesa ke spolupráci.

Šlachtova strana se tak začala orientovat na zrušení zákazu spalovacích motorů, hlasování proti současné podobě Green Dealu, zastavení snah o přijetí eura a na boj proti nelegální migraci. Zatímco se lídryní Přísahy pro eurovolby stala Nikola Bartůšek, u Motoristů to byl jejich předseda Petr Macinka. Obě strany ale na první místo kandidátky nominovaly „superlídra“ Filipa Turka coby „bývalého formulového pilota, mezinárodně uznávaného automobilového experta a politického komentátora“.

Přísaha tak, vypadá to, naprosto upustila od svého programu a svěřila kampaň Turkovi. Člověku, který se touto stranou kromě zmíněného memoranda nemá nic společného. Namísto „boje proti mocným“ se z Přísahy stala strana pro boj proti elektroautům.

Navíc si Přísaha a Motoristé přišli na poměrně vysoký finanční zisk, což jistě rovněž nebylo Šlachtovým záměrem, pokud chce proti mocným skutečně bojovat. Každá strana za jeden odevzdaný hlas získá 100 korun, pokud získá nejméně 1,5 % podílu hlasů. Koalice Přísahy a Motoristů sobě vedená Turkem obdržela celkem 304 623 hlasů, obdrží tedy 30 462 300 korun ze státní kasy.

Infobox: Kolik obdrží jednotlivé strany/koalice

ANO: 77 615 800 Kč

SPOLU: 66 125 000 Kč

Přísaha a Motoristé: 30 462 300 Kč

Stačilo!: 28 393 500 Kč

STAN + Starostové pro Liberecký kraj: 25 843 100 Kč

Piráti: 18 409 100 Kč

SPD + Trikolora: 17 017 200 Kč

PRO 2022: 6 395 900 Kč

SOCDEM: 5 526 000 Kč

Svobodní: 4 612 700 Kč

Zelení: 4 612 700 Kč

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář hnutí Přísaha Filip Turek Robert Šlachta Eurovolby

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy