Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a předsedou rakouské krajně pravicové FPÖ Herbertem Kicklem založili novou frakci v Evropském parlamentu s názvem Patrioti pro Evropu. Nacionalistické voliče tak roztříští ještě víc a v parlamentu bude nově druhá slabá pravicová frakce.
Sám Orbán předpokládá, že se Patrioti brzy stanou „největším uskupením“. „Evropané chtějí tři věci: mír, pořádek a rozvoj. A to, co dnes dostávají od bruselské elity, je válka, migrace a stagnace,“ řekl. „Naším cílem je stát se nejsilnějším pravicovým uskupením v evropské politice.“
Lídři prohlašují, že se spojují nejsilnější strany Maďarska, Rakouska a Česka. „Změníme evropskou politiku tak, aby znovu sloužila národům a našim lidem. Budeme upřednostňovat národní suverenitu před federalismem, svobodu před příkazy a mír před válkou,“ napsal Babiš na svém facebookovém profilu.
Například Veronika Vrecionová (ODS) se mu, rovněž na Facebooku, postavila bezprostředně po ohlášení vzniku frakce na odpor. „Viktor Orbán i FPÖ dlouhodobě odmítají podporu Ukrajině a také zpochybňují, že Rusko je hrozbou pro Evropu. Jeden příklad za všechny: bývalá ministryně zahraničí za FPÖ měla na svatbě jedinečného hosta – Vladimira Putina,“ shrnula.
„Jasně se potvrzuje, že jsme v kampani správně říkali, že ANO a Andrej Babiš jsou bezpečnostní hrozbou pro Česko. Teď už je to naprosto jasné – Andrej Babiš je přítel přátel Ruska,“ doplnila.
ANO je v současné době skutečně nejsilnější českou stranou, což potvrdilo i ve volbách do Evropského parlamentu, a dlouhodobě to prokazují i průzkumy. Babiš ale zahodil důležitou afiliaci na Renew Europe, aby se mohl spojit se svými „přáteli“. Jestli se do této frakce zapojí také Smer-SD Roberta Fica, není jasné.
Budování frakcí je komplikované především kvůli nutnosti mít minimálně 23 poslanců ze sedmi různých zemí. Vznik frakce by ale zřejmě neohlašovali, kdyby neměli jistotu, že toto kritérium nedokážou splnit.
Hrozí ale, že Babiš a spol. ztratí v Evropském parlamentu vliv. „Patrioti pro Evropu“ se příliš neliší od Identity a demokracie – kterou rakouské FPÖ opustilo. Budou se o sebe třít programy a vzájemně si přebírat voliče.
Orbánův Fidesz zase dal vale nejsilnější frakci, Evropské lidové straně. „Jestli vše půjde podle plánu a dá-li Bůh, do konce roku budou mít patrioti v celém západním světě většinu,“ sdělil maďarský premiér podle slovenského serveru Teraz.sk. Kromě EPP se ale rozloučil také s jakýmkoli vlivem na tvorbu evropské politiky – dosud Fidesz náležel mezi nezařazené a ti nemají v parlamentu žádný reálný vliv. Evropský parlament totiž funguje na bázi frakcí, samotný politik nezmůže prakticky nic – mezi dalšími 719 poslanci se ztratí.
Trnitá cesta, na kterou se Babiš vydává po boku svého proruského kamaráda Viktora Orbána, ho může stát mnoho politických bodů a voličů pro volby v roce 2029. Nová frakce rozhodně není to, co Evropský parlament teď potřeboval.
Pravicoví či nacionalističtí voliči do tohoto zákonodárného tělesa v posledních volbách vyslali své oblíbence – a ti se mohli rozmístit mezi pravicovou frakci Identitu a demokracii a konzervativní Evropské konzervativce a reformisty.
Babiš ani Orbán si ale zřejmě neuvědomili, že jakkoli jsou jejich strany nejsilnější v České republice a Maďarsku, na celoevropské scéně neznamenají téměř nic. Skuteční hráči, jak se zdá, pojedou na jistotu a žádnou novou frakci zakládat nebudou. Snaha středoevropských populistů tak je jen křikem do tmy, který se ani nesetká se zásadnější odpovědí. Ač si myslí, že důležití jsou a jejich role v parlamentu bude klíčová, pekelně se mýlí a svým voličům předhazují Pyrrhovo vítězství.
Související
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu
komentář , Andrej Babiš , hnutí ANO , Svobodná strana Rakouska (FPÖ) , fidesz , Viktor Orbán , evropský parlament , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 37 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 3 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák