Komentáře

Související články:

KOMENTÁŘ Petra Nutila: Zpráva BIS potvrdila, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Česko

Česko chce energetickou nezávislost na Rusku, pomoci mohou nové plynovody. Má to ale háček

Možná to ještě není všem lidem v Čechách jasné, že i kvůli neschopnosti lidí, jako jsou Andrej Babiš či Karel Havlíček z ANO, kteří „zaručeně“ rozumí energetice, má Česká republika v právě probíhající energetické krizi velký problém. Nejen s cenami, ale s tím, že už mohla mít v zemi položené potřebné plynové potrubí k zemím s mořskými přístavy, jako třeba do Polska (viz slovenská úspěšně otevřená plynová stavba), z něhož mohl proudit nejen plyn z LNG terminálů, ale nemá. Navíc osm let vlády populistů a socialistů nevedlo ani k obnově dodávek třeba od norských dodavatelů plynu (proč, vždyť přece ruský plyn byl levnější) nebo jiných.

KOMENTÁŘ Petra Nutila: Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává

Zas a znova můžeme v posledních dnech, týdnech a měsících výzvy k tomu, že jediná možná cesta, jak skončit válku na Ukrajině, je jednat s Putinem. Hlavně se z tohohle tábora volá po míru. Ve velkém.

Rady, jak šetřit na energiích, si jistě zaslouží pozornost. Lidé ale chtějí jasné informace

Zastánci esoteriky, nebo skutečností či jevů, kterým člověk ne zcela, a ne vždy úplně rozumí, mi jistě dají za pravdu, že události, které se dnes a denně dějí, jsou odplatou za to, že jsme museli dělat dlouhou dobu lidem, Zemi a já nevím ještě komu všemu, pěkně zle. Proč? Tak třeba během října oznámená zpráva - při pro řadu lidí už tak nezvladatelných cenách plynu, elektřiny a dalších paliv - říká, že by Evropu mohla v prosinci zasáhnout výraznější studená vlna. Ta by s největší pravděpodobností negativně ovlivnila nejen ceny paliv, ale i výrazně zamávala s hospodařením plynu.

Energetická krize mění Evropu. Nejde jen o nadcházející zimu

S nelehkou letošní zimou se na starém kontinentu už tak nějak počítá. A dobře se také ví, proč tomu tak je. A když už se zdá, že na jeden vážný problém související s nějakou krizí na energetickém trhu se našlo řešení, ihned se objeví další. Energetický trh prý letos v zimě může zažít „ropný“ šok. A nejsou údajně vyloučeny ani uhelné prázdniny. Zdá se ale, jak upozornili server EuroZprávy.cz analytici, že právě teď je nejlepší čas pro Evropu na to, aby konečně začala skutečně hledat rovnováhu pro každou zemi kontinentu, aby našla své vlastní energetické zdroje.

Ruská sféra vlivu? Putinovi zbyl jen Lukašenko. Pobaltí je ztraceno, vzdaluje se i střední Asie

Po rozpadu Sovětského svazu se mohlo zdát, že se sféry vlivu nadobro rozpadly. Rusko bylo poměrně slabé a těžce se vzpamatovávalo z ekonomické krize, kterou mu jeho rudý předchůdce přenechal. Někdejší satelity SSSR si Rusko ponechalo pod jakýmsi dohledem prostřednictvím Bělověžské dohody, kdy se k tzv. Společenství nezávislých států (SNS) připojila Ukrajina a Bělorusko.

Týrání národů mu není cizí. Teď už se Putin obrací i proti svým lidem.

Jedním z posledních kroků, kterými si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachránit pozici, je vojenská mobilizace. Rusové, kteří doteď sledovali zprávy o „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině a její takzvané úspěchy, by se teď museli zvednout z gauče a jít bojovat. To se jim ale nechce, a na hraničních přechodech to je vidět. Mají ovšem problém – západním zemím se je příliš nechce přijímat.

Česko na prvním místě? „Vlastenci“ jsou sice vidět, v případě války s Ruskem by však zemi zřejmě nebránili

Společnost se štěpí na dva hlavní tábory - ty, co vyčítají současnou krizi vládě Petra Fialy, a ty, kteří za tím vidí Putina. V diskusích na různých sociálních sítích se to hemží hádkami, urážkami a vyjádřeními, která jsou na hranici debaty a trestného činu schvalování genocidy a útočné války.

Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.

Vláda má v plánu zdanit nečekané zisky. Má na to v demokracii právo?

Má nebo nemá nějaká autorita, a řekněme rovnou, že vláda, rozhodovat o tom, co je ještě přiměřený zisk pro firmy? Říkáte si, jasně, proč mají banky, rafinérie nebo energetické společnosti „odírat“ chudáky spotřebitele, když se vlastně k těm ziskům dostaly tak nějak bez přiložení ruky „k dílu“. A máte možná pravdu. Jak se ale říká, čert je skryt nejen v detailu. Tak je mnohem nebezpečnější záležitost skryta „za rohem“, je pro mnohé z nás neviditelná. A zvláště, když jde o tak citlivé sektory, jako energetika, bankovnictví nebo potravinářství. I když si totiž myslíme, že dokážeme uhlídat všemožná zákoutí totalitářů, extrémistů a ultra nacionálních populistů, kteří touží uchopit moc a pak tu po „putinovsku“ vládnout, platí, že demokracie není opravdu tak silná, aby vždy dokázala ustát všemožné i nemožné útoky na ní.

Slova někdy nestačí a lepší je nic neříkat? Naopak. Fialova vláda musí zlepšit komunikaci

Není těžké zjistit, že Česká republika ztratila za osm let populisticko-socialistických vlád, zvláště v očích západních spojenců, kredit seriózního a spolehlivého partnera. A není už vůbec těžké zjistit proč a kvůli komu. Jenže se zdá, že bude zřejmě opět považována za zemi promarněných šancí. Proč? Bohužel kvůli špatné komunikaci vlády, na jejíž existenci útočí nejen opoziční politické strany, ale stále více i nejrůznější obskurní uskupení dezinformátorů, proruských aktivistů a dalších mocichtivých skupin, jejichž neskrývaným snem je zastavit silně prozápadní směřování České republiky.

Zastavte dětskou práci v kobaltových dolech. EU se musí rozhodnout, na které straně stojí

Záběry televize Sky News z Demokratické republiky Kongo obletěly celý svět. V reportáži se objevily malé, vyčerpané, ušpiněné děti, které nosily těžké pytle s kobaltem. Padala slova o okamžité nápravě, konci nucené dětské práce a narovnání pracovních podmínek v afrických zemích. Nic z toho se ale zatím nestalo. Jedním z důvodů je i vysoká poptávka po tomto namodralém kovu, který se využívá například při výrobě elektroautomobilů.

Mohou kvůli drahým energiím lidé přijít o práci?

Po odkopání se ruského totalitního režimu, který oznámením o tom, že neobnoví dodávky svého plynu do Evropy přes plynovod Nord Stream 1 dokud budou platit západní sankce, ukázal, jak má podle jeho představ fungovat svět, se ihned nejen na dezinformační scéně objevila „jasná“ stanoviska. Fake news hlásají, že jediným řešením, jak zabránit fatálním následkům na ekonomiku vlivem této zprávy, je „okamžité zrušení nesmyslných a sebedestruktivních sankcí, které Rusku neubližují, ale jen dokonale ničí celou Evropskou unii. Konec plynu pak prý přinese obrovskou nezaměstnanost, další spirálu inflace, bankroty, a nakonec (dle četných extremistů prý konečně) rozpad EU.“ A to je pochopitelně nesmysl.

Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety

Co se stane, když spojíme lidovou tvořivost s obranou vlastního státu? O tom by mohli vyprávět Rusové. Ukrajinská armáda od Američanů dostala moderní raketové systémy HIMARS, které okupantům doslova nahánějí hrůzu. S jejich dostřelem až 80 kilometrů jsou obránci schopni zasáhnout nepřítele hluboko do týlu.

Fixovat ceny energií a ušetřit? Jistotu úspory už nemáte, experti radí obezřetnost

Ceny energií jsou v Česku velký problém. Ohrožují nejen domácnosti, ale s ohledem na poslední události také fungování země jako takové. Můžeme jistě diskutovat o tom, co nebo kdo za to může, proč to už někdo nezastavil, ale jednoznačné odpovědi se (určitě) hned tak nedočkáme. Jistě, viděno politologicky, celá situace je z pohledu vládních politiků tak trochu podřezáním si vlastní větve pod sebou, kterou dokázaly opoziční strany šikovně využít ve svůj prospěch a před nadcházejícími komunálními volbami to dají všem vládním stranám s vysokou pravděpodobností „sežrat“. Otázku, kterou ovšem pořád, bohužel bez ohledu na dohady politiků, řeší stále větší procento „obyčejných lidí“, je, zda je nyní správný čas při konci fixace cen energií znovu domluvit fixaci nebo dát raději přednost dynamickému kontraktu

Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu

Neinformovanost, lži, záměrné utajování zásadních událostí. Ruské techniky se nijak neliší od těch, které Sovětský svaz v čele s Ústředním výborem Komunistické strany sovětského svazu (KSSS) hojně používal. Tento přístup pak vede ke smrti alespoň zdánlivě nevinných lidí. Okupanti nejdříve obsazovali oblast bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, nyní se snaží bojovat o Záporožskou jadernou elektrárnu.

Proč se nadále zdražuje? Inflaci ovlivňují i důchody či nevyřešené problémy

Když český finanční regulátor, tedy Česká národní banka (ČNB), v roce 2010 oznámil, že tzv. inflačním cílem je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši dvou procent, jistě nikdo netušil, že za 12 let budou čísla znehodnocení cen mnohem vyšší. A i když má tento způsob držení inflace pod krkem (tedy onoho cílování inflace) nejen své příznivce, ale i odpůrce, dnes by si mohli být názory víc blízcí. A to v tom, že právě dnes je možná až příliš optimistické čekat, že inflace v dohledné době klesne právě na ona dvě procenta za rok.

Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem

Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.

Potraviny hned tak levnější nebudou. Proč to u nás nejde a v zahraničí ano?

Nedávno jsem při nakupování v supermarketu vyslechl dost „rozčilený“ (hodně slušně řečeno) rozhovor mezi staršími manželi. „To snad není pravda,“ čílil se on. „Ty (asi všichni, kdo jsou v tzv. dodavatelsko-obchodním řetězci) už nevědí, co by si za ten chleba měli říct.“ A ona mu odpověděla: „Vždyť v tý televizi říkali, že ceny těch komodit či co už se prý dostaly na předválečnou (rozuměj před spuštěném ruské agrese na Ukrajině) úroveň, tak proč ten chleba pořád zdražuje?“ Naposledy červencové statistiky ukázaly, že z jednotlivých potravin se ceny mouky zvýšily meziročně o téměř 70 procent. Chleba pak ve stejném čase zdražil o 28,6 procenta.

Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?