KOMENTÁŘ | Zeman je prezident k zapomenutí. Jeho éra definitivně končí

Pojďme se u příležitosti významného státního svátku ohlédnout za životem a dílem prezidenta, pro kterého je tento 28. říjen poslední tečkou nejen za výkonem prezidentské funkce, ale také více než 30 lety v politice.

Éra Miloše Zemana definitivně končí. Mluvíme tu o éře posledního mohykána polistopadové politiky, jedné ze tří zásadních figur, které definovaly postkomunistickou československou a následně českou podobu hledání svých vnitřních i vnějších etických a hodnotových hranic, na níž se ČR od listopadové revoluce roku 1989 sebedefinuje. Havel, Klaus, Zeman. Tři zásadní postavy polistopadového vývoje, a stejně tak tři zcela rozdílná pojetí politiky, tedy správy věcí veřejných.

A zanedlouho – i ta poslední – zmizí z veřejného prostoru. Miloši Zemanovi v lednu 2023 končí druhý prezidentský mandát, do té doby stihne předat poslední státní vyznamenání, pronést poslední novoroční projev a pak tento osmasedmdesátiletý politik odejde na odpočinek.

Je vlastně docela jedno, jestli po klausovsku na rozloučenou rozdá nějaká další kila medailí svým kamarádům, další amnestie svým odsouzeným kamarádům, pokusí se o nějakou dramatickou tečku za svým prezidentstvím, nebo ne. Podstatné je, že v lednu 2023 se nad ním zavře voda, stane se historií, poznámkou v učebnici a nic z toho, čím mnohé tak přitahoval a mnohé tak strašně štval, bude zapomenuto.

Brzo, velmi brzo se usadí prach nad tím, kdo Zemana vnímá z bůhvíproč jakého důvodu jako vlastence nebo hrdinu, proruskou krysu a agenta, žoviálního strejdu nebo nebezpečného populistu. Podstatné je, že během jeho působení v roli premiéra, důchodce objímajícího stromy nebo prezidenta nedošlo k přímému narušení polistopadového koncensu – a to je to, co si bude historie pamatovat. Tak či tak, ani Miloš Zeman není pánem svého obrazu, jímž ho počastuje historie. Toho, jestli mu přidělí nesmrtelnost (jako Havlovi), nebo zapomenutí (jako Klausovi). Osobně bych se klonil spíš k tomu druhému, ale kdo ví.

Spolu s Milanem Kunderou se můžeme -  stejně jako v jeho románu Nesmrtelnost – spolehnout na nevyhnutelný proud času a dějin. „rozeznávat tak zvanou malou nesmrtelnost, památku člověka v mysli těch, co ho znali, a velkou nesmrtelnost, která znamená památku člověka v myslích těch, s nimiž se osobně neznal.“ A mám za to, že Miloš Zeman, přes veškerou svou snahu, oné kunderovské „velké nesmrtelnosti“ dosáhnout nedokázal. Bude zapomenut, stejně jako třeba Antonín Zápotocký, Ludvík Svoboda, nebo třeba Václav Klaus. Zařadí se mezi udržovatele stávajícího, nikoli mezi tvůrce (jakými byli Masaryk s Havlem, v tom horším ohledu i třeba Gottwald). A asi to tak má být.

Ale to je všechno ještě před námi.

Do té doby nás čeká – jak už jsem psal – poslední předávání státních vyznamenání u příležitosti státního svátku vzniku republiky, například. Což je mimochodem docela zábavná věc, protože podle definice státní svátky „mají připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty, na nichž je budována česká státnost“. Ale jaksi se zapomíná na to, že teď a tady je nelze oddělit od toho, kdo jej reprezentuje.

Prostřednictvím státních svátků se stát identifikuje s historickými epochami a ideologickými proudy. A prezident je osobnostní symbol, který – ať se nám to líbí nebo ne – představuje personifikaci národa a ztělesňuje dominantní hodnoty své doby, názory a tak podobně. V tomhle ohledu – který v budoucí historii bude fakt zajímat jen nadšence a nerdy – plní figura Miloše Zemana roli machiavellisty, člověka vždy a všude připraveného změnit sám sebe a svůj směr podle směru větru aktuálního veřejného mínění, neboť, jak Zeman rád říkává, „jen blbec nemění své názory.“

Skoro bych si vsadil, že přesně tohle není to, po čem Zeman v hloubi duše prahl. On chtěl velkou nesmrtelnost, proto všechny ty plány na kanál Odra – Dunaj – Labe, proto kamarádění se s čínskými a ruskými diktátory, proto pokusy o průnik do Bílého domu…

A nic z toho. Docela rád bych si vlastně o tomhle všem s ním popovídal. O tom, jak vnímá tuhle svoji životní etapu, jestli v ní zpětně vidí smysl, co mu to dalo a vzalo, jestli jí ve výsledku vidí jako úspěšnou, nebo ne, jestli mu někdy vadilo, že lže, že si vymýšlí a obklopuje se těmi pochybnými veksláckými typy s Putinem na telefonu... Fakt bych se ho na to všechno rád zeptal. A to přestože jsem nikdy nebyl jeho fanoušek, volič, nic takového. Zajímal by mě pohled člověka, který vložil veškerou svou energii do budování své nesmrtelnosti, věnoval jí několik desetiletí svého života, a výsledek .. je takový (jak se mi zdá) nijaký.

 Já nevím jak vy, ale já už fakt nehodlám řešit, koho letos vyznamená a koho ne, jestli dá někomu milost… je to jeho derniéra.  Jako člověku mu přeju, ať si ji užije se vší parádou.

Ale jako občan se ale těším na to, že po něm snad budeme mít nějakého normálního prezidenta.

Související

Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025) Komentář

Babiš ukazuje, jak se z Česka nejlepší místo pro život nedělá

Prezident Petr Pavel jmenoval třetí vládu Andreje Babiše, která se od počátku opírá o velká slova a omezený respekt k realitě. Ambice učinit z České republiky „nejlepší místo pro život“ kontrastuje s personálním složením kabinetu, jenž je produktem koaličního handlu. Vedle několika relativně kompetentních jmen stojí posílení partnerů s problematickým profilem, kteří obsadili strategické resorty. Výsledkem je kabinet, jenž vzbuzuje spíše pochybnosti než důvěru – a oprávněně.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy