Česká republika, bohužel, má nejdražší elektřina v celé Evropské unii. Podle Evropského statistického úřadu byl totiž v tuzemsku růst této nyní hodně sledované komodity z celé sedmadvacítky vůbec největší, když za první polovinu letošního roku dosáhl 62 procent. Malou náplastí na tohle číslo snad jen může být to, že za domácí ekonomikou následuje Lotyšsko, kde elektřina zdražila o 59 procent a Dánsko, ve kterém si lidé připlatili za spotřebu elektřiny 57 procent. Elektřina se nyní na komoditní burze Power Exchange Central Europe v Praze prodává za 362,40 eur za 1 MWh. Ještě na konci srpna to ale bylo téměř tisíc eur za stejnou měrnou jednotku.
Nechme nyní stranou výkřiky „skutečných odborníků“ z nejrůznějších spolků a hnutí k tomu, co by oni dělali pro ty obyčejné lidi, kdyby měli tu moc bránit zdražující energie, spíše stojí za to zabývat se otázkou, zda bude i v příštím roce platit, že ČR bude mít nejdražší elektřinu v Evropské unii a jaká ta cena tedy vůbec bude. Evropští statistici prostřednictvím Eurostatu říkají, že evropské domácnosti platily v první polovině roku 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eur (což je o něco víc než šest stovek korun), zatímco ve stejném období loni to bylo jen 22 eur. A analytici se shodují na tom, že vývoj, kdy by ceny nabraly nejen směrem, ale i rychlostí opačný trend, i když to není zcela vyloučenou, se i přes přijatá opatření na zastavení rychlého zdražování ceny elektřiny od ledna příštího roku, s největší pravděpodobností čekat nedá.
Ale spíše než jekot a hysterické mávají vlajkami a vyřvávání na náměstích o neschopnosti vlády či nutnosti zastavit dodávky zbraní a přímo jednat s Putinem prý o levném plynu, stojí za to spíše myslet na to, zda všechny navrhovaná opatření, která mají bránit drahým energiím, nemohou spíše víc uškodit než pomoci. A to nejen na domácí, ale hlavně na evropské úrovni. Jde totiž o to, že se stále častěji objevují náměty o tom, že zásobníky zemního plynu v Evropě budou s největší pravděpodobností do jara 2023 zcela vyčerpány a země budou mít navíc k dispozici jen malou novou dovozní kapacitu plynu, což nepochybně zvýší doslova tahanice o zemní plyn v roce 2023. O té další zimě snad ani nemluvě. I proto nejen diplomaté pověření energetickou bezpečností vyzývají stále naléhavěji k tomu, aby se především státy, které nemají přístup k mořským terminálům LNG, jakým je třeba právě Česká republika, pustili ihned nejen do plánování, ale hlavně do výstavby nových potrubí.
Říkáte si, proč se bavit o plynu, když to má být komentář o elektřině a její ceně. Protože, jak už jistě mnoho z vás, laskavých a moudrých čtenářů ví, všechno souvisí se vším. Ono proklamované a v poslední době často zmiňované co možná největší šetření se spotřebou nejen elektřiny, ale právě plynu, tedy snížení poptávky po energiích, může mít sice na konečnou cenu nějaký zaznamenatelný vliv, ale i podle názorů, které se objevují, mohou tyto aktivity také velmi brzy přinutit průmysl v celé Evropě k jakési „menší nečinnosti“ a tak třeba zvýšit vstupní náklady na úroveň, která ho pak učiní nekonkurenceschopným. A to se nemusí hned tak zastavit. Co by to všem přineslo, už jistě každý tuší…
A nakonec, aby toho nebylo málo, tu máme pověstnou třešničku na dortu. Totiž i oněmi již zmiňovanými „zaručenými odborníky na energetiku“ volanou neomezenou státní pomoc. Faktem totiž je, že ještě před energetickou krizí tu byly státy, které si zdánlivě mohly dovolit platit ze státní kasy, co je napadlo a pak jsou země, (a pro české končiny si připomeňme tak nějak po chlapsku, kvůli komu), které si neomezenou pomoc nemohou jednoduše dovolit, aby prostě nezbankrotovaly. Ale i tak. Miliardové státní podpory budou mít s jistotou právě vinou vysokých cen energií dlouhodobé důsledky v podobě neakceptovatelné dluhové zátěže, zřejmě i neúspěchů podnikání a vůbec osudových změn v celkovém nastavení ekonomik.
Ale zpět k té elektřině. Můžete se ptát, proč ta zdražila v Česku nejvíce. A s pomocí vyhledavačů jistě rychle každý nalezne seriózní zdroje, které převážně svalují vinu na to, že opatření, která měla bránit rychlému růstu ceny, se v tuzemsku zaváděla buď opožděně nebo vůbec. No jo no. Můžete to sice brát jako vedlejší hlášku, ale „nedobrou“ vlastnost o včasném a efektivním rozhodování máme bohužel právě v tomhle státě snad už od jeho vzniku. Nedávno totiž běžel v ČT dokument o tom, jaké byly příčiny „rozkmotření“ se dobrých dlouholetých vztahů Čechů a Němců. A to má velkou souvislost i s dneškem. A mimo jiné tam zaznělo (dovolím si parafrázovat): „České úřady, byť zareagovaly v první reakci na hospodářskou krizi vzniklou ve třicátých letech minulého století smysluplně, si pak nevěděly rady s tím, jak pokračovat. A začaly podporovat jen velké podniky a firmy s mnoha zaměstnanci, takže tehdejší opozici, a hlavně nacionalistickým stranám se povedlo rozehrát motiv, že jde o záměrnou ignoraci malých a středních podniků, zvláště těch v pohraničí tehdejšího Československa.“ Snad jen na okraj, tam byly umístěny hlavně textilní a sklářské fabriky a silně proexportní společnosti. Nepřipomíná vám to něco? A pak, že se historie prý neopakuje. Věřme tak jenom, že i když by se cena elektřiny vrátila k letošním hodnotám ze srpna, totiž okolo té tisícovky eur za MWh, nebudeme tu mít hned kamarádíčky „hnědokošiláčů“, kteří na Václaváku začnou zase vyřvávat, že za nich nebude stát elektřina vůbec nic.
Související
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové
komentář , Energetika , Elektřina
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek