KOMENTÁŘ | Zabil Šlachta Přísahu? Hnutí se do EP dostalo díky Turkovi a spalovacím motorům, ne bojem proti mocným

Lídr kandidátní listiny Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek vypálil rybník Robertu Šlachtovi. Strana někdejšího vrcholného policisty se nedostala do Evropského parlamentu prostřednictvím „boje proti mocným“, ale protože v memorandu odsouhlasila boj proti zákazu spalovacích motorů. 

Turek se dostal na titulní stránky novin těsně před volbami kvůli tomu, že byl vyfocen, jak hajluje z okénka auta. Na sociální síti X tuto fotografii sdílel například reportér serveru Deník N Lukáš Prchal s tím, že ho řeší policie. Následně se „kvůli napjaté situaci“ odmítl zúčastnit závěrečných předvolebních debat před volbami do Evropského parlamentu.

Tyto informace následně vedly k dlouhé řadě obvinění zejména na sociálních sítí o tom, že je předseda Motoristů buď neonacista, nebo tuto ideologii přímo podporuje. Paradoxně mu ale i tato kauza mohla velmi pomoct, jelikož sám sebe ve veřejném prostoru prezentuje jako de facto antisystémového politika, což je pro voliče nesouhlasící s politikou vlády Petra Fialy lákavé, nezávisle na natažené pravačce.

Na sociální síti X se vyskytla například fotografie, kde sedí ve formuli a na přilbě má logo řecké neonacistické strany Zlatý úsvit.

České volby do Evropského parlamentu ale Přísaze a zejména Motoristům přinesly neočekávaný úspěch: koalice získala dva mandáty a 10,26 procent hlasů. Jen o necelé procento za nimi se umístila koalice Stačilo! vedená komunistickou předsedkyní Kateřinou Konečnou. To vše za rekordní volební účasti 36,45 %.

Oproti tomu hnutí Starostové a nezávislí zažilo propadák. Získali pouze 8,7 procent hlasů a dva mandáty. Zatímco pro Přísahu a Motoristy jsou dva mandáty historické vítězství, STAN prožívá nepříjemné ponížení. V europarlamentu zasednou pouze Danuše Nerudová a Jan Farský, rozhodně daleko méně, než předseda Vít Rakušan doufal.

Právě Nerudová ale zřejmě z velké části pomohla Turkovi tohoto úspěchu dosáhnout. Na souboji s předsedou Motoristů založila velkou část kampaně. Vzhledem k tomu, že napříč společností je Nerudová velmi známá, pomohla k tomu i jemu. Rozhodně totiž nešlo o nějak významnou osobnost a lídryně STAN to neustálými řečmi o Turkovi změnila. Nyní Turka zná prakticky každý a stal se relevantní volbou pro velkou část české populace, jak ukazují výsledky.

Je tedy nutné zdůraznit, že Přísaha a Motoristé nyní mají v Evropském parlamentu pevný mandát, volilo je přes 300 tisíc lidí. Mandáty obou koalic, Přísahy a KSČM, ale podle všeho v největším zákonodárném tělesu EU nic nezmění. Politolog Vratislav Havlík ještě v pondělí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že „se bude jednat o 4 poslance Evropského parlamentu bez dalšího zásadního dopadu“.

Nejsilnějšími frakcemi v europarlamentu jsou stále Evropská lidová strana (EPP) a Socialisté a demokraté (S&D), jejichž ideologie jsou na míle vzdálené Turkovým Motoristům. Jeho boj proti zákazu nových aut se spalovacími motory do roku 2035, jak se zdá, skončí v podstatně slabší frakci Evropských konzervatistů a reformistů (ECR), jejichž členem je například česká ODS. A ECR bude mít v parlamentu vzhledem k nízkému počtu získaných křesel jen pramalé slovo, větší frakce EPP a S&D ji spíše využijí v případě, že budou ad hoc potřebovat partnera po hlasování.

Podstatné „utišení“ Turkovy rétoriky v evropském plénu se ale nemusí projevit (a zřejmě vůbec neprojeví) v českém veřejném prostoru. Stále půjde o europoslance, pro voliče Přísahy a Motoristů bude nyní něco jako polobůh. Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů už při kampani před eurovolbami ukázal, že si umí získat srdce mladých voličů. To je dovednost, která chybí třeba občanským demokratům nebo lidovcům.

Turek byl při kampani velice aktivní na sociálních sítích, nejenže jako každý český politik má svůj účet na X, ale na Instagramu ho sleduje 193 tisíc lidí. Na jeho instagramovém účtu mimo různých vyjádření nechybí ani fotky drahých aut a líbivých kampaňových plakátů.

Rovněž na platformě YouTube některé kanály vytvářely podcasty s Turkem, které měly stovky tisíc zhlédnutí. Ať už jde třeba o podcast Auto.cz (270 tisíc zhlédnutí) nebo V.O.X. News (473 tisíc). Turek prokázal, že se nebojí vystoupit se svými opozičními názory ve veřejném prostoru a prezentovat je před stovkami tisíc lidí.

Zvolená tematika, „hranatý“ vzhled a přímočará rétorika Turkovi podle všeho pomohla získat si nejen výše zmíněné mladé lidí, ale také nerozhodnuté, případně ty, kteří nesouhlasí s unijním zákazem nových aut se spalovacími motory do roku 2035.

Takže Přísahu do Evropského parlamentu docela paradoxně dostal boj proti elektrickým autům.

Umírající Šlachtova Přísaha?

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta ve volbách do europarlamentu z posledního místa kandidátky neuspěl. Od konce ledna 2021, kdy ho založil, ale nedokázal nic jiného než dosáhnout na pozici zastupitele města Pohořelice v Jihomoravském kraji. Ačkoli v parlamentních volbách 2021 jeho Přísaze utekla místa v Poslanecké sněmovně o pouhých 0,32 procent, což lze považovat za částečný úspěch.

Šlachta nyní navíc ukazuje, že vznešené myšlenky, s nimiž hnutí zakládal, už příliš neznamenají. „Nic na tom nezměním. Nikdy neuhnu, nikdy nic neukradnu a nikdy nepůjdu nikomu na ruku. To vám přísahám,“ píše Robert Šlachta na webové stránce hnutí Přísaha.

Zatímco Šlachta chtěl jako bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vystavit stopku korupci a s tím, že „chci spravedlivé Česko“. „V momentě, kdy politici pochopili, že to se spravedlností myslíme skutečně vážně a nebudeme se za ní jenom schovávat. Dostali strach. Věděli, že si jednou můžeme přijít i pro ně. Proto náš útvar a celý tým nakonec rozprášili. Aby nám už navždycky zacpali pusu,“ shrnuje.

Místo toho ale hnutí Přísaha před volbami do Evropského parlamentu vytvořilo koalici se stranou Motoristé sobě. Na společných webových stránkách ale namísto oficiálního programu visí pouze memorandum, které zavazuje obě tělesa ke spolupráci.

Šlachtova strana se tak začala orientovat na zrušení zákazu spalovacích motorů, hlasování proti současné podobě Green Dealu, zastavení snah o přijetí eura a na boj proti nelegální migraci. Zatímco se lídryní Přísahy pro eurovolby stala Nikola Bartůšek, u Motoristů to byl jejich předseda Petr Macinka. Obě strany ale na první místo kandidátky nominovaly „superlídra“ Filipa Turka coby „bývalého formulového pilota, mezinárodně uznávaného automobilového experta a politického komentátora“.

Přísaha tak, vypadá to, naprosto upustila od svého programu a svěřila kampaň Turkovi. Člověku, který se touto stranou kromě zmíněného memoranda nemá nic společného. Namísto „boje proti mocným“ se z Přísahy stala strana pro boj proti elektroautům.

Navíc si Přísaha a Motoristé přišli na poměrně vysoký finanční zisk, což jistě rovněž nebylo Šlachtovým záměrem, pokud chce proti mocným skutečně bojovat. Každá strana za jeden odevzdaný hlas získá 100 korun, pokud získá nejméně 1,5 % podílu hlasů. Koalice Přísahy a Motoristů sobě vedená Turkem obdržela celkem 304 623 hlasů, obdrží tedy 30 462 300 korun ze státní kasy.

Infobox: Kolik obdrží jednotlivé strany/koalice

ANO: 77 615 800 Kč

SPOLU: 66 125 000 Kč

Přísaha a Motoristé: 30 462 300 Kč

Stačilo!: 28 393 500 Kč

STAN + Starostové pro Liberecký kraj: 25 843 100 Kč

Piráti: 18 409 100 Kč

SPD + Trikolora: 17 017 200 Kč

PRO 2022: 6 395 900 Kč

SOCDEM: 5 526 000 Kč

Svobodní: 4 612 700 Kč

Zelení: 4 612 700 Kč

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář hnutí Přísaha Filip Turek Robert Šlachta Eurovolby

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 1 hodinou

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 2 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 3 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích

Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy