KOMENTÁŘ | Soumrak nad auty v Evropě? Konec motorismu, jak ho známe, nebude tak jednoduchý

Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“. 

Upřímně ale věřím, že jsem vám všem, kteří jste si chtěli letos pod stromeček nadělit nové SUV 4x4, nezkazil náladu a neodradil vás od nákupu.

Tak auta v Evropě prý končí, to je smutné, řeknou si jedni. A druzí už skáčou radostí, jak se zase, jako ve starých dobrých časech, bude všude chodit pěšky nebo jezdit na kole. Zcela upřímně si myslím, že radost ze scénáře o konci aut by neměli ani jedni, ani druzí. A to nejen kvůli tomu, že s největší pravděpodobností vize nějakého vyklizení pozic automobilového průmyslu z dnešního stavu není úplně reálná, ale ani pro nikoho prospěšná. Navíc ekonomicky ani finančně nedává žádný smysl. Také pro nikoho. Vlastníci automobilek nejsou přece padlí na hlavu a dobře vědí, že i když světem aut hýbe nyní nejen politická poptávka po čistých motorech bez fosilních paliv, jejich masovému rozšíření, tak jako autům s běžnými motory po druhé světové válce, brání několik skutečností. Tou největší je cena elektroaut. A akcionáři a investoři automobilek nebudou nadšeně vítat zániky značek, do kterých vložili své peníze, jenom kvůli tomu, že výrobci budou muset dělat už jenom e-auta.

Proč? Nejen vlastníci, ale právě všichni ti, kteří na nové e-auto ani nemají, jsou totiž voliči. Podle nové zprávy nadnárodní banky Credit Suisse ze září letošního roku je 47,8 procenta celosvětového bohatství domácností v rukou pouhých 1,2 procenta světové populace. V konkrétních počtech to dělá 62,5 milionu jednotlivců, kteří ovládají ohromujících 221,7 bilionu dolarů. Pěkné, řeknete si, jenže ani tihle extra bohatí lidé asi každý týden nové e-auto od všech značek nekoupí. Když si ale člověk přečte nějaké ty ohlasy z autosalonu v Paříži, zjistí, že lidé mluvili o tom, zda je takový nebo makový výkon toho či onoho modelu skutečně pravdou, zda ta nebo jiná značka nabízí kvalitní či cenově dostupné modely. Neznamená to ale, že by to byla až zas taková selanka. 

Problémy jsou totiž hlavně v tom, jak se snaží některé strany evropského života tlačit na pilu s „elektromobilitou“. Nejen zástupci průmyslu, automobilek a producentů totiž upozorňují, že bezhlavé a bez soutěže tlačené aktivity a politické cíle spojené s vytlačením motorů na fosilní paliva povedou jen k dnes netušeným a možná ani nikým nechtěným závěrům. O čem je řeč? Jednoduše řečeno se stále více ukazuje, že povinný přechod na elektromobilitu je nesmysl, protože z pohledu dostupnosti dopravy se zdá být nad slunce jasné, že udržet mobilní evropská sídliště a venkov, je prostě nutné. A že ti lidé tam všude - i v západní Evropě - nemají všichni na drahá elektrická auta a propustnost veřejné dopravy není nafukovací a ani všichni nezvládnou jezdit na kole nebo elektrických koloběžkách. A pokud se tohle nepovede, je také nad slunce jasné, že ti lidi budou dávat najevo svou frustraci u voleb.

Příklad? Představte si, že bydlíte v nějakém větším, řekněme okresním městě a rodina jednoho z partnerů žije na vísce v jiném kraji v dosahu zhruba sto třiceti kilometrů od vašeho města. A teď jste bez auta. Když jedete autem a vyrážíte třeba ve tři odpoledne, dojezdový čas do vísky za městem je i se všemi zácpami, uzavírkami a komplikacemi na cestě do dvou tří hodin. To je brnkačka. Jenže teď to přijde. Bez auta se musíte „nalodit“ někde na nádraží (ať už na autobus nebo vlak), který také nejede každých deset minut a nestaví před každým barákem, že? Takže dojezdový čas i s pěší docházkou do dvou kilometrů od nádraží či zastávky v cílové vísce může být tak dvojnásobně vyšší. Jste ochotni to akceptovat bez auta? Jistě namítnete, že buď tohle, nebo klimatická změna. Ano, ale… Stojí za to mluvit spíše o tom, jaká mohou být řešení mobility i pro lidi, kteří nemají na drahá elektrická auta, nikoliv o konci automobilismu v Evropě. Mimochodem, ani poznatky od známých, kteří se v autoprůmyslu pohybují, zatím nijak nenaznačují to, že by nejen o e-auta, ale ani o klasické motory nebyl zájem. Tak se těšme, že ten zánik automobilismu hned tak do českých zeměpisných šířek nepřijde.

Související

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025) Komentář

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.
Vladimir Putin a Donald Trump Komentář

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Více souvisejících

komentář auto Klimatické změny automobilový průmysl elektromobily Benzín Nafta

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 39 minutami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy