KOMENTÁŘ | Zeman je prezident k zapomenutí. Jeho éra definitivně končí

Pojďme se u příležitosti významného státního svátku ohlédnout za životem a dílem prezidenta, pro kterého je tento 28. říjen poslední tečkou nejen za výkonem prezidentské funkce, ale také více než 30 lety v politice.

Éra Miloše Zemana definitivně končí. Mluvíme tu o éře posledního mohykána polistopadové politiky, jedné ze tří zásadních figur, které definovaly postkomunistickou československou a následně českou podobu hledání svých vnitřních i vnějších etických a hodnotových hranic, na níž se ČR od listopadové revoluce roku 1989 sebedefinuje. Havel, Klaus, Zeman. Tři zásadní postavy polistopadového vývoje, a stejně tak tři zcela rozdílná pojetí politiky, tedy správy věcí veřejných.

A zanedlouho – i ta poslední – zmizí z veřejného prostoru. Miloši Zemanovi v lednu 2023 končí druhý prezidentský mandát, do té doby stihne předat poslední státní vyznamenání, pronést poslední novoroční projev a pak tento osmasedmdesátiletý politik odejde na odpočinek.

Je vlastně docela jedno, jestli po klausovsku na rozloučenou rozdá nějaká další kila medailí svým kamarádům, další amnestie svým odsouzeným kamarádům, pokusí se o nějakou dramatickou tečku za svým prezidentstvím, nebo ne. Podstatné je, že v lednu 2023 se nad ním zavře voda, stane se historií, poznámkou v učebnici a nic z toho, čím mnohé tak přitahoval a mnohé tak strašně štval, bude zapomenuto.

Brzo, velmi brzo se usadí prach nad tím, kdo Zemana vnímá z bůhvíproč jakého důvodu jako vlastence nebo hrdinu, proruskou krysu a agenta, žoviálního strejdu nebo nebezpečného populistu. Podstatné je, že během jeho působení v roli premiéra, důchodce objímajícího stromy nebo prezidenta nedošlo k přímému narušení polistopadového koncensu – a to je to, co si bude historie pamatovat. Tak či tak, ani Miloš Zeman není pánem svého obrazu, jímž ho počastuje historie. Toho, jestli mu přidělí nesmrtelnost (jako Havlovi), nebo zapomenutí (jako Klausovi). Osobně bych se klonil spíš k tomu druhému, ale kdo ví.

Spolu s Milanem Kunderou se můžeme -  stejně jako v jeho románu Nesmrtelnost – spolehnout na nevyhnutelný proud času a dějin. „rozeznávat tak zvanou malou nesmrtelnost, památku člověka v mysli těch, co ho znali, a velkou nesmrtelnost, která znamená památku člověka v myslích těch, s nimiž se osobně neznal.“ A mám za to, že Miloš Zeman, přes veškerou svou snahu, oné kunderovské „velké nesmrtelnosti“ dosáhnout nedokázal. Bude zapomenut, stejně jako třeba Antonín Zápotocký, Ludvík Svoboda, nebo třeba Václav Klaus. Zařadí se mezi udržovatele stávajícího, nikoli mezi tvůrce (jakými byli Masaryk s Havlem, v tom horším ohledu i třeba Gottwald). A asi to tak má být.

Ale to je všechno ještě před námi.

Do té doby nás čeká – jak už jsem psal – poslední předávání státních vyznamenání u příležitosti státního svátku vzniku republiky, například. Což je mimochodem docela zábavná věc, protože podle definice státní svátky „mají připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty, na nichž je budována česká státnost“. Ale jaksi se zapomíná na to, že teď a tady je nelze oddělit od toho, kdo jej reprezentuje.

Prostřednictvím státních svátků se stát identifikuje s historickými epochami a ideologickými proudy. A prezident je osobnostní symbol, který – ať se nám to líbí nebo ne – představuje personifikaci národa a ztělesňuje dominantní hodnoty své doby, názory a tak podobně. V tomhle ohledu – který v budoucí historii bude fakt zajímat jen nadšence a nerdy – plní figura Miloše Zemana roli machiavellisty, člověka vždy a všude připraveného změnit sám sebe a svůj směr podle směru větru aktuálního veřejného mínění, neboť, jak Zeman rád říkává, „jen blbec nemění své názory.“

Skoro bych si vsadil, že přesně tohle není to, po čem Zeman v hloubi duše prahl. On chtěl velkou nesmrtelnost, proto všechny ty plány na kanál Odra – Dunaj – Labe, proto kamarádění se s čínskými a ruskými diktátory, proto pokusy o průnik do Bílého domu…

A nic z toho. Docela rád bych si vlastně o tomhle všem s ním popovídal. O tom, jak vnímá tuhle svoji životní etapu, jestli v ní zpětně vidí smysl, co mu to dalo a vzalo, jestli jí ve výsledku vidí jako úspěšnou, nebo ne, jestli mu někdy vadilo, že lže, že si vymýšlí a obklopuje se těmi pochybnými veksláckými typy s Putinem na telefonu... Fakt bych se ho na to všechno rád zeptal. A to přestože jsem nikdy nebyl jeho fanoušek, volič, nic takového. Zajímal by mě pohled člověka, který vložil veškerou svou energii do budování své nesmrtelnosti, věnoval jí několik desetiletí svého života, a výsledek .. je takový (jak se mi zdá) nijaký.

 Já nevím jak vy, ale já už fakt nehodlám řešit, koho letos vyznamená a koho ne, jestli dá někomu milost… je to jeho derniéra.  Jako člověku mu přeju, ať si ji užije se vší parádou.

Ale jako občan se ale těším na to, že po něm snad budeme mít nějakého normálního prezidenta.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 6 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

Zdroj: David Holub

Další zprávy