KOMENTÁŘ | Soumrak nad auty v Evropě? Konec motorismu, jak ho známe, nebude tak jednoduchý

Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“. 

Upřímně ale věřím, že jsem vám všem, kteří jste si chtěli letos pod stromeček nadělit nové SUV 4x4, nezkazil náladu a neodradil vás od nákupu.

Tak auta v Evropě prý končí, to je smutné, řeknou si jedni. A druzí už skáčou radostí, jak se zase, jako ve starých dobrých časech, bude všude chodit pěšky nebo jezdit na kole. Zcela upřímně si myslím, že radost ze scénáře o konci aut by neměli ani jedni, ani druzí. A to nejen kvůli tomu, že s největší pravděpodobností vize nějakého vyklizení pozic automobilového průmyslu z dnešního stavu není úplně reálná, ale ani pro nikoho prospěšná. Navíc ekonomicky ani finančně nedává žádný smysl. Také pro nikoho. Vlastníci automobilek nejsou přece padlí na hlavu a dobře vědí, že i když světem aut hýbe nyní nejen politická poptávka po čistých motorech bez fosilních paliv, jejich masovému rozšíření, tak jako autům s běžnými motory po druhé světové válce, brání několik skutečností. Tou největší je cena elektroaut. A akcionáři a investoři automobilek nebudou nadšeně vítat zániky značek, do kterých vložili své peníze, jenom kvůli tomu, že výrobci budou muset dělat už jenom e-auta.

Proč? Nejen vlastníci, ale právě všichni ti, kteří na nové e-auto ani nemají, jsou totiž voliči. Podle nové zprávy nadnárodní banky Credit Suisse ze září letošního roku je 47,8 procenta celosvětového bohatství domácností v rukou pouhých 1,2 procenta světové populace. V konkrétních počtech to dělá 62,5 milionu jednotlivců, kteří ovládají ohromujících 221,7 bilionu dolarů. Pěkné, řeknete si, jenže ani tihle extra bohatí lidé asi každý týden nové e-auto od všech značek nekoupí. Když si ale člověk přečte nějaké ty ohlasy z autosalonu v Paříži, zjistí, že lidé mluvili o tom, zda je takový nebo makový výkon toho či onoho modelu skutečně pravdou, zda ta nebo jiná značka nabízí kvalitní či cenově dostupné modely. Neznamená to ale, že by to byla až zas taková selanka. 

Problémy jsou totiž hlavně v tom, jak se snaží některé strany evropského života tlačit na pilu s „elektromobilitou“. Nejen zástupci průmyslu, automobilek a producentů totiž upozorňují, že bezhlavé a bez soutěže tlačené aktivity a politické cíle spojené s vytlačením motorů na fosilní paliva povedou jen k dnes netušeným a možná ani nikým nechtěným závěrům. O čem je řeč? Jednoduše řečeno se stále více ukazuje, že povinný přechod na elektromobilitu je nesmysl, protože z pohledu dostupnosti dopravy se zdá být nad slunce jasné, že udržet mobilní evropská sídliště a venkov, je prostě nutné. A že ti lidé tam všude - i v západní Evropě - nemají všichni na drahá elektrická auta a propustnost veřejné dopravy není nafukovací a ani všichni nezvládnou jezdit na kole nebo elektrických koloběžkách. A pokud se tohle nepovede, je také nad slunce jasné, že ti lidi budou dávat najevo svou frustraci u voleb.

Příklad? Představte si, že bydlíte v nějakém větším, řekněme okresním městě a rodina jednoho z partnerů žije na vísce v jiném kraji v dosahu zhruba sto třiceti kilometrů od vašeho města. A teď jste bez auta. Když jedete autem a vyrážíte třeba ve tři odpoledne, dojezdový čas do vísky za městem je i se všemi zácpami, uzavírkami a komplikacemi na cestě do dvou tří hodin. To je brnkačka. Jenže teď to přijde. Bez auta se musíte „nalodit“ někde na nádraží (ať už na autobus nebo vlak), který také nejede každých deset minut a nestaví před každým barákem, že? Takže dojezdový čas i s pěší docházkou do dvou kilometrů od nádraží či zastávky v cílové vísce může být tak dvojnásobně vyšší. Jste ochotni to akceptovat bez auta? Jistě namítnete, že buď tohle, nebo klimatická změna. Ano, ale… Stojí za to mluvit spíše o tom, jaká mohou být řešení mobility i pro lidi, kteří nemají na drahá elektrická auta, nikoliv o konci automobilismu v Evropě. Mimochodem, ani poznatky od známých, kteří se v autoprůmyslu pohybují, zatím nijak nenaznačují to, že by nejen o e-auta, ale ani o klasické motory nebyl zájem. Tak se těšme, že ten zánik automobilismu hned tak do českých zeměpisných šířek nepřijde.

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

komentář auto Klimatické změny automobilový průmysl elektromobily Benzín Nafta

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 25 minutami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 3 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 4 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 5 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy