KOMENTÁŘ | Zabil Šlachta Přísahu? Hnutí se do EP dostalo díky Turkovi a spalovacím motorům, ne bojem proti mocným

Lídr kandidátní listiny Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek vypálil rybník Robertu Šlachtovi. Strana někdejšího vrcholného policisty se nedostala do Evropského parlamentu prostřednictvím „boje proti mocným“, ale protože v memorandu odsouhlasila boj proti zákazu spalovacích motorů. 

Turek se dostal na titulní stránky novin těsně před volbami kvůli tomu, že byl vyfocen, jak hajluje z okénka auta. Na sociální síti X tuto fotografii sdílel například reportér serveru Deník N Lukáš Prchal s tím, že ho řeší policie. Následně se „kvůli napjaté situaci“ odmítl zúčastnit závěrečných předvolebních debat před volbami do Evropského parlamentu.

Tyto informace následně vedly k dlouhé řadě obvinění zejména na sociálních sítí o tom, že je předseda Motoristů buď neonacista, nebo tuto ideologii přímo podporuje. Paradoxně mu ale i tato kauza mohla velmi pomoct, jelikož sám sebe ve veřejném prostoru prezentuje jako de facto antisystémového politika, což je pro voliče nesouhlasící s politikou vlády Petra Fialy lákavé, nezávisle na natažené pravačce.

Na sociální síti X se vyskytla například fotografie, kde sedí ve formuli a na přilbě má logo řecké neonacistické strany Zlatý úsvit.

České volby do Evropského parlamentu ale Přísaze a zejména Motoristům přinesly neočekávaný úspěch: koalice získala dva mandáty a 10,26 procent hlasů. Jen o necelé procento za nimi se umístila koalice Stačilo! vedená komunistickou předsedkyní Kateřinou Konečnou. To vše za rekordní volební účasti 36,45 %.

Oproti tomu hnutí Starostové a nezávislí zažilo propadák. Získali pouze 8,7 procent hlasů a dva mandáty. Zatímco pro Přísahu a Motoristy jsou dva mandáty historické vítězství, STAN prožívá nepříjemné ponížení. V europarlamentu zasednou pouze Danuše Nerudová a Jan Farský, rozhodně daleko méně, než předseda Vít Rakušan doufal.

Právě Nerudová ale zřejmě z velké části pomohla Turkovi tohoto úspěchu dosáhnout. Na souboji s předsedou Motoristů založila velkou část kampaně. Vzhledem k tomu, že napříč společností je Nerudová velmi známá, pomohla k tomu i jemu. Rozhodně totiž nešlo o nějak významnou osobnost a lídryně STAN to neustálými řečmi o Turkovi změnila. Nyní Turka zná prakticky každý a stal se relevantní volbou pro velkou část české populace, jak ukazují výsledky.

Je tedy nutné zdůraznit, že Přísaha a Motoristé nyní mají v Evropském parlamentu pevný mandát, volilo je přes 300 tisíc lidí. Mandáty obou koalic, Přísahy a KSČM, ale podle všeho v největším zákonodárném tělesu EU nic nezmění. Politolog Vratislav Havlík ještě v pondělí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že „se bude jednat o 4 poslance Evropského parlamentu bez dalšího zásadního dopadu“.

Nejsilnějšími frakcemi v europarlamentu jsou stále Evropská lidová strana (EPP) a Socialisté a demokraté (S&D), jejichž ideologie jsou na míle vzdálené Turkovým Motoristům. Jeho boj proti zákazu nových aut se spalovacími motory do roku 2035, jak se zdá, skončí v podstatně slabší frakci Evropských konzervatistů a reformistů (ECR), jejichž členem je například česká ODS. A ECR bude mít v parlamentu vzhledem k nízkému počtu získaných křesel jen pramalé slovo, větší frakce EPP a S&D ji spíše využijí v případě, že budou ad hoc potřebovat partnera po hlasování.

Podstatné „utišení“ Turkovy rétoriky v evropském plénu se ale nemusí projevit (a zřejmě vůbec neprojeví) v českém veřejném prostoru. Stále půjde o europoslance, pro voliče Přísahy a Motoristů bude nyní něco jako polobůh. Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů už při kampani před eurovolbami ukázal, že si umí získat srdce mladých voličů. To je dovednost, která chybí třeba občanským demokratům nebo lidovcům.

Turek byl při kampani velice aktivní na sociálních sítích, nejenže jako každý český politik má svůj účet na X, ale na Instagramu ho sleduje 193 tisíc lidí. Na jeho instagramovém účtu mimo různých vyjádření nechybí ani fotky drahých aut a líbivých kampaňových plakátů.

Rovněž na platformě YouTube některé kanály vytvářely podcasty s Turkem, které měly stovky tisíc zhlédnutí. Ať už jde třeba o podcast Auto.cz (270 tisíc zhlédnutí) nebo V.O.X. News (473 tisíc). Turek prokázal, že se nebojí vystoupit se svými opozičními názory ve veřejném prostoru a prezentovat je před stovkami tisíc lidí.

Zvolená tematika, „hranatý“ vzhled a přímočará rétorika Turkovi podle všeho pomohla získat si nejen výše zmíněné mladé lidí, ale také nerozhodnuté, případně ty, kteří nesouhlasí s unijním zákazem nových aut se spalovacími motory do roku 2035.

Takže Přísahu do Evropského parlamentu docela paradoxně dostal boj proti elektrickým autům.

Umírající Šlachtova Přísaha?

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta ve volbách do europarlamentu z posledního místa kandidátky neuspěl. Od konce ledna 2021, kdy ho založil, ale nedokázal nic jiného než dosáhnout na pozici zastupitele města Pohořelice v Jihomoravském kraji. Ačkoli v parlamentních volbách 2021 jeho Přísaze utekla místa v Poslanecké sněmovně o pouhých 0,32 procent, což lze považovat za částečný úspěch.

Šlachta nyní navíc ukazuje, že vznešené myšlenky, s nimiž hnutí zakládal, už příliš neznamenají. „Nic na tom nezměním. Nikdy neuhnu, nikdy nic neukradnu a nikdy nepůjdu nikomu na ruku. To vám přísahám,“ píše Robert Šlachta na webové stránce hnutí Přísaha.

Zatímco Šlachta chtěl jako bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vystavit stopku korupci a s tím, že „chci spravedlivé Česko“. „V momentě, kdy politici pochopili, že to se spravedlností myslíme skutečně vážně a nebudeme se za ní jenom schovávat. Dostali strach. Věděli, že si jednou můžeme přijít i pro ně. Proto náš útvar a celý tým nakonec rozprášili. Aby nám už navždycky zacpali pusu,“ shrnuje.

Místo toho ale hnutí Přísaha před volbami do Evropského parlamentu vytvořilo koalici se stranou Motoristé sobě. Na společných webových stránkách ale namísto oficiálního programu visí pouze memorandum, které zavazuje obě tělesa ke spolupráci.

Šlachtova strana se tak začala orientovat na zrušení zákazu spalovacích motorů, hlasování proti současné podobě Green Dealu, zastavení snah o přijetí eura a na boj proti nelegální migraci. Zatímco se lídryní Přísahy pro eurovolby stala Nikola Bartůšek, u Motoristů to byl jejich předseda Petr Macinka. Obě strany ale na první místo kandidátky nominovaly „superlídra“ Filipa Turka coby „bývalého formulového pilota, mezinárodně uznávaného automobilového experta a politického komentátora“.

Přísaha tak, vypadá to, naprosto upustila od svého programu a svěřila kampaň Turkovi. Člověku, který se touto stranou kromě zmíněného memoranda nemá nic společného. Namísto „boje proti mocným“ se z Přísahy stala strana pro boj proti elektroautům.

Navíc si Přísaha a Motoristé přišli na poměrně vysoký finanční zisk, což jistě rovněž nebylo Šlachtovým záměrem, pokud chce proti mocným skutečně bojovat. Každá strana za jeden odevzdaný hlas získá 100 korun, pokud získá nejméně 1,5 % podílu hlasů. Koalice Přísahy a Motoristů sobě vedená Turkem obdržela celkem 304 623 hlasů, obdrží tedy 30 462 300 korun ze státní kasy.

Infobox: Kolik obdrží jednotlivé strany/koalice

ANO: 77 615 800 Kč

SPOLU: 66 125 000 Kč

Přísaha a Motoristé: 30 462 300 Kč

Stačilo!: 28 393 500 Kč

STAN + Starostové pro Liberecký kraj: 25 843 100 Kč

Piráti: 18 409 100 Kč

SPD + Trikolora: 17 017 200 Kč

PRO 2022: 6 395 900 Kč

SOCDEM: 5 526 000 Kč

Svobodní: 4 612 700 Kč

Zelení: 4 612 700 Kč

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

komentář hnutí Přísaha Filip Turek Robert Šlachta Eurovolby

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy