KOMENTÁŘ | Zeman je prezident k zapomenutí. Jeho éra definitivně končí

Pojďme se u příležitosti významného státního svátku ohlédnout za životem a dílem prezidenta, pro kterého je tento 28. říjen poslední tečkou nejen za výkonem prezidentské funkce, ale také více než 30 lety v politice.

Éra Miloše Zemana definitivně končí. Mluvíme tu o éře posledního mohykána polistopadové politiky, jedné ze tří zásadních figur, které definovaly postkomunistickou československou a následně českou podobu hledání svých vnitřních i vnějších etických a hodnotových hranic, na níž se ČR od listopadové revoluce roku 1989 sebedefinuje. Havel, Klaus, Zeman. Tři zásadní postavy polistopadového vývoje, a stejně tak tři zcela rozdílná pojetí politiky, tedy správy věcí veřejných.

A zanedlouho – i ta poslední – zmizí z veřejného prostoru. Miloši Zemanovi v lednu 2023 končí druhý prezidentský mandát, do té doby stihne předat poslední státní vyznamenání, pronést poslední novoroční projev a pak tento osmasedmdesátiletý politik odejde na odpočinek.

Je vlastně docela jedno, jestli po klausovsku na rozloučenou rozdá nějaká další kila medailí svým kamarádům, další amnestie svým odsouzeným kamarádům, pokusí se o nějakou dramatickou tečku za svým prezidentstvím, nebo ne. Podstatné je, že v lednu 2023 se nad ním zavře voda, stane se historií, poznámkou v učebnici a nic z toho, čím mnohé tak přitahoval a mnohé tak strašně štval, bude zapomenuto.

Brzo, velmi brzo se usadí prach nad tím, kdo Zemana vnímá z bůhvíproč jakého důvodu jako vlastence nebo hrdinu, proruskou krysu a agenta, žoviálního strejdu nebo nebezpečného populistu. Podstatné je, že během jeho působení v roli premiéra, důchodce objímajícího stromy nebo prezidenta nedošlo k přímému narušení polistopadového koncensu – a to je to, co si bude historie pamatovat. Tak či tak, ani Miloš Zeman není pánem svého obrazu, jímž ho počastuje historie. Toho, jestli mu přidělí nesmrtelnost (jako Havlovi), nebo zapomenutí (jako Klausovi). Osobně bych se klonil spíš k tomu druhému, ale kdo ví.

Spolu s Milanem Kunderou se můžeme -  stejně jako v jeho románu Nesmrtelnost – spolehnout na nevyhnutelný proud času a dějin. „rozeznávat tak zvanou malou nesmrtelnost, památku člověka v mysli těch, co ho znali, a velkou nesmrtelnost, která znamená památku člověka v myslích těch, s nimiž se osobně neznal.“ A mám za to, že Miloš Zeman, přes veškerou svou snahu, oné kunderovské „velké nesmrtelnosti“ dosáhnout nedokázal. Bude zapomenut, stejně jako třeba Antonín Zápotocký, Ludvík Svoboda, nebo třeba Václav Klaus. Zařadí se mezi udržovatele stávajícího, nikoli mezi tvůrce (jakými byli Masaryk s Havlem, v tom horším ohledu i třeba Gottwald). A asi to tak má být.

Ale to je všechno ještě před námi.

Do té doby nás čeká – jak už jsem psal – poslední předávání státních vyznamenání u příležitosti státního svátku vzniku republiky, například. Což je mimochodem docela zábavná věc, protože podle definice státní svátky „mají připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty, na nichž je budována česká státnost“. Ale jaksi se zapomíná na to, že teď a tady je nelze oddělit od toho, kdo jej reprezentuje.

Prostřednictvím státních svátků se stát identifikuje s historickými epochami a ideologickými proudy. A prezident je osobnostní symbol, který – ať se nám to líbí nebo ne – představuje personifikaci národa a ztělesňuje dominantní hodnoty své doby, názory a tak podobně. V tomhle ohledu – který v budoucí historii bude fakt zajímat jen nadšence a nerdy – plní figura Miloše Zemana roli machiavellisty, člověka vždy a všude připraveného změnit sám sebe a svůj směr podle směru větru aktuálního veřejného mínění, neboť, jak Zeman rád říkává, „jen blbec nemění své názory.“

Skoro bych si vsadil, že přesně tohle není to, po čem Zeman v hloubi duše prahl. On chtěl velkou nesmrtelnost, proto všechny ty plány na kanál Odra – Dunaj – Labe, proto kamarádění se s čínskými a ruskými diktátory, proto pokusy o průnik do Bílého domu…

A nic z toho. Docela rád bych si vlastně o tomhle všem s ním popovídal. O tom, jak vnímá tuhle svoji životní etapu, jestli v ní zpětně vidí smysl, co mu to dalo a vzalo, jestli jí ve výsledku vidí jako úspěšnou, nebo ne, jestli mu někdy vadilo, že lže, že si vymýšlí a obklopuje se těmi pochybnými veksláckými typy s Putinem na telefonu... Fakt bych se ho na to všechno rád zeptal. A to přestože jsem nikdy nebyl jeho fanoušek, volič, nic takového. Zajímal by mě pohled člověka, který vložil veškerou svou energii do budování své nesmrtelnosti, věnoval jí několik desetiletí svého života, a výsledek .. je takový (jak se mi zdá) nijaký.

 Já nevím jak vy, ale já už fakt nehodlám řešit, koho letos vyznamená a koho ne, jestli dá někomu milost… je to jeho derniéra.  Jako člověku mu přeju, ať si ji užije se vší parádou.

Ale jako občan se ale těším na to, že po něm snad budeme mít nějakého normálního prezidenta.

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy