Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“.
Upřímně ale věřím, že jsem vám všem, kteří jste si chtěli letos pod stromeček nadělit nové SUV 4x4, nezkazil náladu a neodradil vás od nákupu.
Tak auta v Evropě prý končí, to je smutné, řeknou si jedni. A druzí už skáčou radostí, jak se zase, jako ve starých dobrých časech, bude všude chodit pěšky nebo jezdit na kole. Zcela upřímně si myslím, že radost ze scénáře o konci aut by neměli ani jedni, ani druzí. A to nejen kvůli tomu, že s největší pravděpodobností vize nějakého vyklizení pozic automobilového průmyslu z dnešního stavu není úplně reálná, ale ani pro nikoho prospěšná. Navíc ekonomicky ani finančně nedává žádný smysl. Také pro nikoho. Vlastníci automobilek nejsou přece padlí na hlavu a dobře vědí, že i když světem aut hýbe nyní nejen politická poptávka po čistých motorech bez fosilních paliv, jejich masovému rozšíření, tak jako autům s běžnými motory po druhé světové válce, brání několik skutečností. Tou největší je cena elektroaut. A akcionáři a investoři automobilek nebudou nadšeně vítat zániky značek, do kterých vložili své peníze, jenom kvůli tomu, že výrobci budou muset dělat už jenom e-auta.
Proč? Nejen vlastníci, ale právě všichni ti, kteří na nové e-auto ani nemají, jsou totiž voliči. Podle nové zprávy nadnárodní banky Credit Suisse ze září letošního roku je 47,8 procenta celosvětového bohatství domácností v rukou pouhých 1,2 procenta světové populace. V konkrétních počtech to dělá 62,5 milionu jednotlivců, kteří ovládají ohromujících 221,7 bilionu dolarů. Pěkné, řeknete si, jenže ani tihle extra bohatí lidé asi každý týden nové e-auto od všech značek nekoupí. Když si ale člověk přečte nějaké ty ohlasy z autosalonu v Paříži, zjistí, že lidé mluvili o tom, zda je takový nebo makový výkon toho či onoho modelu skutečně pravdou, zda ta nebo jiná značka nabízí kvalitní či cenově dostupné modely. Neznamená to ale, že by to byla až zas taková selanka.
Problémy jsou totiž hlavně v tom, jak se snaží některé strany evropského života tlačit na pilu s „elektromobilitou“. Nejen zástupci průmyslu, automobilek a producentů totiž upozorňují, že bezhlavé a bez soutěže tlačené aktivity a politické cíle spojené s vytlačením motorů na fosilní paliva povedou jen k dnes netušeným a možná ani nikým nechtěným závěrům. O čem je řeč? Jednoduše řečeno se stále více ukazuje, že povinný přechod na elektromobilitu je nesmysl, protože z pohledu dostupnosti dopravy se zdá být nad slunce jasné, že udržet mobilní evropská sídliště a venkov, je prostě nutné. A že ti lidé tam všude - i v západní Evropě - nemají všichni na drahá elektrická auta a propustnost veřejné dopravy není nafukovací a ani všichni nezvládnou jezdit na kole nebo elektrických koloběžkách. A pokud se tohle nepovede, je také nad slunce jasné, že ti lidi budou dávat najevo svou frustraci u voleb.
Příklad? Představte si, že bydlíte v nějakém větším, řekněme okresním městě a rodina jednoho z partnerů žije na vísce v jiném kraji v dosahu zhruba sto třiceti kilometrů od vašeho města. A teď jste bez auta. Když jedete autem a vyrážíte třeba ve tři odpoledne, dojezdový čas do vísky za městem je i se všemi zácpami, uzavírkami a komplikacemi na cestě do dvou tří hodin. To je brnkačka. Jenže teď to přijde. Bez auta se musíte „nalodit“ někde na nádraží (ať už na autobus nebo vlak), který také nejede každých deset minut a nestaví před každým barákem, že? Takže dojezdový čas i s pěší docházkou do dvou kilometrů od nádraží či zastávky v cílové vísce může být tak dvojnásobně vyšší. Jste ochotni to akceptovat bez auta? Jistě namítnete, že buď tohle, nebo klimatická změna. Ano, ale… Stojí za to mluvit spíše o tom, jaká mohou být řešení mobility i pro lidi, kteří nemají na drahá elektrická auta, nikoliv o konci automobilismu v Evropě. Mimochodem, ani poznatky od známých, kteří se v autoprůmyslu pohybují, zatím nijak nenaznačují to, že by nejen o e-auta, ale ani o klasické motory nebyl zájem. Tak se těšme, že ten zánik automobilismu hned tak do českých zeměpisných šířek nepřijde.
Související
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu
komentář , auto , Klimatické změny , automobilový průmysl , elektromobily , Benzín , Nafta
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 25 minutami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 1 hodinou
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 2 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 3 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 5 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 7 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
Zdroj: Libor Novák