KOMENTÁŘ | Cena plynu klesá. Nejistota ohledně budoucnosti je ale velká

Data ukazují, že zatímco ještě na konci srpna se velkoobchodní cena plynu na Rotterdamském tržišti, které nejen média, ale i energetičtí odborníci označují pro evropský trh za určující, prodávala megawatthodina (MWh) za téměř 340 euro, nyní je to o zhruba dvě třetiny méně, neboť plyn se pohybuje okolo ceny 115 eur za MWh. Je dobré si uvědomit, že je to pokles za necelé dva měsíce. Škarohlídi a výše jmenované osoby nenávidící demokratické hodnoty jistě namítnou, že se ta cena může velmi rychle obrátit, což je pravda, ale i české předsednictví v Radě Evropské unie ukazuje, že kroky namířené vůči extrémně vysokým cenám energií, zvláště zemního plynu, začínají fungovat. Nejde přitom jen o aktivity namířené do společného nakupování zemního plynu (celou sedmadvacítkou), ale i cílené zastropování cen a další záležitosti, které, jak se ukazuje, mohou začít v boji s drahým plynem dobře fungovat.

Neznamená to ovšem, že by bylo úplně vyhráno. To ani náhodou. Jak ukazuje třeba případ tuzemské ekonomiky, strůjci většiny problémů spojených s drahými energiemi, jsme totiž my sami. Jak třeba citovala média Václava Bartušku, zvláštního zmocněnce České republiky pro energetickou bezpečnost, když byl v roce 2006 do této funkce jmenován, měl za úkol pracovat na tom, aby stát nebyl vydíratelný hlavním dodavatelem energetických surovin, tedy Ruskem. Jak to díky energetické politice osmiletého vládnutí populistů a socialistů z hnutí ANO a ČSSD dopadlo, vidíme dnes všichni. „EU si dala cíl vstupovat do této zimy se zásobníky plynu naplněnými na 80 procent, my jsme nyní na 90 procentech. Český stát nejprve koupil skrze Správu hmotných rezerv 250 milionů m3 zemního plynu, a poté sérií aukcí pomohl, aby se zásobníky plnily. Zajistili jsme si rovněž podíl na terminálu v Eemshavenu v Holandsku, kde máme rezervovánu kapacitu tří miliard kubíků plynu. Jednáme o dalších terminálech na LNG v sousedních zemích a myslím si, že v průběhu dalších tří let budeme schopni ruský plyn kompletně nahradit,“ citovala média vyjádření Václava Bartušky k situaci se zemním plynem v Česku.

Takže všem těm, kteří nemají rádi demokracii a využívají obav a strachu lidí z vysokých cen a zimy, budiž jasně řečeno ještě jednou: K poklesu cen zemního plynu nejen podle analytiků, ale i obchodníků přispívají nejen pokračující jednání Evropské unie ohledně intervencí k cenám na trhu, ale i zajištění pro Evropu bezpečných dodávek a omezení spotřeby plynu, tedy úspory. Co se ceny týká, jasné je to, že už dnes existuje řada analýz, z nichž některé odhadují, že cena plynu může mírně růst, jiné zase předpovídají jasný pokles ceny. Mezinárodní agentura pro energii (International Energy Agency – IEA) konstatovala, že „vyhlídky pro trhy s plynem zůstávají (dále) nejasné, a to hlavně kvůli bezohlednému a nepředvídatelnému chování Ruska, které podlomilo svou pověst spolehlivého dodavatele (zemního plynu). Všechny signály ale naznačují, že trhy zůstanou velmi napjaté i v roce 2023.“

Zátěžový test, chcete-li stress test, který IEA simulovala pro evropský trh pro případ úplného zastavení dodávek ruského plynu k 1. listopadu letošního roku, ukázal, že bez snížení poptávky po komoditě by zásobníky plynu v Evropské unii měly zásoby plynu v únoru příštího roku na hodnotě méně než 20 %, navíc za předpokladu vysoké úrovně dodávek LNG. Snížení poptávky po plynu v EU během zimního období o 9 % z průměrné úrovně za posledních pět let by bylo nezbytné k udržení úrovně skladování plynu nad 25 % v případě nižších přítoků LNG. A v zimním období by bylo nutné snížit poptávku o 13 % z pětiletého průměru, aby se v případě nízkých přítoků LNG udržely úrovně skladování nad 33 %. Možná, že už to bylo několikrát napsáno i na těchto stránkách: šetřit, a nejen zemním plynem, se zkrátka vyplatí. I za cenu částečné ztráty vlastního pohodlí.