Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“.
Upřímně ale věřím, že jsem vám všem, kteří jste si chtěli letos pod stromeček nadělit nové SUV 4x4, nezkazil náladu a neodradil vás od nákupu.
Tak auta v Evropě prý končí, to je smutné, řeknou si jedni. A druzí už skáčou radostí, jak se zase, jako ve starých dobrých časech, bude všude chodit pěšky nebo jezdit na kole. Zcela upřímně si myslím, že radost ze scénáře o konci aut by neměli ani jedni, ani druzí. A to nejen kvůli tomu, že s největší pravděpodobností vize nějakého vyklizení pozic automobilového průmyslu z dnešního stavu není úplně reálná, ale ani pro nikoho prospěšná. Navíc ekonomicky ani finančně nedává žádný smysl. Také pro nikoho. Vlastníci automobilek nejsou přece padlí na hlavu a dobře vědí, že i když světem aut hýbe nyní nejen politická poptávka po čistých motorech bez fosilních paliv, jejich masovému rozšíření, tak jako autům s běžnými motory po druhé světové válce, brání několik skutečností. Tou největší je cena elektroaut. A akcionáři a investoři automobilek nebudou nadšeně vítat zániky značek, do kterých vložili své peníze, jenom kvůli tomu, že výrobci budou muset dělat už jenom e-auta.
Proč? Nejen vlastníci, ale právě všichni ti, kteří na nové e-auto ani nemají, jsou totiž voliči. Podle nové zprávy nadnárodní banky Credit Suisse ze září letošního roku je 47,8 procenta celosvětového bohatství domácností v rukou pouhých 1,2 procenta světové populace. V konkrétních počtech to dělá 62,5 milionu jednotlivců, kteří ovládají ohromujících 221,7 bilionu dolarů. Pěkné, řeknete si, jenže ani tihle extra bohatí lidé asi každý týden nové e-auto od všech značek nekoupí. Když si ale člověk přečte nějaké ty ohlasy z autosalonu v Paříži, zjistí, že lidé mluvili o tom, zda je takový nebo makový výkon toho či onoho modelu skutečně pravdou, zda ta nebo jiná značka nabízí kvalitní či cenově dostupné modely. Neznamená to ale, že by to byla až zas taková selanka.
Problémy jsou totiž hlavně v tom, jak se snaží některé strany evropského života tlačit na pilu s „elektromobilitou“. Nejen zástupci průmyslu, automobilek a producentů totiž upozorňují, že bezhlavé a bez soutěže tlačené aktivity a politické cíle spojené s vytlačením motorů na fosilní paliva povedou jen k dnes netušeným a možná ani nikým nechtěným závěrům. O čem je řeč? Jednoduše řečeno se stále více ukazuje, že povinný přechod na elektromobilitu je nesmysl, protože z pohledu dostupnosti dopravy se zdá být nad slunce jasné, že udržet mobilní evropská sídliště a venkov, je prostě nutné. A že ti lidé tam všude - i v západní Evropě - nemají všichni na drahá elektrická auta a propustnost veřejné dopravy není nafukovací a ani všichni nezvládnou jezdit na kole nebo elektrických koloběžkách. A pokud se tohle nepovede, je také nad slunce jasné, že ti lidi budou dávat najevo svou frustraci u voleb.
Příklad? Představte si, že bydlíte v nějakém větším, řekněme okresním městě a rodina jednoho z partnerů žije na vísce v jiném kraji v dosahu zhruba sto třiceti kilometrů od vašeho města. A teď jste bez auta. Když jedete autem a vyrážíte třeba ve tři odpoledne, dojezdový čas do vísky za městem je i se všemi zácpami, uzavírkami a komplikacemi na cestě do dvou tří hodin. To je brnkačka. Jenže teď to přijde. Bez auta se musíte „nalodit“ někde na nádraží (ať už na autobus nebo vlak), který také nejede každých deset minut a nestaví před každým barákem, že? Takže dojezdový čas i s pěší docházkou do dvou kilometrů od nádraží či zastávky v cílové vísce může být tak dvojnásobně vyšší. Jste ochotni to akceptovat bez auta? Jistě namítnete, že buď tohle, nebo klimatická změna. Ano, ale… Stojí za to mluvit spíše o tom, jaká mohou být řešení mobility i pro lidi, kteří nemají na drahá elektrická auta, nikoliv o konci automobilismu v Evropě. Mimochodem, ani poznatky od známých, kteří se v autoprůmyslu pohybují, zatím nijak nenaznačují to, že by nejen o e-auta, ale ani o klasické motory nebyl zájem. Tak se těšme, že ten zánik automobilismu hned tak do českých zeměpisných šířek nepřijde.
Související
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
komentář , auto , Klimatické změny , automobilový průmysl , elektromobily , Benzín , Nafta
Aktuálně se děje
včera
Operní pěvkyně Pecková přijals výzvu. Chce být senátorkou
včera
Dálniční známky se prodávají na nové doméně, upozornilo ministerstvo
včera
Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek
včera
Obchody během svátků v červenci. Další řetězec odhalil, zda bude fungovat
včera
40,6 stupně. Česko hlásí nový absolutní teplotní rekord
včera
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
včera
Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů
včera
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
včera
Trumpova celní válka s Evropou ožívá. USA hrozí odvetou za danění Mety či Amazonu
včera
Vojtěch prosazuje omezení dostupnosti energetických nápojů
včera
Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní
včera
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
včera
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
včera
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
včera
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
včera
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
včera
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
26. června 2026 21:42
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
26. června 2026 20:26
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
26. června 2026 19:01
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.
Zdroj: Libor Novák